Skupina Dr. Somboonové se zaměřila na záznamy 197 pacientů s epilepsií, kteří na Clevelandské klinice v období od roku 1997 do roku 2015 absolvovali vyšetření polysomnografií z důvodu potíží se spánkem. Celkem 122 z nich mělo OSA a u 75 nebylo toto onemocnění prokázáno. Z celkového počtu pacientů s OSA byl u 73 použit CPAP a u 49 nikoli.

Po jednom roce byl zjištěn minimálně 50% pokles počtu záchvatů oproti výchozím hodnotám spíše u epileptiků, kteří měli zároveň OSA a byli léčeni CPAP, než u těch, kteří nebyli léčeni CPAP nebo netrpěli OSA (63 % oproti 14 % a 44 %).

V téže skupině bylo rovněž častěji dosaženo „úspěšnosti léčby“, která byla definována jako nezjištění záchvatové aktivity oproti výchozímu stavu nebo alespoň 50% snížení záchvatové aktivity oproti výchozímu stavu (u 85 % epileptiků s OSA léčených CPAP vs. u 55 % pacientů, kteří nebyli léčeni CPAP, vs. u 65 % epileptiků, kteří netrpěli OSA; p < 0,001 a p = 0,007).

Po přepočtu vzhledem k výchozí aktivitě záchvatů a standardizované dávce antiepileptik měli pacienti s OSA léčení CPAP stále větší pravděpodobnost úspěšné léčby než neléčení pacienti s OSA (OR 9,58, p < 0,001) a pacienti bez OSA (OR 3,66, p = 0,009).

Skupina Somboonové sice nezaznamenala statisticky významné rozdíly mezi skupinami po 3 nebo 5 letech, přesto však zjistila stoupající trend ve prospěch léčby CPAP. „Nelze hovořit o významnosti vzhledem k příliš nízkému počtu pacientů, protože jsme jich v důsledku retrospektivní povahy studie mnoho ztratili,“ vysvětlila.

Serveru MedPage Today Somboonová řekla, že „neurologové se často svých pacientů s epilepsií neptají na to, jak spí, ale spánek ovlivňuje všechno“. Mnoho lidí s epilepsií si podle ní neuvědomuje, že trpí spánkovou apnoí. „Diagnóza je prvním krokem k efektivní léčbě a potenciálně ke snížení rizika záchvatů,“ uvedla. Výsledky studie naznačují, že je důležité „vyšetřit každého pacienta s epilepsií na OSA, a to krátkou a jednoduchou otázkou: Chrápete v noci? Trpíte v noci apnoí?“ Při kladné odpovědi neurolog může nařídit provedení polysomnografie a podle výsledků a doporučení předepsat léčbu CPAP.

U pacientů s epilepsií je nedostatek kvalitního spánku spojen se zvýšeným rizikem záchvatů. Antiepileptika mohou rovněž zvýšit riziko OSA, protože tyto léky uvolňují svaly horních cest dýchacích a mohou způsobit nárůst hmotnosti, což je další rizikový faktor OSA, jak uvedli vědci.