Dosud jen zřídka medializovaný problém (vyjma Zdravotnického deníku) naplno vyhřezl koncem května v poslanecké sněmovně při diskusi o novele zákona o státní službě. Jde totiž o potíž, která zcela zásadně paralyzuje fungování resortu zdravotnictví včetně všech přidružených organizací. A přitom jeho řešení neleží v rukou ministra. Jediný, kdo s ním dle aktuálního znění normy může pohnout, je náměstek ministra vnitra (MV) pro státní službu, jímž dosud je Josef Postránecký.

„Chtěl bych vás seznámit s fungováním zákona v praxi. Jeho současné znění spíše vede k destabilizaci, konkrétně v případě ministerstva zdravotnictví (MZ). Resort je dlouhodobě postižen nejvyšším personálním podstavem ze všech ústředních orgánů státní správy v ČR. V roce 2016 měl 65procentní obsazenost míst. V roce 2017 jsem ho přebíral v situaci, kdy chyběl každý třetí zaměstnanec, některé odbory dokonce měly pouze vedoucí bez řadových zaměstnanců. Program, který mám plnit, tedy téměř není s kým realizovat,“ postěžoval si před poslanci ministr v demisi Adam Vojtěch.

Za hlavní důvod této katastrofální situace označil dlouhodobou neschopnost státního tajemníka resort personálně řídit, což vyplynulo z dotazníkového šetření mezi zaměstnanci resortu. Do šetření se jich přitom zapojilo 80 procent. Značná část také potvrdila, že uvažuje o odchodu z ministerstva. Pozici státního tajemníka na MZ zastává Ivo Beneda.

 

Žába na prameni?

Paradoxní v tomto kontextu je, že hlavním přínosem zřízení státní služby měla být personální stabilizace ústředních orgánů, aby se zachovala jejich kontinuita i při střídání politiků ve vládě. Garantovat ji má právě státní tajemník. „Zákon však nepamatuje na situaci, kdy tento tajemník svými mocenskými tahy úřad personálně destruuje. Bohužel neexistuje žádný právní nástroj, jak řádění zabránit v krátké době. Výjimkou je pouze kárné řízení, které je však instrumentem výjimečným a časově náročným podobně jako trestní řízení,“ pokračoval Vojtěch. Podnět na kárné řízení na státního tajemníka podal, a to už 12. února. Dosud však žádný výsledek nepřinesl.

„Jmenoval jsem kárnou komisi I. stupně, která se podnětem ministra zdravotnictví zabývá. K jednání kárné komise mi nepřísluší se vyjadřovat. Obecně lze pouze uvést, že kárná komise tento podnět již opakovaně projednávala a vyžadovala doplnění podkladů,“ napsal Terapii náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Tedy šéf státních tajemníků ústředních orgánů.

Uznal však katastrofální stav v personální oblasti MZ. „Je možné potvrdit informaci, že podíl neobsazených systemizovaných míst na ministerstvu zdravotnictví je poměrně vysoký. Řešení této otázky spadá primárně do kompetence státního tajemníka, nezastupitelná je však též aktivní role jednotlivých představených. Za současné situace na trhu práce je při náboru nových státních zaměstnanců nezbytný aktivní a inovativní přístup (např. v informovanosti budoucích absolventů vysokých a středních škol o možnostech uplatnění ve služebních úřadech apod.). Pan státní tajemník byl ke zvýšené aktivitě v této oblasti opakovaně vyzván a této otázce věnuje velkou pozornost na poradách se státními tajemníky i náměstek pro státní službu. O vývoji obsazenosti systemizovaných míst má pan státní tajemník poskytovat ministru zdravotnictví a náměstku pro státní službu pravidelnou informaci,“ doplnil Postránecký.

Navzdory tomu ale státní tajemník Beneda otálí se schválením benefitů pro zaměstnance, které by resort zatraktivnily jakožto zaměstnavatele. Jak uvedl ministr Vojtěch: „V daných termínech neplní zadané strategické úkoly přinášející tolik potřebné benefity zaměstnancům, po nichž volali už mí předchůdci, jako například zprovoznění pružné pracovní doby nebo revidování způsobu odměňování zaměstnanců.“

 

Odvolán měl být již před dvěma lety

Adam Vojtěch přitom není prvním ministrem zdravotnictví, který si na konání státního tajemníka Benedy stěžuje. Kritizuje ho již třetí ministr v řadě: od Svatopluka Němečka přes Miloslava Ludvíka až právě po Adama Vojtěcha. Stížnosti na něj se tedy datují hned od okamžiku, kdy státní služba vstoupila v účinnost. A přesto mu vždy jeho přímý nadřízený – náměstek pro státní službu –přiznal zákonné maximum odměny.

