V sobotu 25. srpna odstartoval letošní ročník kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC 2018). Role hostitele akce, která se již stala největší konferencí v oblasti kardiovaskulární medicíny na světě, se tentokrát ujal Mnichov. A kongres ESC opět dostál své pověsti: dorazilo 32 859 profesionálů ve zdravotnictví z rekordních 156 zemí, bylo přijato 4500 abstrakt, řešilo se zhruba 400 kardiologických témat a prezentovalo se tu cca 200 vystavujících společností.

 

Box image

Bezpečnostních skenerů se lidé s pacemakery a defibrilátory nemusejí bát


Tělesné skenery vysílající milimetrové vlny pro pacienty s kardiostimulátorem, implantabilním kardioverterem-defibrilátorem (ICD) nebo zařízením pro srdeční resynchronizační terapii (CRT) nepředstavují žádnou hrozbu – tento uklidňující závěr přinesla německá studie, kterou provedl tým Dr. med. Carstena Lennerze z Deutsches Herzzentrum München, Technische Universität München a Deutsches Zentrum für Herz-Kreislauf-Forschung e. V.

Autoři připomněli, že na kardiostimulátory a defibrilátory se na celém světě musí spoléhat více než čtyři miliony pacientů se srdečním selháním nebo arytmiemi. Ti často mají obavy z tělesných skenerů používaných pro bezpečnostní kontrolu např. na letištích nebo ve významných institucích. „Multicentrický průzkum, jejž se zúčastnilo 800 pacientů s kardiostimulátory nebo defibrilátory, ukázal, že osm z deseti těchto osob z obav ohledně bezpečnosti skenerů skenování odmítne a preferuje ruční kontrolu. To vyžaduje jednak více času,jednakposkytnutí zdravotních údajů bezpečnostním pracovníkům,“ vysvětlil Dr. Lennerz důvod, který jeho tým vedl k provedení studie, s jejímiž závěry seznámil účastníky ESC 2018.

Studie se zúčastnilo 300 pacientů s kardiostimulátorem, ICD nebo CRT. Pacienti podstoupili tělesné skenování napodobující fungování skenerů na letišti, během nějž byl zaznamenáván jejich elektrokardiogram.

„Při použití celotělového skeneru jsme nenašli žádné důkazy o elektromagnetickém rušení nebo o poruše funkce zařízení (upravujícího srdeční činnost – pozn. red.) a lze soudit, že skenování je pro tyto pacienty bezpečné. Může to být způsobeno tím, že srdeční přístroje odfiltrují vysokofrekvenční signály, jako jsou milimetrové vlny, vlny stěží prostupují tělem a čas skenování je velmi krátký – obvykle kolem 100 milisekund,“ shrnul výsledky Dr. Lennerz.

 

Mezi akreditovanými účastníky nechyběla ani redakce Terapie, která novinky z ESC přinášela už přímo z kongresu, on-line na sociálních sítích (Facebook, Twitter). Některé další zajímavosti nyní připojujeme níže i na následujících stránkách.

„Digitální zdraví“ ‒i tak zní podle ESC budoucnost v kardiologii

Hned zkraje je potřeba vyzdvihnout úspěch a uznání, jichž se dostalo celé české kardiologii: prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D., z III. interní kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha, byla zvolena do výboru ESC na období 2018–2020. V čelespolečnosti bude po následující dva roky stát rovněž žena – prezidentkou ESC byla zvolena prof. Barbara Casadeiová z Velké Británie.

ESC v roce 2018 také oficiálně vstoupila do věku digitalizace. „ESC je odhodlána čelit výzvám dneška a zítřka spíše než výzvám včerejška,“ prohlásil k tomu prof. Martin Cowie, předseda nově zřízeného Výboru pro digitální zdraví ESC. Pojem „digitální zdraví“ (z angl. digital health) má vlastně jen zastřešit již známé a používané technologie, k nimž budou přibývat další. Některé aspekty „digitálního zdraví“ se už používají, např. elektronické vedení dokumentace a ePreskripce. „Digitální zdraví výrazně změní, jak budeme praktikovat medicínu,“ uvedl prof. Cowie. „Je vzrušující doba, která přeje digitálním technologiím, a my bychom se neměli bát,“ ujistil. Připomněl pokrok, jejž přinesly telekonzultace, zařízení pro monitorování na dálku, mobilní aplikace či třeba nositelné technologie. „Digitální zdraví“ je podle prof. Cowieho zkrátka budoucnost, z níž není návratu. Směr a dopad nových technologií na klinickou praxi může podle jeho názoru ESC ovlivnit jen tím, že bude diskutovat s těmi, kteří je vyvíjejí a regulují.

