Letošní kongres českých internistů se konal v době, kdy Česká internistická společnost (ČIS) ČLS JEP stála na prahu nového čtyřletého volebního období. Staronovým předsedou ČIS ČLS JEP se stal prof. MUDr. Richard Češka, CSc. Kongresové noviny (KN) v pátek 21. září publikovaly obsáhlý rozhovor, v němž první muž české interny bilancoval i pohlížel do budoucna.

Jako zásadní vyzdvihl všeobecné, mezioborové přijetí „základního interního kmene“ velkou řadou oborů, které původně z interny vzešly. Po dosažení zachování interny jako samostatného, respektovaného a perspektivního oboru se podle jeho slov vedení ČIS snaží o to, aby se interna vrátila na pozici „královny medicíny“, „i když to samozřejmě bude pozice jiná, než kterou interna opouštěla v 90. letech minulého století“. „Daleko více se musíme soustředit na interakci a spolupráci s dalšími kolegy z pracovišť i odborných společností patřících do velké rodiny interních oborů,“ uvedl prof. Češka v KN. Rozvoj interny bez vzájemné spolupráce se specialisty v oborech, které z interny pocházejí, si podle vlastních slov v současné době nedovede představit. Jako jeden z možných výstupů této spolupráce si představuje duální atestaci. „Domnívám se, že zatímco v nemocnici bude ,stačit‘–to slovo není pejorativní – všeobecná interna, v ambulanci bude 80 % internistů již za několik let ,duálními specialistyʻ, nebo aspoň budou mít nějakou oblast interny opravdu bližší,“ vysvětlil pro KN prof. Češka. Za neméně důležitou pak považuje spolupráci na mezinárodní úrovni, a to i ve formě uspořádání dalšího mezinárodního kongresu. „Evropská interna zde byla (v r. 2013 – pozn. red.), tak bychom se chtěli pokusit o uspořádání světového kongresu interní medicíny,“ uvedl prof.Češka v KN.

V rozhovoru se zároveň vyslovil pro podporu vzdělávání internistů, zdůraznil význam současné organizační struktury ČIS, která umožňuje propojení výboru ČIS s regiony, a v neposlední řadě také ocenil aktivity Pracovní skupiny mladých internistů ČLS JEP.

Mezioborová spolupráce je v interně alfou a omegou

Příkladem, jak zásadní roli může mít úzká mezioborová spolupráce při léčbě interních onemocnění, je mimo jiné farmakoterapie těchto nemocí u seniorů. Téma četných lékových interakcí a nesprávného užívání léků či jejich nadužívání u geriatrických pacientů je v posledních letech velmi zdůrazňované. Připomínají se specifika farmakoterapie u pacientů ve vyšším věku, jejich častá polymorbidita a s ní spojená polypragmazie, které mohou být příčinou závažných nežádoucích účinků (NÚ) léčiv. Diskuse o tomto velkém a stále aktuálním problému nemohla chybět ani na kongresu ČIS, kde se mu formou kazuistik věnoval tým z III. interní gerontometabolické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

Hovořilo se i o nadužívání inhibitorů protonové pumpy (PPI), které je podle sdělení MUDr. Markéty Ječmenové z I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FN Olomouc v praxi stále častější, a to pro jejich nízkou cenu, vysokou efektivitu a poměrně vzácný výskyt nežádoucích účinků (NÚ). Nicméně ačkoli se jedná o „revoluční léky v léčbě acidopeptických onemocnění a jejich uvedení do praxe redukovalo chirurgické zákroky pro vředovou chorobu“, což tým MUDr. Ječmenové potvrdil, jejich nadužívání může vést k lékovým interakcím a při dlouhodobém užívání i k případným NÚ (osteoporotické fraktury, infekční kolitidy), o nichž se v současnosti diskutuje. V observační studii, která zahrnula 1684 pacientů olomoucké interní kliniky, hospitalizovaných i ambulantních, byl jen u 80,7 % uživatelů PPI zjištěn adekvátní důvod k užívání těchto léků (acidopeptické onemocnění, gastroprotekce, eradikace HP, popř. jiná onemocnění GIT).

