Kulatý stůj o budoucnosti péče poskytované praktickými lékaři pro dospělé i děti a dorost byl součástí letošního kongresu primární péče, který se uskutečnil na konci února v Praze.

Jedním z ožehavých témat diskuse bylo stárnutí praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD) a chybějící mechanismus, jak je adekvátně doplňovat absolventy.

Mezi mladými lékaři v posledních letech přitom zájem o obor stoupal. Jenže pak zasáhli zákonodárci, kteří v rámci novely zákona o postgraduálním vzdělávání lékařů loni schválili sloučení oborů praktické lékařství pro děti a dorost a také dětské lékařství pod pediatrii.

„Byli jsme zaříznuti v době, kdy se obor začal dramaticky rozvíjet, došlo k strmému nárůstu zájmu mezi mladými lékaři. V roce 2016 se do oboru přihlásilo 70 mladých kolegů a ještě v roce 2017, kdy už bylo jasné, že obor bude končit, se do něj přihlásilo 48 lidí,“ uvedla předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Alena Šebková.

Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Ilona Hülleová připomněla, že zánikem oboru skončil i systém rezidenčních míst, díky kterým se mladí lékaři učili od zkušenějších akreditovaných kolegů v terénu, a ti si tak často vybírali své pokračovatele.

Palčivost problému uznal i náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula. „Zatímco praktici zachytili trend a začali doplňovat stavy podstatně dříve, u praktických dětských lékařů se průměrný věk blíží 60 letům. Během tří čtyř let už záchranná síť nebude možná, protože my systém dostatečně nedoplníme. Musíme tedy udělat reformu do konce roku, aby byla realizovatelná,“ slíbil bez dalších podrobností.

 

Venkov versus města

Jak lépe regulovat hustotu sítě praktických lékařů napříč Českou republikou, bylo další hodně diskutované téma. Již dlouhodobě se nedaří praktiky nalákat do příhraničních oblastí, ale i na další místa na venkově či na malých městech. Naopak v Praze či v jiných velkých městech jsou některé praxe nadbytečné.

Podle lékařů pojišťovny dostatečně neplní síťotvornou roli. Podobného názoru je i ministerstvo zdravotnictví, podle něhož tvorba sítě neprobíhá systémově. „Jsou zde různé zájmy a vlivy, do sítě se dostávají některé subjekty, které by tam být neměly,“ konstatoval Roman Prymula s tím, že i v této oblasti dojde ke změně legislativy, která se bude týkat zejména VZP.

Jak uvedl Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR, v České republice jednoduše selhává bazální předávání informací mezi lékaři, pojišťovnami a konkrétními obcemi a bývalými okresy. Zdravotní pojišťovny stejně jako mladí lékaři nemají informace, v jakých regionech chybí primární péče.

„V další etapě bychom měli přemýšlet, jestli skutečně v průběhu dalších 20 let udržíme praxi v každé obci, která má 500 obyvatel. Jsou státy s mnohem méně hustou sítí.“
Box image

Ladislav Fridrich

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven 

Tato situace by se snad mohla v dohledné době zlepšit. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich uvedl, že má společně s ministerstvem zdravotnictví k dispozici seznam okresů s nedostupnou péčí, není však zcela aktuální. Slíbil, že pojišťovny budou připraveny podepisovat smlouvy s praktiky v těchto konkrétních místech, jestliže se ministerstvu podaří seznam aktualizovat.

Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví požádala Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), aby vytvořil databázi lékařů ve specializační přípravě. Ta momentálně obsahuje zhruba 600 lékařů, kteří by měli dostávat nabídky míst od zdravotních pojišťoven, případně starostů.

Ve hře jsou zároveň finanční pobídky určené k obsazení praxí v příhraničních oblastech. „Jsme v první vlně připraveni zvýšit bonifikaci a předpokládáme, že i stát se v tomto duchu bude angažovat,“ uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven. Vzápětí však dodal: „V další etapě bychom měli přemýšlet, jestli skutečně v průběhu dalších 20 let udržíme praxi v každé obci, která má 500 obyvatel. Jsou státy s mnohem méně hustou sítí.“

 

Kolik dostanou praktici v roce 2019

Zvýšení kompetencí, po kterém praktici volají rovněž dlouhodobě, je podle náměstka pro zdravotní péči Prymuly komplikovanější a vyžaduje systémový zásah. Ruku v ruce se změnami u praktických lékařů by prý musely jít i změny v kompetencích ambulantních specialistů. V opačném případně by zásah mohl neúměrně zatížit rozpočet.

Petr Šonka navrhl regulovat rozsah péče formou mírného gatekeepingu, který by demotivoval ambulantní specialisty přijímat pacienty bez doporučení praktika. Pokud by u řady chronických diagnóz pacienti obešli praktického lékaře, pojišťovny by specialistovi hradily tuto péči s nižší sazbou bodu.

Ladislav Friedrich by se spíše obracel na pacienty a odrazoval je od nežádoucího postupu. Pokud by vyjma akutních případů rovnou navštívili specialistu, museli by se podílet na ošetření formou spoluúčasti.

Praktičtí lékaři požadují v roce 2019 zvýšit kapitační platby, a to v té nejvyšší úrovni o dvě koruny. Petr Šonka připomněl, že jde o dluh, který praktikům přislíbilo předchozí vedení ministerstva. Ilona Hülleová chce jednat v podobných intencích, zároveň však požaduje zohlednit práce navíc, které dětským praktickým lékařům přibudou u některých věkových skupin vlivem změn v očkovacím kalendáři.