Deset odborných lékařských společností v čele s Českou společností pro výzkum spánku a spánkovou medicínu (ČSVSSM) se na konci února sešlo v rámci fóra pro mezioborovou spolupráci ve spánkové medicíně ve snaze řešit nedostatečnou hustotu sítě spánkových laboratoří a polysomnografických (PSG) lůžek v České republice.
Jak již bylo uvedeno, podle odhadů odborné společnosti se v České republice potýká s OSA 22 % mužů a 17 % žen. „V důsledku poruch spánku by mělo být u nás léčeno zhruba 800 000 osob,“ uvedla místopředsedkyně ČSVSSM prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Z toho zhruba u 300 000 pacientů by měli lékaři kompenzovat středně těžké až závažné poruchy dýchání ve spánku. Insomnii se závažnými klinickými příznaky by bylo potřeba léčit u zhruba 200 000 Čechů.
Poruchy spánku se nevyhýbají ani dětem. Podle odhadů prof. Nevšímalové by mělo být léčeno zhruba 170 tisíc malých českých pacientů. Specializovanou léčbu poruch dýchání ve spánku (SDB a poruchy chování) by potřebovalo zhruba 50 000 dětí, stejně tak terapii parasomnie, tedy náměsíčnosti, nočních děsů atd.
Čekací doba až 18 měsíců
Realita je jiná. Odborná společnost nemá přesná data, kolik pacientů spánkoví odborníci v ČR ošetří, ale jde prý jen o zlomek těch, kteří by to potřebovali. „Chceme situaci zmapovat. Kolegové ve Spojených státech udávali, že zhruba 80‒90 % pacientů je nediagnostikovaných, v České republice to bude podobné,“ uvedl doc. MUDr. Ondřej Ludka z ČSVSSM.
Podle doc. Ludky chybí v České republice dostatečný počet zdravotnických zařízení poskytujících optimální diagnostiku a léčbu poruch spánku, stejně jako polysomnografická lůžka. V současnosti je pro české pacienty k dispozici 42 PSG lůžek, ovšem ideální počet by byl dle modelu z Belgie 211. Například ve Středočeském, Libereckém či v Karlovarském kraji nejsou lůžka žádná. Pacienti proto čekají na diagnostiku až 18 měsíců. „U dětí je situace ještě více alarmující, v České republice jsou pouze čtyři spánková centra, kde je možné dětské pacienty vyšetřit,“ uvedl doc. Ludka.
Zástupci odborné společnosti tvrdí, že problém je v první řadě v malé ochotě pojišťoven uzavírat smlouvy s poskytovateli této specializované péče. „Ani já jako předsedkyně společnosti, i když mám akreditovanou spánkovou laboratoř, nemám nasmlouvanou péči u všech pojišťoven. Pojišťovny tvrdí, že je nasmlouváno dostatečné množství zdravotnických zařízení, ale není tomu tak,“ uvedla předsedkyně ČSVSSM MUDr. Jana Vyskočilová.
Odborná společnost poukazuje i na to, že větší investice pojišťoven do spánkové medicíny povede ke snížení preskripce na léčbu kardiovaskulárních onemocnění, sníží riziko hospitalizace na jednotkách intenzivní péče, ušetří za stenty, kardiostimulátory. „My bychom snížili výdaje za následnou léčbu komplikací,“ říká MUDr. Vyskočilová.
Mikrospánek vede k dopravní nehodě
OSA je příčinou řady denních symptomů, které snižují kvalitu života pacientů, a je spojována s kardiovaskulárními, metabolickými a kognitivními poruchami. Rizikovým důsledkem neléčených poruch spánku bývá také mikrospánek. Podle studie Ellena et al. hrozí pacientům s apnoí třikrát větší pravděpodobnost dopravní nehody.
Cílem fóra pro mezioborovou spolupráci je rovněž založení pacientské organizace spánkové problematiky.