Na jednání sněmovního sociálního výboru 13. června to uvedl ústřední ředitel ČSSZ František Boháček.

„Pracovní neschopnost může trvat dva roky. Nejpozději za dva roky tiskopisy skončí. Postupně se budou odbourávat,“ upřesnil. Pokud pacient onemocní 31. prosince, lékař vyplní ještě papírový formulář. Dosavadní neschopenky doběhnou podle nynější úpravy, jak dodal F. Boháček.

Od července se ruší karenční doba, tzn. za první tři dny marodění budou nemocní pracovníci opět dostávat náhradu mzdy. Zaměstnavatelé, kteří jsou těmi, kdo jim ji bude vyplácet, proto požadovali spuštění systému elektronickýchneschopenek, díky němuž by mohli své zaměstnance na nemocenské lépe kontrolovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo na půl roku přechodný model, kdy by lékaři povinně vyplňovali elektronická hlášení, která jsou k dispozici už od roku 2010. Používá je ale jen zlomek doktorů a zaměstnavatelé by informace o svých zaměstnancíchstejně nezískali. Záměr proto padl.

Boháček ujistil, že přípravy nového systému postupují podle plánu. Do zkoušení eNeschopenky by se měly zapojit například pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) či nemocnice v Mladé Boleslavi. Na konec června je plánován workshop pro zaměstnavatele, podle Boháčka se jich prozatím přihlásilo šest desítek (údaj k 13. červnu – pozn. red.). Celá verze eNeschopenky pak bude testována od října. Potřebný software s úpravou by si všichni lékaři mohli začít instalovat od listopadu.

Někteří opoziční poslanci mají dál pochybnosti o tom, zda systém bude od ledna skutečně bez problémů fungovat. Vyjádřil je např. místopředseda sněmovního sociálního výboru Jan Bauer (ODS). „Pochyby přetrvávají, když jsem v praxi zjišťoval, jak to chodí,“ cituje ho ČTK.

Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), poslanec a primář oddělení centrálních sálů a centrální sterilizace v Nemocnici Havlíčkův Brod, uvedl, že do testování se zapojí i zdravotnická zařízení na Vysočině. „Mám vážné pochybnosti, že systém bude fungovat, i když po dnešku (po jednání výboru se zástupci resortu práce – pozn. red.) jsou o něco menší. Z pesimismu jsem se přesunul na neutrální úroveň,“ cituje Kaňkovského ČTK.

Senátor Malý podpořil eNeschopenky – pod podmínkou, že nezvýší administrativní zátěž

Svůj postoj k eNeschopenkám vyjádřil tiskovou zprávou také senátor a náměstek ředitele FN Hradec Králové Jaroslav Malý. Učinil tak 4. června po hlasování senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, jenž poměrem hlasů 7 „PRO“ a 3 „ZDRŽEL SE“ podpořil soubor poslaneckých novel nutných k zavedení eNeschopenek od 1. ledna 2020.

„eNeschopenky jsem podpořil proto, že mě náměstek ministryně práce a sociálních věcí JUDr. Petr Hůrka ujistil, že jejich vystavení bude administrativně přibližně stejně náročně jako vystavení eReceptu,“ vysvětlil.

eNeschopenka je dlouho diskutovaným tématem. V první polovině května sadu novel, kterými jsou tytoneschopenky zaváděny, schválila sněmovna, poté návrh postoupil do senátu. Senátor Malý návrh novely podpořil pod podmínkou, že nový systém vystavování neschopenek nepřinese zdravotníkům zvýšení administrativní zátěže a v případě potřeby do něj budou mít mimo lékařů přístup i sestry.

Z ujištění náměstka ministryně práce a sociálních věcí Petra Hůrky vyplývá, že proces eNeschopenky se zásadně zjednoduší a bude probíhat on-line – propojí všechny tři subjekty, tj. lékaře, zaměstnavatele a ČSSZ. Zaměstnavatelům budou zasílány notifikace o vzniku pracovních neschopností jejich zaměstnanců. Lékaři budou hlásit pracovní neschopnosti zaměstnanců výhradně elektronicky a ověření identity lékařů bude jednoduché. Nebude nutné učit se orientovat v novém softwaru, pamatovat sinové přihlašovací údaje a loginy. Přislíbil také, že přihlášení pro vystavení eNeschopenky bude velmi podobné jako ueReceptu. „Z těchto důvodů jsem zavedení eNeschopenek od 1. ledna 2020 podpořil a očekávám, že tyto legislativní úpravy senát na svém zasedání ve středu 12. června schválí,“ uzavřel senátor Malý.