Jeho slova jako by jen doplnila studie DIGITAL-AF, která na více než 12 tisících zúčastněných osob prokázala, že nová aplikace vyvinutá pro smartphony může dobře posloužit při screeningu pacientů s fibrilací síní (FS) – diagnóza stanovená zmíněnou aplikací byla vždy ověřena standardními diagnostickými metodami, které potvrdily její přesnost.

 

Hypertonici jen neradi snižují příjem soli


 

Pacienti s vysokým krevním tlakem spoléhají výhradně na léky snižující kardiovaskulární (KV) riziko, zatímco snížení příjmu soli podle pokynů lékařů je u nich jen málo pravděpodobné. Nedodržování doporučených změn životního stylu vede k vyššímu příjmu potřebných léků, které mají různé nežádoucí účinky – pacienti se tak ocitají v bludném kruhu. Vyplynulo to z výzkumu, který během ESC 2018 prezentoval Dr. Kazuto Ohno z Enshu Hospital v Hamamatsu, Japonsko. „Zlepšení krevního tlaku v populaci pacientů s hypertenzí tedy zřejmě není způsobeno omezením příjmu soli, ale užíváním léků,“ konstatoval.

Cesta ven ze zmíněného začarovaného kruhu vede přes omezení příjmu soli. „Tím se mohou vyhnout chorobám způsobeným hypertenzí, ale i nežádoucím účinkům antihypertenziv, jako jsou závratě a mdloby,“ řekl Dr. Ohno.

Ví se, že nadměrný příjem soli patří mezi nejdůležitější příčiny hypertenze. Jen málo studií se však zabývalo vztahem mezi příjmem soli a hodnotou krevního tlaku u hypertoniků podstupujících antihypertenzní léčbu. Ohno a kol. proto koncipovali studii vlastní. Zařadili do ní 12 422 pacientů užívajících antihypertonika a provedli u nich odhad individuálního příjmu soli v gramech denně s použitím výpočtu ze vzorku moči, který se v předchozích studiích ukázal jako efektivní.

Probandi byli rozděleni do tří skupin podle toho, zda jim jsou v současné době předepsány jedno, dvě, nebo tři a více antihypertenziv. Během sedmileté studie se zlepšily hodnoty krevního tlaku a vzrostl počet pacientů, kterým se dařilo udržet TK pod 140/90 mm Hg, rovněž se ale zvýšil individuální příjem soli. Doporučený příjem soli dodržovalo jen méně než 4 % účastníků studie. „U hypertoniků užívajících více antihypertenziv byl přitom příjem soli vyšší než u těch, kteří užívali pouze jeden antihypertenzní lék,“ varoval Dr. Ohno.

Apeloval na větší osvětu o škodlivosti vyššího příjmu soli, a to cílenou jak na pacienty s hypertenzí, tak na zdravou populaci. Budoucí výzkum by podle Dr. Ohna také měl vyhodnotit, zda nutriční poradenství může zlepšit rychlost dosažení cílového krevního tlaku a snížit počet užívaných antihypertenziv.

 

Kardiologie v Mnichově zkrátka demonstrovala svůj neustálý rozvoj, růst a modernizaci. „Hlavní klinické studie předložené na kongresu ESC 2018 odrážejí rostoucí pověst našeho setkání jako příležitosti dostat se k nejnovějším kardiologickým aktualizacím,“ řekl prof. Stephan Achenbach, předseda Výboru pro program kongresu. Mnohé z letos prezentovaných studií podle jeho názoru ovlivní praxi a mohou vést k dalším aktualizacím v budoucnu. Které to budou, ukáže čas. Zajímavých a vzrušujících sdělení zazněla celá řada. Například u těhotných s onemocněním srdce by podle nového doporučení ESC mělo ve 40. gestačním týdnu dojít k vyvolání porodu nebo k provedení císařského řezu – důvodem je enormní stresová zátěž, kterou těhotenství působí nemocnému srdci matky, a fakt, že plod od 40. týdne již z pobytu uvnitř dělohy nemá významný profit. Dále se během kongresu mj. přehodnocovala „mantra“ vysokého HDL cholesterolu jako prospěšné věci (podrobně informujeme na jiném místě tohoto vydání), řešil vliv kvality spánku na riziko asymptomatické aterosklerózy, upravovaly poznatky o kardiovaskulárním riziku při různých typech stravy či upozorňovalo na souvislost mezi poruchou mentálních funkcí ve stáří a vyšším rizikem úmrtí po srdeční příhodě. 

