Studie měla formu průzkumu a byla provedena v americkém státě Colorado. Zúčastnilo se 450 dospělých diabetiků 1. typu, z nichž přibližně 30 % hlásilo užití marihuany během posledních 12 měsíců. Většina zástupců této skupiny hlásila intenzivní užívání marihuany, přičemž 40 % odpovědělo, že užívají marihuanu čtyřikrát nebo vícekrát za týden. Nejobvyklejším způsobem užití bylo kouření následované požíváním v potravinách a inhalací. Asi 18 % uživatelů hlásilo, že marihuanu užívají z léčebných důvodů, rekreační užívání oznámily tři čtvrtiny studijní populace.

Výzkumníci zjistili, že v předchozím roce bylo hospitalizováno s diabetickou ketoacidózou více než 20 % diabetiků 1. typu, kteří užívali marihuanu (rekreačně či z terapeutického důvodu), a pouze 8,2 % těch, kteří marihuanu neužívali. Pacienti, kteří hlásili užívání marihuany, měli také vyšší průměrnou hladinu glykovaného hemoglobinu (HbA1c;8,4 % oproti 7,6 %, p < 0,01). Míra výskytu závažné hypoglykemie se však mezi uživateli a neuživateli marihuany s DM1 výrazně nelišila (15,6 % u uživatelů marihuany oproti 20,3 % u neuživatelů).

Uživatelé marihuany zařazení do studie byli sice obecně mladší, s kratším trváním onemocnění diabetem a zároveň nižšího vzdělání a úrovně příjmů, spojení s rizikem diabetické ketoacidózy však vědci přisoudili spíše jiným důvodům. „Kanabinoly ovlivňují pohyblivost střev a způsobují hyperemezi, což hraje roli ve zvyšování rizika (diabetické ketoacidózy – pozn. red.) u pacientů s DM1,“ napsala Shahova skupina.

U pacientů užívajících marihuanu se však také ukázalo omezenější používání diabetických technologií. Ve srovnání s neuživateli byla v jejich skupině nižší míra průběžného sledování hladiny glukózy (45,5 % vs. 55,1 %) i používání inzulinových pump (50,7 % vs. 66,5 %), což mohlo také ovlivnit výsledky studie.

Celkově Shahova skupina zdůraznila, že limitující faktory studie představují malá velikost studijní populace a forma průzkumu. Vědci také nezvažovali některé průvodní jevy, například přístup k lékařské péči.