Kvalita životního stylu mladé generace v České republice v některých oblastech ve srovnání s mezinárodním průměrem pokulhává. Vedle stravovacích návyků nejsou na tom české děti příliš dobře i pokud jde o konzumaci alkoholu, kouření cigaret a marihuany. Vyplývá to z výsledků evropské výzkumné studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Childern), která mapuje životní styl mladé generace. Do studie je zapojeno 220 tisíc školáků ze 42 zemí světa. Českých dětí se výzkum týká od roku 1994, aktuální výsledky jsou z roku 2016. Studie vznikla pod záštitou Světové zdravotnické organizace, v České republice jej zajišťuje Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle výzkumu se v České republice potýká 29 % jedenáctiletých, 28 % třináctiletých a 23 % patnáctiletých chlapců s obezitou nebo s nadváhou. U dívek jsou tato čísla zhruba poloviční. České děti se v tomto ohledu neliší od mezinárodního průměru. Naopak výrazně se odlišují  tím, kolik z českých mladistvých drží dietu či jinak se snaží snížit si váhu. U patnáctiletých je to 19 % chlapců a 37 % dívek.

Negativně české děti vybočují v častém vynechávání snídaně. Přibližně 35 % jedenáctiletých, 45 % třináctiletých a 50 % patnáctiletých pravidelně nesnídá. Studie také konstatuje, že většina dětí (70 %) nevečeří společně s rodinou. ČR je v tomto ohledu jednou z posledních zemí mezinárodních tabulek. V konzumaci ovoce se české děti ve srovnání s mezinárodním průměrem výrazně neliší, ovšem méně jedí zeleninu. Pravidelnou konzumaci zeleniny uvádí zhruba 27 % jedenáctiletých i třináctiletých a 24 % patnáctiletých.

Alkohol, cigarety a nedostatek pohybu

Výrazně dříve ve srovnání s mezinárodním průměrem začínají české děti pít alkohol, kouřit cigarety a marihuanu. Závěry studie uvádí, že pravidelně pije alkohol 20 % patnáctiletých chlapců a 14 % dívek. Opakovanou opilost přiznává přibližně 30 % patnáctiletých, což výrazně převyšuje mezinárodní průměr. Cigarety kouří 11 % patnáctiletých chlapců a 16 % patnáctiletých dívek a konečně zkušenosti s marihuanou uvedlo 23 % patnáctiletých dívek i chlapců. Česká republika je v tomto ukazateli na šestém nejhorším místě mezinárodních tabulek.

Výzkum HBSC také konstatoval, že výrazná většina, tedy 80 % dětí v České republice má nedostatek pohybové aktivity. Více než polovina dětí zároveň tráví příliš mnoho času u televize a počítače. Změně by měl alespoň zčásti napomoci plán ministerstva zdravotnictví v rámci Národní strategie Zdraví 2020. „Plán definuje několik opatření, které by situaci měly zlepšit. Jde zejména o zavedení aktivních přestávek, navýšení počtu hodin pohybu ve školách, zařazování pohybu do předmětů primárně nepohybového charakteru, podpora strategického plánování obcí v oblasti sportu a zajištění informovanosti odborné i laické veřejnosti prostřednictvím národního portálu zaměřeného na podporu pohybu,“ konstatovala náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

Ministerstvo školství letos rozdělilo zhruba čtyřem tisícovkám sportovních klubů sdružujících děti a mládež necelou miliardu korun. Pro příští rok se do dotačního programu registrovalo téměř šest tisíc klubů, ministerstvo by jim dohromady mělo přispět částkou zhruba 1,4 miliardy korun. Od letošního podzimu také běží program Hodina pohybu navíc, který probíhá jak ve školách, tak ve školních družinách, pro rok 2019 se do něj přihlásilo 900 škol.