Box image

Porucha mentálních funkcí ve stáří = dvojnásobné riziko úmrtí po srdeční příhodě


 

Kardiologové by měli zvážit používání jednoduchých testů, jimiž vyhodnotí mentální status u starších pacientů po srdeční příhodě – takové doporučení vyplývá z francouzské studie, kterou provedl tým prof. Farzina Beyguie z Centre Hospitalier Universitaire de Caen. „Pacientům se sníženým mentálním statusem se pak může dostat intenzivnější péče, do níž patří pravidelné kontroly u praktického lékaře nebo sestry, specifičtější vyšetření pro časnou diagnózu demence a léčba ušitá na míru,“ doplnil.

Beygui a kol. sledovali po dobu alespoň jednoho roku 600 pacientů ve věku 75 a více let, kteří byli hospitalizováni pro srdeční příhodu. Jejich mentální funkce hodnotili pomocí testů MMSE a CAM, rutinně používaných v klinické praxi. Nemocní s poškozenými mentálními funkcemi (29 %, 174 z 600) měli po roce od srdeční příhody více než dvojnásobnou pravděpodobnost úmrtí (a to bez ohledu na věk, pohlaví, invazivnost metody léčby, typ infarktu myokardu, přítomnost srdečního selhání a závažnost srdeční příhody), téměř čtyřnásobný výskyt krvácivých komplikací během hospitalizace a více než dvojnásobné riziko rehospitalizace z kardiovaskulárních příčin do tří měsíců po propuštění. Důvod prof. Beygui spatřuje ve skutečnosti, že zapomínají užívat léky nebo že jich užívají více, než mají předepsáno – spíše než v poruše kognitivních funkcí jako takové.

 

 

 Krátký a fragmentovaný spánek jako riziko aterosklerózy


Pokud člověk spí méně než šest hodin nebo se několikrát za noc probouzí, může mít zvýšené riziko asymptomatické aterosklerózy. Upozornila na to španělská studie PESA.

„Špatné spánkové návyky jsou v západních společnostech velmi časté a předchozí studie naznačují, že krátký i dlouhý spánek jsou spojeny se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění,“ upozornil Dr. Fernando Dominguez z Centro Nacional de Investigaciones Cardiovasculares v Madridu, Španělsko, autor studie, s poznámkou, že je nedostatek velkých studií, které se objektivně zabývaly jak spánkem, tak subklinickou aterosklerózou.

Studie PESA zahrnovala 3974 zdravých dospělých osob středního věku, kterésedm dní nosilypřipásaný monitor aktivity, jenžzaznamenával kvalitu a kvantitu spánku. Probandi byli rozděleni do pěti skupin podle podílu fragmentovaného spánku a do čtyř skupin podle průměrného počtu hodin nočního spánku. 3D ultrazvukem byla hodnocena ateroskleróza tepen dolních končetin a krku.

Průměrný věk účastníků činil 46 let a necelé dvě třetiny tvořili muži. Po zohlednění běžných kardiovaskulárních rizikových faktorů měly osoby s velmi krátkým spánkem (méně než šesthodin) významně vyšší výskyt aterosklerózy než ty, které obvykle spaly sedm až osm hodin (poměr pravděpodobnosti /OR/ 1,27;p = 0,008).

U pacientů v nejvyšším kvintilu fragmentovaného spánku bylo pravděpodobnější, že mají vícečetné úseky arterií s aterosklerózou, oproti jedincům v nejnižších kvintilech(OR 1,34;p = 0,006).

„Lidé, jejichž spánek byl krátký nebo přerušovaný, měli také větší pravděpodobnost metabolického syndromu,“ upozornil Dr. Dominguez. Dospěl k závěru, že nedostatek spánku a nepokoj během noci by měly být považovány za rizikové faktory blokace nebo zúžení tepen. „Je zapotřebí provést studie, které zjistí, zda dobrý a dostatečně dlouhý spánek může být prevencí tohoto procesu v tepnách nebo ho zvrátit. Zatím se zdá rozumné podniknout kroky k dobrému spánku – například vést fyzicky aktivní život a vyhýbat se konzumaci kávy a tučných potravin před spaním,“ uzavřel.