"Podle oficiálních statistik je chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána zhruba u několika desítek osob. Již z kontextu výše uvedených počtů závažných chřipkových onemocnění, kde u všech osob byla chřipka laboratorně potvrzená, plyne, že číslo úmrtí není úplné," uvádí SZÚ v dokumentu srovnávajícím nový typ koronaviru a každoročně přicházející epidemii chřipky.

Úmrtí nemocných s chřipkou má obvykle jinou příčinu, chřipka bývá na úmrtním listu uváděná jako druhá příčina. Často se ale ve výkazech ani neobjeví. "Pomocí matematického modelování však lze spočítat úmrtí v souvislosti s chřipkou, tedy počet úmrtí, kde prakticky s jistotou byla chřipka vyvolávající příčinou, která vedla k následným komplikacím nebo ke zhoršení základního onemocnění a následně úmrtí," napsal SZÚ. V ČR se tento počet odhaduje na 1500 lidí.

Za šest týdnů epidemie na přelomu let 2018 a 2019 vyhledalo podle dalších dat SZÚ praktického lékaře s nějakou akutní respirační infekcí včetně chřipky zhruba 996 000 Čechů. Otestováno na chřipku bylo asi 1500 vzorků. U nového koronaviru bylo konce ledna otestováno přes 91 000 lidí.

Když nemocnice i politici informují o úmrtích souvisejících s koronavirem, často je spojují s detaily o věku a zdravotním stavu pacientů. Jsou mezi nimi většinou lidé s vážnými nemocemi, jako je srdeční selhání nebo rakovina. Statistika zemřelých na COVID-19 nepostihuje úmrtí mimo zdravotnická zařízení, například v domovech pro seniory.

Každý rok celosvětově chřipkou onemocní zhruba pět až deset procent dospělých a 20 až 30 procent dětí. Například v USA letos chřipku dostalo 38 milionů lidí, zhruba 300 000 potřebovalo hospitalizaci a 23 000 zemřelo. Nový koronavirus se v zemi šíří zhruba měsíc, nakazilo se 370 000 lidí a přes 11 000 zemřelo. Tamní politici očekávají, že mrtvých v zemi může být 100 000 až 240 000.

Koronavirus i chřipka nejčastěji vede k úmrtí v rizikových skupinách seniorů a chronicky nemocných. U obou nemocí se nejčastěji hovoří o vysokém krevním tlaku a dalších nemocích srdce, cukrovce nebo onemocněních plic.

SZÚ připomíná, že současná karanténní a hygienická opatření nemohou mít stoprocentní efekt. "Jejich cílem je snížit a zpomalit další šíření nákazy COVID-19 tak, aby ji pokud možno zdravotní systém zvládnul. Později by stejná opatření měla mnohem menší efekt," uvedl Jan Kynčl z oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

Jako hlavní opatření odborníci vyzdvihují mytí rukou, nošení roušek nebo zvýšenou ochranu nemocných a seniorů. "Připomeňme si, že i u běžné sezónní chřipky se v případě potřeby na základě rozhodnutí ředitelů také uzavírají jednotlivé školy nebo se zakazují návštěvy ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče. Takže mírnější obdobu takovýchto mimořádných opatření tu zažíváme téměř každou zimu, jen ji tolik nevnímáme," dodal Kynčl. Například asijské národy každoročně v době chřipkové epidemie nosí běžně nové roušky.