Jak změnil COVID-19 české zdravotnictví, co bude třeba začít dělat jinak?

Domnívám se, že české zdravotnictví obstálo v době pandemie na výbornou a ukázalo se, že jsme schopni čelit i takovýmto hrozbám. Uměli jsme narychlo vytvořit systémy, které by nám v „době míru“ trvalo vybudovat roky. Tím mám na mysli zejména elektronizaci zdravotnictví. Během několika dní jsme zavedli elektronickou žádanku, online reporting počtu nakažených a pak chytrou karanténu. Koronavirus také podpořil rozvoj telemedicíny.  S tím souvisí potřeba mít zákon o elektronizaci zdravotnictví, který již máme připravený a do září ho předložíme na vládu. Také si celá republika uvědomila klíčovou roli hygieniků. Že to nejsou úředníci, ale odborníci. Nyní pracujeme na posílení hygienických stanic, abychom byli lépe připraveni na podobné epidemie. A v neposlední řadě nám epidemie ukázala, že máme dostatečně robustní zdravotní systém, který se dokáže postarat o své občany.  

Jakým směrem by se nyní zdravotnictví mělo vyvíjet?

Určitě směrem větší elektronizace. Je to jedna z mých priorit. Samozřejmě epidemie jsou jedna věc, ale druhou pak dlouhodobé výzvy našeho zdravotnictví. Patří mezi ně řešení nedostatku zdravotníků, na čemž pracujeme. Dále posilujeme roli primární péče, abychom zlepšili organizaci péče o pacienta a jeho cestu systémem. Dostupnost péče, další velké téma, které se nám za poslední roky podařilo velmi posunout. Mojí velkou prioritou je dostupnost inovativních léků a léků na vzácná onemocnění. Takže k Vaší otázce, určitě bychom měli pokračovat v trendu a léčit čím dál více lidí těmi nejmodernějšími léky. A v neposlední řadě investovat a zlepšovat prostředí nemocnic. Máme naplánovaných sedm strategických investic ve výši 12 miliard korun a již čtyři jsme zahájili.  

Jak jsme obstáli ve zvládání pandemie ve srovnání se světem?

Při srovnání s ostatními státy jsme obstáli velmi dobře. Myslím si, že díky razantním opatřením, které rychle zamezily šíření viru, a plošným nošením roušek jsme se dostali velmi do povědomí v zahraničí. Měl jsem několik rozhovorů pro americké a britské televize. V těch rouškách jsme byli skutečně vzorem. Po nás tuto povinnost zavedla řada států. Pokud se podíváme na fakta, je třeba konstatovat, že u nás například na rozdíl od Itálie nedošlo k zahlcení zdravotního systému, epidemii se podařilo dostat pod kontrolu velmi rychle a z původně plošného problému jsou nyní lokální ohniska nákazy. Jako jedna z mála zemí v Evropě jsme dokázali sehnat dostatečné množství ochranných pomůcek, s jejichž nedostatkem bojovaly všechny země.  Troufám si tedy tvrdit, že naše republika obstála v řešení této epidemie velmi dobře.  

Změnila pandemie přístup lidí ke zdravotníkům? Jak to vypadá z Vašeho pohledu?

Jsem toho názoru, že pandemie nás utvrdila v tom, jak nesmírně si musíme vážit našich zdravotníků. Doufám, že tento pozůstatek epidemie zůstane zakořeněn v naší paměti. Bez nich bychom tu epidemii nezvládli. 

Když se ohlédnete, co byste Vy osobně udělal jinak?

Na nastavených protikoronavirových opatřeních bych nic neměnil. Jsem přesvědčen, že se jednalo o správnou cestu, díky které se nám podařilo efektivně dostat epidemii pod kontrolu. V současné době, kdy už není situace vážná, slýchám řadu názorů od oponentů, kteří namítají, že jsme jednali nepřiměřeně a upozorňují na ekonomické dopady našich rozhodnutí. Z mé pozice však byla vždy na prvním místě ochrana zdraví občanů. Ekonomická problematika je bezesporu důležitá, ale bylo žádoucí ji více zohledňovat ve chvíli, kdy se podařilo zabránit nekontrolovatelnému šíření onemocnění covid-19. Dále je třeba podotknout, že nakonec všechny státy v Evropě přistoupily k restriktivním opatřením a potýkají se s ekonomickými dopady, v tom nejsme výjimkou. Čelili jsme největší epidemii za posledních 100 let. Byla to pro všechny vlády úplně nová situace. Pokud by se stalo, že přijde jakákoliv epidemie znovu, už tu zkušenost máme a budeme mít z čeho vycházet. 

Co pro Vás bylo v uplynulých třech měsících nejtěžší?

V uplynulých měsících byla celá řada momentů, které byly mimořádně obtížné. S kolegy jsme na ministerstvu trávili dny i noci. Pro mě nejtěžší chvíle byla ta, kdy jsme se usilovně snažili získat ochranné pomůcky, měli jsme je již objednané a nedorazily. A v terénu masivně chyběly. To bylo skutečně těžké, ale podařilo se nám to o pár dní později zvrátit, dodávky nastartovat a nakonec dovést přes 70 miliónů kusů pomůcek. 

Co jste si z této situace odnesl Vy osobně?

Myslím, že jsem zase o něco odolnější. A věřím, že to určitým způsobem provětralo státní správu, minimálně určitě ministerstvo zdravotnictví, které prokázalo, že umí reagovat velmi rychle a řešit krizové situace.  

Je něco, co Vám přes všechny možné komplikace a těžkosti udělalo radost?

Radost mi udělala reakce občanů, kteří se semkli a začali si pomáhat. Kdo měl šicí stroj, začal šít roušky, další část lidí pomáhala seniorům, či zastávala jiné dobrovolnické pozice. Ačkoli se jednalo o neveselou dobu, tohle bylo úžasné. 

Co byste vzkázal zdravotníkům?

Zdravotníci v průběhu posledních měsíců prokázali obrovské nasazení, za což jim budu navždy děkovat. A nejen zdravotníci, i další zaměstnanci, jako jsou sanitáři či kuchařky, které pro zdravotníky a pacienty vařily. Oproti jiným profesím lékaři a sestry nemohli zůstat doma, ale naopak pečovali o nakažené a sami se vystavovali riziku nákazy. A nešlo pouze o zdravotnické pracovníky, kteří se starali o covid pozitivní pacienty. I pracovníci na ostatních odděleních byli zatíženi přísnějšími hygienickými pravidly. Ke každému z pacientů museli přistupovat jako k potenciálně pozitivnímu a práce se tím pádem značně ztížila. Jsem na naše zdravotníky opravdu hrdý. 

Máte nějaký vzkaz i pro naše čtenáře?

Všem čtenářům bych chtěl poděkovat za jejich práci pro zdravotnictví. Nelékařské zdravotnické profese jsou náročné za normálního stavu, několikanásobně pak v době epidemie. Dávejte na sebe pozor jak v práci, tak mimo ni. Pokud vám to umožní situace, prožijte příjemné letní měsíce a doplňte sílu, kterou vám vzaly předchozí měsíce tohoto roku. Díky, že vás tu máme!

 

Šárka Spáčilová