„Naše výsledky v kombinaci s pracemi ostatních naznačují, že BMI je důležitým faktorem, který by lékaři měli brát v úvahu při hodnocení rizika mortality u pacientů s CHOPN,“ uvedla Dr. Emily Brighamová, MHS, z Johns Hopkins University School of Medicine v Baltimoru, USA, při prezentaci výsledků na výročním setkání American Thoracic Society v San Diegu.

Zmínila studii z roku 2018 (Spelta et al.), jejíž autoři zjistili, že účinek „je zjevnější u subjektů s těžkou bronchiální obstrukcí, tzn. s nižší hodnotou FEV1, zatímco u méně závažných a středně závažných stavů vykazovala mortalita ve vztahu k tělesné hmotnosti podobné chování, jako bylo pozorováno u obecné populace“.

Brighamová a spol. zkoumali údaje z randomizované, dvojitě zaslepené a kontrolované klinické studie SUMMIT, která hodnotila použití flutikason furoátu a vilanterolu u dospělých se středně závažnou CHOPN a srdečním rizikem. Celkem se jí účastnilo 16 485 dospělých ze 43 zemí, přičemž všichni kouřili alespoň 10 cigaret denně. „Podle očekávání bylo možné většinu případů mortality připisovat kardiovaskulárním příčinám, a to ve všech kategoriích BMI,“ uvedla Dr. Brighamová. Pacienti s podváhou (BMI < 20) i s extrémní obezitou (BMI > 40) měli vyšší mortalitu v porovnání s pacienty s normální hmotností (BMI 20–25) (HR 1,31, resp. HR 1,36). Naopak nižší mortalita v porovnání se skupinou s normální hmotností byla zjištěna ve skupině s nadváhou (BMI 25–30: HR 0,62) i ve dvou skupinách s obezitou (BMI 30–35: HR 0,75; BMI 35–40: HR 0,85).

„Vyšší BMI je spojen s vyšší prevalencí celé řady chorob přispívajících k mortalitě, včetně metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. Také víme, že při extrémní obezitě je omezena funkce plic – něco takového je zvláště významné z hlediska následků u pacientů s CHOPN, jejichž funkce plic je již narušena. Je rozumné předpokládat, že určitou mez pozitivních účinků BMI u této populace převáží negativní zdravotní důsledky obezity, jak zde můžeme vidět,“ komentovala výsledky u pacientů s BMI nad 40 kg/m2 Dr. Brighamová.