"Lék bude poprvé aplikován ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Následně by měl být k použití i v dalších nemocnicích. Zdá se, že je poměrně slibný pro středně závažné případy," uvedl ministr.
Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové bude darovaná část léků stačit asi pro 20 až 25 pacientů. "Pokud by bylo potřeba pro české pacienty víc, Česká republika ho může koupit pro dalších zhruba 80 pacientů," řekla Storová. Podávat by se podle ministra mohl lidem se středně těžkým průběhem nemoci, kteří jsou v nemocnicích. "Ukazuje se, že favipiravir se osvědčil v prvních fázích onemocnění. Ke každému pacientovi se bude podle lékařů přistupovat individuálně," uvedla Storová.
Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla byla nemocnice vybrána i díky tomu, že má národní toxikologické středisko, takže na zavolání do kterékoliv nemocnice distribuuje například protijedy na hadí kousnutí. "Zatím není jasné, jak bude nemocnice favipiravir distribuovat. Záležet bude na smlouvě s dodavatelem, kterou jsme zatím nepodepsali," řekl. Dalším důvodem jsou velké zkušenosti nemocnice s léčbou pacientů s COVID-19.
V českých nemocnicích už byly podané i další experimentální léky na COVID-19. Remdesivir dostával po deset dní další pacient ve VFN. Jeho stav se během léčby zlepšil, lékaři ho mohli odpojit od mimotělního okysličování krve a zvyká si na dýchání bez plicní ventilace. Podle lékařů ale není možné jednoznačně říci, že lék zabral, protože se jeho stav zlepšoval už před jeho nasazením.
Firma teď podle Storové rozhoduje o tom, kolik dávek dodá do střední a východní Evropy. "Byla jsem ujištěna, že v rámci středoevropského a východního prostoru bude ČR jednou z prvních," doplnila Storová. Česká pobočka Gileadu podle ní ihned po tomto rozhodnutí podá žádost o schválení léku. SÚKL obratem dodá stanovisko ministerstvu, které ho schválí. Používat by se měl kromě VFN také ve FN v Motole nebo v Brně.
V Ústřední vojenské nemocnici a Thomayerově nemocnici v Krči byl několika pacientům podávaný hydroxychlorochin. Ministerstvo už v březnu omezilo předepisování léku plaquenil, který látku obsahuje. Předepisovat ho kvůli obavám z nedostatku mohli jen lékaři vybraných specializací a nejvýše dvě balení, léčí se s ním lidé s revmatioidní artritidou. V úterý ministerstvo povolilo u nemocných s covid-19 mimořádné podávání i dalšího léku s hydroxychlorochinem, který v ČR ale není běžně registrovaný.
Pro zajištění dostupnosti medicinálního kyslíku, který pacienti v nemocnicích často potřebují, bylo podle Vojtěcha vydáno mimořádné opatření, které umožňuje plnit kyslík i do jiných lahví, než jsou pro to standardně registrovány.
Podle ministra nejsou léky, protože jsou experimentální, hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Část dostane ČR darem, další se budou hradit z rozpočtu nemocnic, které ho podají, a ministerstva zdravotnictví. Pojišťovny podle něj experimentální léčbu financovat nemohou. O ceně favipiraviru se podle Storové jedná, podle ministra půjde o řádově miliony korun pro 80 pacientů. Remdesivir by podle Storové měl být "finančně dostupný" "Myslím, že se nemusíme obávat, že by to byly nějaké extrémní náklady pro zdravotní systém," uvedla.
V zahraničí se kromě remdesiviru používají také některá antimalarika, různé druhy antivirotik včetně léků na chřipku či HIV, biologické léky nebo krevní plazma vyléčených s protilátkami, jejíž podávání pacientům se podle Storové chystá i v ČR. Podle vedoucího lékaře KARIM VFN Martina Balíka je plazma vhodná zejména pro pacienty s těžkou formou respiračního selhání. Testovat ji chce také Thomayerova nemocnice.
Všechny léky jsou ale experimentální a zatím se neuvažuje o jejich plošném používání u českých nemocných. S experimentální léčbou musí pacient podepsat souhlas. ČR kvůli možné nedostupnosti nebo využití v souvislosti s léčbou COVID-19 zakázalo vývoz více než 300 léků, v různých lékových formách jde o 800 položek.