Vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity se při bádání v oblasti biodiverzity prvoků z řádu trypanozom (Trypanosomatida) parazitujících na člověku dočkali mimořádného překvapení – ve vzorcích objevili virus, se kterým se dosud žádný výzkumník na světě nesetkal a který není podobný žádnému z dosud známých virů. Jejich článek o OstraViru, jak svůj objev nazvali, již publikoval jeden z nejprestižnějších multidisciplinárních vědeckých časopisů Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS).

„Většinou přehlížené viry prvoků začaly přitahovat více pozornosti. V současné době existuje několik virů z rodiny Totiviridae, které se podílejí na zvýšené patogenitě prvoků parazitujících na obratlovcích, jako je např. Leishmania. Provedli jsme rozsáhlý přehled RNA virů v trypanozomách, jedné z ikonických skupin prvoků,“ shrnují doc. Vjačeslav Jurčenko, Ph.D., vedoucí týmu, et al. v PNAS. „Naše studie poskytují důležité informace o původu, jakož i rozmanitosti a šíření virů uvnitř skupiny prvoků příbuzných s lidským parazitem Leishmania.

Znalost virové rozmanitosti se podle nich značně rozšiřuje, přesto ale mnoho poznatků zůstává nepodložených. „Zkoumali jsme RNA viry u 52 kultivovaných monoxenních příbuzných lidského parazita rodu Leishmania (Crithidia a Leptomonas), stejně jako původce rostlinné infekce Phytomonas,“ píšou Jurčenko et al. v abstraktu. OstraVirus našli v Leptomonas pyrrhocoris (oficiální název OstraViru je Leptomonas pyrrhocoris ostravirus 1).

Získané údaje podle nich osvětlují důležité poznatky o výskytu virů v trypanozomách relevantních pro onemocnění člověka a lze je využít při studiu biologické úlohy těchto virů.

 

OstraVirus jako vedlejší produkt

Výzkum, který provádějí doc. Jurčenko a jeho tým, přitom má zcela jiný cíl. Hledají alternativní možnosti léčby a vakcinace leishmaniózy – nemoci, která je po malárii druhým největším zabijákem svého druhu. Mimo jiné pracují na vývoji tzv. sebevražedné alternativy leishmanií coby způsobu možnosti vakcinace proti této nemoci. OstraVirus tak objevili v podstatě náhodou. „Původní záměr nebyl objevit nový virus. Šlo o mnohem širší výzkum biodiverzity, kterým jsme chtěli nahlédnout dále za hranice současného poznání, podívat se, co ještě se tam venku skrývá. Na projektu jsme pracovali čtyři roky a objevení OstraViru je jeho nečekaným vrcholem,“ dodává doc. Jurčenko. Podle jeho slov objevený virus není podobný žádnému jinému viru na zemi. „Je tak odlišný, že jsme museli použít speciální výpočetní metody, abychom vůbec potvrdili jeho virovou povahu. Zatím nedokážeme říct, zda se jedná pouze o nový druh, čeleď nebo celou říši, jisté však je, že se s ním dosud nikdo nikdy nesetkal,“ uvedl doc. Jurčenko.

Doc. Jurčenko na svých projektech pravidelně spolupracuje s odborníky z celé republiky i ze světa. V případě OstraViru se zapojili vědci z institutu parazitologie v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy, brněnského CEITEC, ale také vědci z USA, Švýcarska, Brazílie, Litvy nebo Ruska.