Z dalších příspěvků stojí určitě za zmínku dva věnované účinnosti léčby pomocí fekální transplantace – osvědčila se v prevenci relabující infekce způsobené bakterií Clostridium difficilea rovněž se o ní uvažuje jako o metodě léčby diabetu. Zajímavé sdělení si připravil tým odborníků z Univerzity obrany, LF UK Hradec Králové a Univerzity Hradec Králové, jehož práce prokázala, že sérové hladiny cytokinů a adhezních molekul souvisejí s celkovým přežitím u akutní lymfoblastické leukemie.

Střípky z kongresu ČIS ČLS JEP

  • Fekální tansplantace jako léčba diabetu?

V poslední době se zkoumá vztah mezi střevní mikroflórou a diabetem mellitem (DM), na což v rámci kongresu ČIS upozornil MUDr. Štefan Sotak, PhD., z I. interné kliniky LF UPJŠ a UN L. Pasteura Košice, Slovensko. „Je pravděpodobné, že ovlivnění střevní mikroflóry se stane novým mechanismem léčby diabetu,“ uvedl.

Připomněl, že skladbu střevní mikroflóry ovlivňuje řada faktorů – od stravovacích návyků přes fyzickou aktivitu až po bariatrické chirurgické výkony. Dále bylo zjištěno, že porod císařským řezem ovlivňuje vývoj střevní mikroflóry a zvyšuje riziko vzniku DM 1. typu. Nevhodnou skladbu střevní mikroflóry mohou mít pacienti s obezitou a DM 2. typu, ať už v podobě nedostatku protektivních bakterií, které experimentálně zlepšují glykoregulaci, či naopak zmnožení patogenních bakterií, které – jak již bylo prokázáno –mohou pronikat do abdominální tukové tkáně.

Možností, jak u diabetiků ovlivnit střevní mikroflóru terapeutickou modalitou, je několik. Kromě vakcinace proti patogenním bakteriím se nabízí přenos střevní mikroflóry takzvanou transplantací stolice, jíž lze zlepšit glykoregulaci. Pozitivní vliv na skladbu mikrobiomu může mít podle slov MUDr. Sotaka i léčba metforminem.

  • Fekální transplantace v prevenci relabující infekce způsobené C. difficile

MUDr. Roman Stebel a kol. z Kliniky infekčních chorob LF MU a FN Brno ve své studii potvrdili, že FBT dokáže obnovením přirozeného ekosystému tlustého střeva zastavit pomyslný bludný kruh relabující infekce bakterií Clostridium difficile(CDI).

Tým připomněl, že kolitida vyvolaná C. difficilepředstavuje v současnosti jedno z nejvýznamnějších nozokomiálních infekčních onemocnění. Při volbě vhodných opatření, jejichž cílem je omezení šíření této nemoci, je třeba vycházet z pečlivé analýzy rizikových faktorů. Stebel a kol. retrospektivně analyzovali případy CDI u 981 pacientů hospitalizovaných pro tuto diagnózu v letech 2014–2017. Celková úspěšnost FBT, za niž byla považována absence recidivy CDI v intervalu osmi týdnů od provedení FBT, dosahovala téměř 76 % a docílila statisticky nevýznamného poklesu výskytu opakovaných rekurencí. Do budoucna podle Stebela a kol. „lze předpokládat zdokonalování způsobu podání fekálního transplantátu – včetně perorální formy –, širší využití selektivně účinkujících antibiotik a zavedení do praxe pasivní a aktivní imunizace“.

  • Sérové cytokiny a adhezní molekuly jako faktor ovlivňující přežití u ALL

Tým odborníků z Hradce Králové, konkrétně z tamní Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové a Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Kralové,provedl studii, z níž vyplývá, že sérové hodnoty některých cytokinů a adhezních molekul jsou signifikantně pozměněny u nově diagnostikované akutní lymfoblasticé leukemie z B-lymfocytů (B-ALL), přičemž tyto změny odrážejí aktivitu nemoci. V kohortě pacientů s B-ALL ve své studii zjistili například statisticky významnou korelaci mezi kratším celkovým přežitím a vyššími hladinami interleukinu 2 v době diagnózy. „Lepší porozumění mikroprostředí leukemie je esenciální pro vývoj nových léčebných postupů,“ uvedli autoři. Apelovali také na provedení dalších studií, které se budou touto problematikou zabývat.