Chronická plicní onemocnění se řadí k nejčastějším chorobám, přičemž počet nemocných stále narůstá. Zvyšuje se také počet nemocných s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a spolu s tím roste i úmrtnost na tato onemocnění. Co je příčinou? Proč někdy léčba nepřináší požadovaný efekt? Nejen nad těmito otázkami se zamysleli účastníci tiskové konference na téma CHOPN, která se konala 14. listopadu v prostorách pražské Café Louvre.

Nemoci dýchacího ústrojí jsou na vzestupu

Nemoci dýchacího ústrojí jsou v ČR nejčastější příčinou pracovní neschopnosti a třetí nejčastějšípříčinou úmrtí. CHOPN i astma se staly světovou hrozbou. CHOPN je častou příčinou úmrtí a invalidity. Prvenství v příčinách úmrtí na infekční choroby drží pneumonie. Ani tuberkulózu nelze v současné době považovat za vymýcenou, naopak zaujímá sedmémísto mezi příčinami nemocnosti ve světě. Na vzestupu je i bronchogenní karcinom, rovněž je zaznamenáno zvýšení incidence plicních fibróz.

Mnozí pacienti nevědí, že mají CHOPN

Prevence CHOPN, primární i sekundární, je nutností. Podle odhadů odborníků se v současné době 300 000 lidí s CHOPN léčí, bohužel stejný počet jicho nemoci neví, a to navzdory subjektivním i objektivním potížím. „Potýkají se s chronickým kašlem, únavou, zadýchávají se, ale k lékaři nejdou,“ popsal tuto skupinu pacientů s CHOPN MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

ČOPN má na starosti vzájemnou informovanost a spolupráci mezi odborníky a laiky i zlepšování obecného povědomí o problematice respiračních nemocí. Rovněž organizuje aktivity sloužící ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními chorobami. Od roku 2019 se věnuje také pacientům se zhoubným nádorovým onemocněním plic.

Pro snížení výskytu CHOPN je nejdůležitější prevence. Velký podíl na této činnosti má Česká pneumologická a ftizeologická společnost (ČPFS) ČLS JEP. ČPFS spolupracuje s ČOPN a každoročně se také podílí na Světovém dni CHOPN v ČR. Světového dne CHOPN se účastní více než 70 zemí světa. Letošního ročníku, který proběhl 18.–22. listopadu, se zúčastnilo80 pracovišťa proběhlo téžveřejné měření spirometrií. Seznam vybraných plicních ambulancí, které bylytyto dny zpřístupněny, byl k dispozici na webových stránkách www.pneumologie.cza www.copn.cz.

Mezi projekty ČPFS patří screening rizikových skupin s cílem včasného záchytu CHOPN (včasný záchyt může zabránit progresi nemoci, případně ji zpomalit), podpora při odvykání kouření i propagace zdravého životního stylu. Do rizikové skupiny patří lidé mezi 40 a 59 lety věku, jedinci s chronickými nemocemi (diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a jater) a kuřáci, kteří deset let kouří jednu krabičku cigaret denně.

Významnou činností v oblasti prevence je také šíření informací v obecné veřejnosti, intervence proti kouření, přičemž boj se zaměřuje na kouření, nikoli na kuřáky.

Rovněž je důležité nepodceňovat edukaci pacientů, pokud se jedná o používání inhalátorů. Častou příčinou, proč léčba nepřináší požadovaný efekt, jsou totiž chyby při inhalaci. Jedná se o nedostatečný výdech před nádechem, příliš pomalý nádech u práškových forem, příliš rychlý nádech u aerosolů, mlžiny. 

CHOPN postihuje i velké množství mladých lidí

CHOPN se netýká pouze kuřáků a lidí starších 40 let, poslední dobou se objevují i mladší pacienti, kteří jsou nekuřáci. Do rizikové skupiny patří také předčasně narozené děti. Jejich počet je zhruba 8500 ročně, což činí 8 % všech narozených dětí. Riziko vzniku rozvoje dlouhodobého postižení respiračního systému je u této skupiny 40%. Doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové, se k této problematice vyjadřuje slovy: „Roste nám generace lidí, kteří se narodili předčasně a jejichžplíce se nestačily řádně vyvinout. U nich hrozí CHOPN dokonce jižv pubertě.“

Naděje pro kuřáky léčící se s CHOPN

Ještě nedávno byly kuřákům s CHOPN dveře k moderní léčbě zavřené. Závislost na tabákových výrobcích je velice silná, prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha, ji přirovnává k závislosti na heroinu. V současnosti mají někteří kuřáci s CHOPN přístup k moderní léčbě. Jedná se o kuřáky, kteří spolupracují s lékařem, postupně omezují kouření a účastní se intervence pro odvykání kouření.

Zástupce uvedené skupiny pacientů byl přítomen i na tiskové konferenci. Pan Jenčovský je 84letý pacient s CHOPN a bývalý kuřák. Mezi pacienty s touto závažnou chorobou ho dostalo právě kouření. „Na vojně nebylo co dělat, a tak člověk kouřil,“ hovoří pan Jenčovský o svých kuřáckých začátcích. Až do svých 45 let patřil mezi silné kuřáky, několikrát podstoupil léčebné odvykání kouření, vždy se k němuvšak vrátil. Hlásily se potíže charakteristické pro CHOPN, pan Jenčovský jim však nevěnoval pozornost. Zlom nastal v jeho 45 letech, kdy vlivem krátkodobé nemoci přestal kouřit. V současnosti se vyhýbá cigaretám i znečištěnému prostředí. Bydlí na vesnici, pracuje na své zahrádce a domku, řídí auto a je také členem Českého rybářského svazu. Do Prahy jezdí pouze jedenkrát týdně na lékařské kontroly.

Evžena Janovská