Na hrozbu koronaviru musí lidstvo odpovědět jako celek, prohlásil Guterres. „Zásadní jsou celosvětové činy a celosvětová solidarita,“ dodal a vyzval všechny členské státy OSN, aby přispěly do zvláštního humanitárního fondu o cílové hodnotě lehce přes dvě miliardy dolarů (51,1 miliardy korun). AFP poznamenává, že je to malá částka například ve srovnání s dnes dohodnutým opatřením v USA, jehož výše bude zřejmě až tisícinásobně vyšší. Fond by měl v období od letošního dubna do prosince pokrýt snahy o minimalizaci šíření viru v méně rozvinutých zemích v Africe, Asii a Jižní Americe.

Fungovat by měl nad rámec každoroční humanitární pomoci OSN, z níž každý rok těží na 100 milionů lidí po celém světě. Guterres přitom varoval, že pandemie COVID-19 by mohla zhoršit již existující epidemie eboly, spalniček či cholery. Plán se má soustředit například na Afghánistán, Libyi, Sýrii, Středoafrickou republiku, Jižní Súdán, Jemen, Venezuelu či Ukrajinu. OSN chce však sledovat a případně reagovat také na situaci v Íránu či v KLDR.

Guterres dodal, že podle OSN existují dva možné scénáře dalšího vývoje pandemie. Podle toho prvního se podaří nemoc dostat za tři až čtyři měsíce pod kontrolu. To umožní „relativně rychlé zotavení“ jak veřejného zdraví, tak i světové ekonomiky.

Druhý scénář předpokládá „rychlý postup pandemie ve zranitelných a rozvojových zemích,“ zejména v Africe, Asii a v některých částech Ameriky. To povede k delšímu uzavření hranic a prodloužení omezení pohybu obyvatelstva, což „přispěje ještě více k celosvětovému zpomalení, jehož jsme svědky již nyní“.

Bacheletová dnes vyzvala „vlády a kompetentní úřady, aby rychle pracovaly na snížení počtu zadržovaných lidí“. Propuštěni by podle ní měli být například staří a nemocní či vězni, jejichž osvobození nepředstavuje přílišné společenské riziko.