Kam se posunula léčba malignit za posledních 10 let? Odpověď nabídli přední čeští onkologové během tiskové konference konané 22. ledna, tedy den před zahájením letošního ročníku tradičního mezioborového kolokvia PragueONCO. Současně nastínili přehled témat, o nichž účastníci kongresu měli diskutovat – hlavní pozornost se letos zaměřila na zásadní změny v diagnostice zhoubných nádorů a nalezení individuální léčby pro konkrétního pacienta, postup ve vývoji protinádorové vakcinace a hledání způsobů, jak překonat časový odstup mezi objevem nových léčebných metod a jejich zavedením do každodenní praxe.

Platforma pro multidisciplinární přístup

PragueONCO si za deset let své existence již stačilo vydobýt pozici jedné z největších a nejvýznamnějších odborných vzdělávacích akcí pořádaných v České republice. Mimo jiné i proto, že od samého počátku zdůrazňuje důležitost mezioborové spolupráce všech, kdo se podílejí na péči o onkologické pacienty. Svědčí o tom koneckonců i tradiční motto kolokvia: „Lékaři a sestry různých oborů společně proti zhoubným nádorům“. PragueONCO poskytuje platformu, na níž se pravidelně setkávají čeští a zahraniční onkologové se specialisty z jiných oborů medicíny, aby problematiku diagnostiky a léčby malignit řešili společně. Příležitosti jim k tomu poskytují prezentovanávolná sdělení, posterové sekce, diskuse u kulatého stolu či odborná fóra, odborný program nezapomíná ani na nelékařské zdravotnické pracovníky a pacienty. Od roku 2018 je navíc dalším hlavním jednacím jazykem vedlečeštiny angličtina a od letošního ročníku je pro účastníky odborné lékařské sekce zajištěn simultánní překlad do obou zmíněných jazyků.

Vodpovědi na otázku položenou v úvodu je nutné konstatovat, že onkologie se bouřlivě vyvíjí kupředu a úspěšnost onkologické léčby stoupá – a to právě i díky multidisciplinárnímu přístupu. Moderní včasná a precizní diagnostika společně s účinnější léčbou umožnily, aby se vyhlídky nemocných v posledních 10 letech radikálně zlepšily. 

Moderní diagnostika, imunoterapie, CAR-T… Pokroků v onkologii přibývá

„Není to tak dlouho, co na nás onkology kolegové z jiných interních a chirurgických oborů pohlíželi jako na lékaře, jejichž náplň práce je spojena se značnou léčebnou bezmocí,“ konstatovala doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., vědecký sekretář kolokvia.

Incidence onkologických onemocnění sice stále roste, mortalita s nimi spojená se ale v posledních 10 letech trvale snižuje. Malignita je dnes druhou nejčastější příčinou úmrtí a v průběhu života onemocní zhoubným nádorem každý třetí muž a každá čtvrtá žena. V roce 2016 bylo v České republice diagnostikováno 96 500 nových nádorů (tj. 558,8/100 000 obyvatel), úmrtnost na onkologickou diagnózu činila 258/100 000 obyvatel. Důvodem stoupajícího výskytu malignit je především stárnutí populace, hlavní příčiny poklesu úmrtnosti je pak třeba hledat v zavedení screeningových programů, implementaci nových léčebných možností do primární léčby časných stadií nádorů i v dalších opatřeních zavedených v rámci primární a sekundární prevence.

V poslední dekádě také zásadním způsobem pokročila diagnostika zhoubných nádorů. Kromě zobrazovacích metod prošly bouřlivým vývojem především molekulárně biologické detekční metody, které hledají individuální biomarkery související s časnou detekcí malignit, jejich prognózou i pravděpodobnou odpovědí na různé druhy léčby. V oblasti precizní medicíny je k dispozici řada genomových testů odhalujících potenciální genetické cíle pro moderní terapii a zpřesňujících prognózu individuálních nádorů. Předpokládá se také větší využití tekutých biopsií v rámci časné diagnostiky a monitorování vývoje zhoubných nádorů jako elegantních metod, které nahrazují bioptickou verifikaci s dopadem na úpravu terapie. Probíhá i širší zapojení umělé inteligence do diagnostiky zhoubných nádorů amodelování procesů, které s rozvojem malignit souvisejí.

Z léčebných možností představovala v posledním desetiletí nepochybně hlavní průlom imunoterapie. Fakt, že lze obnovit schopnosti imunitní obrany pacienta proti malignitě, otevřel široké léčebné možnosti pro celou řadu zhoubných nádorů. Pokrok ale znamenalo i zavedení terapie pomocí T-lymfocytů s chimérickým antigenním receptorem (CAR-T) – postup obnáší transfer chimérických antigenních receptorů (tj. syntetických, geneticky upravených receptorů) do autologních T-lymfocytů pacienta, v jehož důsledku dojde k cílenému naprogramování dotčených lymfocytů proti specifickým antigenům přítomným na povrchu maligních buněk (Šmída M., Klin Onkol 2015). Metoda je zatím využívána v oblasti hematologických malignit (např. u akutní lymfoblastické leukemie), očekává se však, že své místo najde i u solidních tumorů.

Další pokrok lze podle sdělení předních českých onkologů čekat, jak zaznělo na tiskové konferenci, ve vývoji protinádorové vakcinace. V oblasti prevence a časné diagnostiky se předpokládá identifikace a překonání dosavadních časových vzdáleností mezi průkazem nových léčebných metod a jejich zavedením do každodenní praxe a rozvinutí sekundární prevence u rizikových podskupin pacientů s prekancerózami či hereditárními dispozicemi.

Hlavním úkolem do budoucna je překonání nerovnoměrné dostupnosti moderní onkologické léčby. Výzvu pak znamená další shromažďování epidemiologických dat cestou národního onkologického registru a rozšiřování kapacit i rozsahu tkáňových bank a možností akademických studií pokrývajících slepá místa klinické praxe.