Němeček, jehož opravdu nelze považovat za přítele Vojtěcha, už v roce 2016 navrhl, aby byl Beneda odvolán. Adresoval mu vytýkací dopis, v němž uvádí: „Personální situace na MZ je velmi tristní, více než čtvrtina služebních míst není obsazena a návrhy na zvýšení platu za účelem udržet často klíčové zaměstnance úřadu šmahem odmítáte s argumentací, že na to nejsou prostředky. Ve výsledku se však ukázalo, že prostředky na platy nebudou letos vyčerpány, a to v řádu milionů korun. Jste naprosto nezpůsobilý vykonávat svou funkci.“

Němeček si dále stěžoval: „Jsem bohužel nucen konstatovat, že pan státní tajemník dlouhodobě neplní zadané úkoly spojené se zajištěním výkonu organizačních věcí státní služby při MZ, opakovaně nerespektuje mnou zadané pokyny v souvislosti se schváleným rozpočtem MZ v oblasti mzdových prostředků pro rok 2016, svévolně rozhodl o jejich nevyčerpání na úkor zaměstnanců úřadu. V souvislosti s personální situací úřadu považuji toto jeho opatření za zásadní selhání ve funkci státního tajemníka.“

Němeček informoval o všem i Postráneckého. Ale Beneda je stále ve své funkci a MZ čelí stejným personálním problémům.

Rovněž Němečkův nástupce Ludvík nebyl konáním státního tajemníka nadšen. Kritizoval především jeho neprůhlednost, neschopnost aktivně vyhledávat zaměstnance či spolupracovat s náměstky MZ. „Pan doktor Ludvík potvrzuje přístup pana státního tajemníka k ostatním náměstkům MZ, kdy se s nimi nedokázal dohodnout a spolupráci bylo možné označit za nekonstruktivní,“ cituje z Ludvíkova vyjádření ministr Vojtěch v oficiálním dopise Postráneckému ve věci Benedova služebního hodnocení z 26. dubna, který má redakce Terapie k dispozici.

 

Ministři bez nástroje

Na státního tajemníka si stěžovala i řada vedoucích zaměstnanců MZ nebo například ředitelé hygienických stanic. Ti napsali obsáhlou stížnost, že Beneda v zásadě nevede ředitele okresních stanic, zadává jim nesmyslné úkoly, nešetří stížnostmi a podněty, zakazuje jim služební cesty apod.

 

K jeho největším majstrštykům patří zdržovací taktika v důležitých výběrových řízeních. Již pět měsíců není jmenován nikdo na pozici odborného náměstka, který má řídit systém zdravotního pojištění a přímo řízené organizace. Přestože zájemci jsou.

Od ledna rovněž bezvýsledně běží výběrové řízení na ředitele pro resort klíčového úřadu – Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Přestože je státní tajemník urgován jak ministrem, tak i svým šéfem Postráneckým. Ten dokonce vydal rozhodnutí, v němž konstatuje nezákonnost postupu státního tajemníka Benedy. „Nadřízený služební orgán po prostudování spisového materiálu dospěl k závěru, že došlo k porušení právních předpisů. V rámci nového projednání bude služební orgán postupovat tak, že bude pokračovat ve výběrovém řízení na služební místo ředitele SÚKL, jako by žádost účastnice nebyla z tohoto řízení vyřazena,“ uvádí náměstek pro státní službu. Beneda totiž vyřadil jedinou uchazečku o post šéfa SÚKL Irenu Storovou (jež je nyní pověřena jeho řízením) a následně celý tendr prostě zrušil.

Letos v březnu zase vyšlo najevo, že státní tajemník podal návrh na změnu systemizace služebních a pracovních míst na MZ s účinností od 1. dubna přímo na jednání vlády, aniž by jej předtím konzultoval s ministrem či náměstky a řediteli.

„Je akceptovatelné, že mu toto působení roky prochází a ministři nemají nástroj na zjednání nápravy? Nemají, zákon tuto situaci neumožňuje řešit. Jedinou možností je podávat výtky, stížnosti u náměstka Postráneckého, ale v zásadě bez výsledku,“ zakončil svou řeč ministr Vojtěch.