Velkolepé pařížské výstaviště Porte de Versailles hostilo na přelomu srpna a září skutečně mimořádnou akci – výroční kongres Evropské kardiologické společnosti (ESC 2019) a současně i Světový kardiologický kongres. Kdo natolik zatoužil držet krok s nejžhavějšími novinkami výzkumu v kardiologii, že vážil cestu do slavného města nad Seinou, rozhodně neprohloupil. Z první ruky totiž získal informace, které podle vyjádření odborníků posunou péči o kardiologické pacienty o další kus kupředu. Řada poznatků byla zohledněna v nových doporučených postupech, s nimiž byli delegáti kongresu rovněž seznámeni.

Redakce Terapie byla u toho. Nyní vám přinášíme souhrn několika z těch nejzajímavějších sdělení, mimo jiné i z našeho on-line zpravodajství pro vás přímo z kongresu. 

Impozantní kongres, impozantní data

Spojit při přípravě evropského kardiologického kongresu úsilí se Světovou kardiologickou federací (z angl. WHF) byl podle sdělení prof. Barbary Casadeiové, předsedkyně ESC, promyšlený tah. „Přes všechny pokroky v léčbě, jichž jsme svědky, kardiovaskulární onemocnění stále zůstávají celosvětovým zabijákem číslo jedna, a navíc v západní Evropě je zřejmý znepokojující trend – poprvé za posledních 50 let se v tomto regionu začala zvyšovat míra předčasného úmrtí z kardiovaskulárních příčin. Jsme rádi, že s námi letos WHF spojila své síly,“ uvedla prof. Casadeiová.

Pařížskou spolupráci ocenila i prof. Karen Sliwaová, předsedkyně WHF. Jak uvedla, pro ni bylo partnerství s ESC při této významné akci „příležitostí, jak vnést jedinečnou globální perspektivu WHF na kongres ESC, a tím mu ještě přispět“. „Byl to neuvěřitelný zážitek, který také posílil zvláštní partnerství mezi WHF a ESC. Opravdový příklad spojení sil v boji proti kardiovaskulárním onemocněním,“ sdělila prof. Sliwaová.

Kongres ESC je považován za největší odbornou kardiologickou akci na světě. Jeho význam potvrzuje i strohá statistika. Zavítalo na něj přes 33 000 profesionálů ve zdravotnictví a do pěti dnů, po něž kongres trval, se vešlo více než 600 odborných setkání pokrývajících celé spektrum kardiovaskulární medicíny. Prezentováno bylo více než 4500 abstrakt. Doslova davy návštěvníků přilákala sekce HOT LINE, která letos opravdu překypovala vzrušujícími novinkami.

„Studie, které byly letos představeny v sekci HOT LINE, jako jsou DAPA-HF, COMPLETE nebo ISAR REACT 5, bezpochyby ovlivní praxi,“ nepochybuje prof. Roffi. Předsedkyně programového výboru kongresu prof. Silvia Prioriová připojila jako mezníkové studie THEMIS a PARAGON-HF. „Ráda bych vybrala i studii substituce soli z Peru, které auditorium aplaudovalo vestoje. Ukázala, že pokud lékaři a pacientská komunita spolupracují, mohou snížit kardiovaskulární riziko jednoduchými prostředky,“ dodala.

Vzrušující zajímavosti ale zněly celým kongresem. Za všechny zmiňme například studii, podle níž drobné nositelné fotoaparáty mohou zlepšit kvalitu života pacientů se srdečním selháním. Dánské národní registry zase na souboru 3470 případů malárie odhalily, že toto infekční onemocnění provází vyšší riziko srdečního selhání (Brainin P. et al., ESC 2019, posterová sekce, P3438). Hodně se mluvilo o významu životního stylu. Studie, kterou podrobněji přibližujeme v pokračování tohoto článku na webu, naznačila, že výskyt předčasného onemocnění srdce významně ovlivňuje životní styl a nelze jej pouze svádět na genetiku (www.terapie.digitalnebo QR kód).

