Lancet: Jsou pacienti s chronickým respiračním onemocněním odolnější vůči COVID-19?

Autoři aktuální publikace v Lancet Respiratory (David M G Halpin et al.) se zamýšlejí nad skutečností, že astma a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) figurují v seznamech hlášených komorbidit pacientů se závažnějším průběhem COVID-19 v mnohem menší míře, než by se logicky očekávalo. Zatímco např. prevalence diabetu mezi pacienty s COVID-19 v různých zemích odpovídá parametricky výskytu tohoto onemocnění v celé populaci, zastoupení astmatiků a pacientů s CHOPN mezi nemocnými s COVID-19 je oproti populaci nižší.

Autoři se domnívají, že to může mít tři různé příčiny. Za prvé poddiagnostikovanost či nedostatečné rozpoznání chronických respiračních onemocnění – na rozdíl od diabetu – v populaci, zejména té čínské. To se však jeví jako nepravděpodobné, protože ve velmi čerstvých údajích (z 23. března) z Itálie byl mezi 355 pacienty, kteří zemřeli s COVID-19 (průměrný věk 79,5 roku), hlášen diabetes u 20,3 %, ale CHOPN u žádného z nich. Jiné předběžné údaje pocházející z USA (k 31. březnu) ukazují, že u nemocných s diagnostikovanou COVID-19 byla chronická respirační onemocnění přítomna v 8,5 %, ale jejich prevalence v populaci je uváděna v míře 11,3 % – jen pro zajímavost, zastoupení diabetiků mezi nemocnými s COVID-19 přesně odpovídalo prevalenci v populaci podle tabulek Global Burden of Disease, tzn. 10,2 %. Jistým limitem tohoto zjištění je, že data pocházela od pouhých 7162 z celkového počtu 74 439 pacientů s COVID-19.

Druhou možností podle autorů zmíněné publikace je hypotéza, že chronické respirační onemocnění nějakým specifickým mechanismem chrání svého nositele před COVID-19, možná prostřednictvím odlišné imunitní odpovědi. Tato hypotéza však není podložena žádným důkazem, navíc jí odporuje i skutečnost, že mezi pacienty s COVID-19, kteří mají potvrzenu CHOPN jako komorbiditu, je vyšší míra letality.

Třetí možností je, že léky užívané u chronických respiračních onemocnění mohou snižovat riziko infekce nebo rozvoje příznaků onemocnění. In vitro bylo např. pozorováno, že inhalační kortikosteroidy – samotné nebo v kombinaci s bronchodilatancii – potlačují replikaci koronaviru a produkci cytokinů. Autoři ale uzavírají, že dokud nebudou tyto teorie potvrzeny klinickými studiemi, není důvod stávající doporučení pro užívání inhalačních kortikosteroidů měnit.

DOI: 10.1016/S2213-2600(20)30167-3