Ateroskleróza představuje hlavní příčinu vzniku kardiovaskulárních onemocnění (KVO), na která jenom v České republice umírá ročně kolem 50 000 lidí. Prevence KVO tak spočívá především ve snižování hladiny LDL cholesterolu. Podle nových doporučení Evropské kardiologické společnosti a Evropské společnosti pro aterosklerózu (ESC/EAS) neexistuje žádná dolní hranice koncentrace LDL cholesterolu považovaná při léčbě za nebezpečně nízkou (podrobně informujeme na jiném místě tohoto vydání). Tato zásadní informace samozřejmě nemohla nezaznít 24. září během tiskové konference věnované Světovému dni familiární hypercholesterolemie (FH).

Každý by měl znát hladinu svého cholesterolu, a pokud je zvýšená, měla by být snižována. Prostředky k tomu máme. Primárně cestou režimových opatření, a když to není dostatečné, tak pomocí léků,“ uvedl doc. MUDr. Tomáš Freiberger, Ph.D., z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno. I v nových guidelines ESC/EAS zůstávají základem statiny, jež se mají podávat v maximální tolerované dávce. V druhé linii je ke statinu přidáván ezetimib. A pro osoby s velmi vysokým rizikem, u nichž tato léčba selhává, se doporučuje využití inhibitorů PCSK9.

Na roli hypercholesterolemie při vzniku infarktu myokardu a v sekundární prevenci po jeho prodělání upozornil prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), Praha. „Pokud je člověku méně než 60 let a  nastanou tyto komplikace, většinou k tomu musí být dotyčný kuřák, mít vysoký krevní tlak, případně cukrovku. Pokud má však pacient výrazně zvýšenou hladinu cholesterolu, nemusí trpět ani jedním z těchto neduhů, aby k infarktu došlo. Příkladem takto vysokých hodnot může být hladina celkového cholesterolu nad 8, často i nad 10 mmol/l. Pacientovi je nutné ihned po srdečním infarktu nasadit agresivní léčbu ke snížení cholesterolu,“ vysvětlil.

FH má každý 200. člověk, většina těchto osob o své nemoci neví

Familiární hypercholesterolemie je podle nových dat rozšířenější, než si odborníci dosud mysleli. Představuje totiž vůbec nejčastější dědičnou chorobu – má ji každý dvoustý člověk. To znamená, že se každou minutu na světě narodí jedno dítě s touto diagnózou. Její nebezpečí spočívá ve skutečnosti, že vysoká hladina cholesterolu se u těchto jedinců vyskytuje od narození, přičemž většina z nich o svém onemocnění neví a dozví se o něm, až když je postihne infarkt myokardu. „Důležité je tedy zachytit FH včas a včas ji léčit,“ zdůraznil doc. Freiberger.

Česká republika patří v detekci i léčbě osob s FH ke světové špičce. Největší podíl na tom má projekt MedPed fungující v ČR už přes 20 let. Díky této iniciativě se podařilo vybudovat dynamickou síť 65 specializovaných center, která se zaměřují právě na vyhledání a léčbu osob s FH. „V každé rodině je zpravidla několik postižených osob. Díky síti center můžeme po FH účinně pátrat v celých rodinách, v počtu zachycených pacientů s FH na počet obyvatel jsme třetí na světě,“ upřesnil doc. Freiberger.

Týden FH znovu naplnil své poslání

Nemocní s familiární hypercholesterolemií mají vlastní pacientskou organizaci Diagnóza FH, z.s. Ta si klade za cíl podporovat pacienty s FH, informovat o FH a motivovat ke zdravému životnímu stylu. Každoročně také u příležitosti Světového dne FH (24. září) pořádá svou největší osvětovou akci – Týden FH. Náplní je měření cholesterolu a edukace v českých firmách a institucích. Zaměstnanci mají během několika minut možnost zjistit své výsledky a konzultovat je s lékařem. Na místě je vždy přítomna i nutriční terapeutka, připravená se zájemci probrat změnu jejich jídelníčku. Letos se jednalo již o 4. ročník a zájem byl opět mimořádný. „Podařilo se vyšetřit a edukovat více než 550 osob a další měření budou následovat. Čtyři pacienti byli zachyceni s podezřením na FH. Na podrobné vyšetření do specializovaného centra se jich ale objednalo více i s podezřením na jiné závažné dyslipidemie,“ informovala Mgr. Zdeňka Cimická, předsedkyně organizace Diagnóza FH.