Další punc výjimečnosti letošnímu kongresu ESC dodalo i historicky první pacientské fórum. Víkendová událost s francouzským podtitulem „Le coeur de Paris bat plus fort“ („Srdce Paříže bije rychleji“) měla osvětové poslání. Tisíce účastníků, které přilákala, v jejím rámci absolvovaly školení v kardiopulmonární resuscitaci, vyslechly si poradenství v oblasti zdravého životního stylu a bavily se různými animacemi, včetně možnosti vydat se díky virtuální realitě na cestu nitrem tepen.

Předčasná onemocnění srdce nelze jen svádět na genetiku

Fyzická pasivita, kouření, hypertenze, diabetes a vysoká hladina cholesterolu, to všechno jsou podle dnešních poznatků u mnoha mladých pacientů s onemocněním srdce významnější hráči než genetika. Na zdravý životní styl by tak měl mít být kladen nejvyšší důraz i u osob s rodinnou anamnézou časného výskytu srdečního onemocnění. Prokazuje to výzkum, jehož závěry byly prezentovány 2. září v Paříži v rámci kongresu ESC 2019 a Světového kardiologického kongresu.

„Genetika je důležitým přispěvatelem k předčasným srdečním onemocněním, ale neměla by být používána jako výmluva, že jejich výskyt je nevyhnutelný,“ uvedl autor studie Dr. João A. Sousa z Funchal Hospital v Portugalsku. „V klinické praxi často slyšíme mladé pacienty s předčasným srdečním onemocněním, jak se snaží schovat za rodinnou anamnézu a svou nemoc na ni svádějí. Když se však podíváme na údaje v naší studii, tito mladí pacienti byli často kuřáci, fyzicky neaktivní, měli vysokou hladinu cholesterolu a vysoký krevní tlak. A to všechno lze změnit,“ prohlásil.

Studijní populaci tvořilo 1075 osob mladších 50 let, jejichž údaje byly získány z databáze Genes in Madeira and Coronary Disease (GENEMACOR), z toho 555 pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) a 520 zdravých dobrovolníků v kontrolní skupině. Velkou většinu účastníků studie tvořili muži (87 a 86 %), průměrný věk činil mezi pacienty s ICHS 45 a v kontrolní skupině 44 let.

Výzkumníci hodnotili pět modifikovatelných rizikových faktorů: fyzickou neaktivitu, kouření, hypertenzi, diabetes a hypercholesterolemii. Alespoň tři z nich byly zjištěny u 73 % pacientů s ICHS a u 31 % kontrolních subjektů. Pravděpodobnost rozvoje ICHS se v obou skupinách exponenciálně zvýšila s každým dalším rizikovým faktorem. Při jednom, resp. dvou, resp. třech rizikových faktorech byla vyšší troj-, resp. sedmi-, resp. 24násobně.

Všichni účastníci rovněž podstoupili sekvenování genomu a takto získaná data výzkumníci použili k vývoji skóre genetického rizika. Toto skóre bylo nezávislým prediktorem předčasné ICHS. Jeho průměrnou hodnotu měli vyšší pacienti s ICHS oproti kontrolní skupině, s rostoucím počtem modifikovatelných faktorů se však podíl „genetiky“ na riziku vzniku ICHS snížil.

„Tato zjištění ukazují, že genetika přispívá k ICHS, avšak u pacientů se dvěma nebo více modifikovatelnými kardiovaskulárními rizikovými faktory hraje při vývoji ICHS méně podstatnou roli,“ shrnul Dr. Sousa. „Naše studie poskytuje silné důkazy, že lidé s rodinnou anamnézou předčasných onemocnění srdce by si měli osvojit zdravý životní styl, protože jejich špatné návyky mohou přispívat k srdečním onemocněním více než jejich genetika. To znamená, že by měli přestat kouřit, začít pravidelně cvičit, jíst zdravou stravu a kontrolovat si krevní tlak a hladinu cholesterolu.“

Tak tedy au revoir, už se těšíme napřesrok do Amsterdamu!