Cardiovascular Research: COVID-19 a poškození srdce

Pochopení podrobných klinických charakteristik hospitalizovaných pacientů s COVID-19 je nanejvýš důležité pro identifikaci subjektů s největším rizikem jak samotné infekce, tak rozvoje zvláště závažného průběhu vedoucího až k úmrtí, připomíná ve své recentní publikaci v oficiálním časopisu Evropské kardiologické společnosti Rui Adão.

Publikovaná data z Číny (např. Wang et al.) prokázala, že věk a aktuální zdravotní stav výrazně zvyšují riziko úmrtí na infekci SARS-CoV-2. Existuje výrazná asociace mezi kardiovaskulárními onemocněními, včetně hypertenze, a závažností COVID-19. Ve velké studii čínského Centra pro kontrolu nemocí měli pacienti, kteří vyžadovali přijetí na jednotku intenzivní péče, ve větší míře přítomny komorbidity, většinou spojené s kardiovaskulárním systémem nebo diabetem.

Autor připomíná, že přestože míra úmrtnosti v důsledku COVID-19 je zatím velmi variabilní v závislosti na regionu (v současnosti 2,3 % v Číně, ale > 9 % v Itálii nebo Španělsku), rozsáhlá analýza 44 672 potvrzených případů COVID-19 naznačila konstantně vyšší riziko úmrtí pro starší pacienty (14,8 % ve věku ≥ 80 let) , nemocné s diabetem (7,3 %), hypertenzí (6 %) a kardiovaskulárními onemocněními (10,5 %).

Podle autora je pozoruhodné, že posledně jmenovaná míra úmrtnosti na COVID-19 u kardiaků je vyšší než u nemocných s přítomnými chronickými respiračními chorobami (6,3 %). To je v rozporu s většinou dosud zkoumaných viróz, vč. pandemické chřipky H1N1 v roce 2009.

Příčiny asociace horšího průběhu COVID-19 s kardiovaskulárními onemocněními zůstávají zatím neobjasněné. Autor vyslovuje domněnku, že by vysvětlení mohlo spočívat v rozporu mezi zvýšenou metabolickou potřebou a sníženou kardiovaskulární rezervou. Virové infekce jsou obecně ve srovnání s normální fyziologickou pracovní zátěží srdce spojeny se čtyř- až osminásobně vyššími metabolickými nároky. To je srovnatelné s poměrně intenzivní cvičební zátěží a důsledkem může být narušení srdeční funkce.

Pouze hypotetická zatím zůstává role exprese angiotenzin konvertujícího enzymu 2 (ACE2), membránového receptoru používaného virem SARS-CoV-2 k invazi do hostitelských buněk. Otázkou je, zda jeho prostřednictvím nejsou přímo napadány srdeční buňky (nezávisle na invazi do buněk dýchacích cest).  

Než budou tyto molekulárně buněčné pochody objasněny, je třeba podle autora sledovat a dokumentovat kardiovaskulární komplikace spojené s COVID-19. Akutní poškození myokardu se objevilo u 5 z prvních 41 osob, u nichž byl nový typ koronaviru detekován ve Wu-chanu, většinou bylo vyjádřeno zvýšenou koncentrací vysoce senzitivního troponinu I > 28 pg/ml).

V jiné studii (Wang et al.) zahrnující 138 hospitalizovaných pacientů s COVID-19 se u 16,7 % z nich se vyvinula srdeční arytmie a u 7,2 % akutní poškození srdečního svalu. Dosud nepublikovaná data také poukázala na rozvoj fulminantní myokarditidy v průběhu COVID-19.

DOI: 10.1093/cvr/cvaa086