Toto je první příběh z chystaného seriálu o významných objevech světové medicíny. A protože se blíží Vánoce, začneme na někdejšídobudoslova zázračnou operací, která zachránila život jedné ženy z Kentucky přesně na Štědrý den…

Psal se začátek 19. století, tedy doba „předanestetická“. Chirugické zákroky byly pro pacienty nesmírně traumatické, o čemž svědčí i to, že jedním z nejslavnějších chirurgů byl tehdy jistý Robert Liston,Skot, který byl přeborníkem v bleskové práci se skalpelem. Rychlost, zkracující utrpení během operace, byla velmi ceněna a vysoká úmrtnost pacientů byla řešena až jako druhořadá. Nutno také zmínit, že chirurgie byla velmi konzervativní. Na odvážnější operace si troufali hlavně chirurgové američtí.

Na scénu nastupuje Ephraim McDowell

Ephraim McDowell se narodil 11. listopadu 1771 coby deváté dítě manželů Samuela a Mary McDowellových v Rocbridge County ve Virginii. V době americké revoluce byl jeho otec plukovníkem a po ní, v roce 1784, byljmenován pozemkovým komisařem v Kentucky, proto přestěhoval svou rodinu do Danville.

Mladý Ephraim studoval nejprve v klasickém semináři, pak strávil tři roky u doktora Alexandera Humpreyse ve Virginii. Na léta 1793–1794 odcestoval do Skotska a navštěvoval tam přednášky na Edinburské univerzitě. Také soukromě studoval u anatoma a chirurga Johna Bella, který byl velmi oblíben díky svým nekonzervativnímpřednáškám, vedl spory s kolegy kvůli mnohdy zbytečné bolestivosti zákroků a dnes je považován za spoluzakladatele moderní chirurgie. Diplom EphraimMcDowell nikdy nezískal, ale v roce 1825 mu byl udělen čestný titul M.D.

Když se v roce 1795 vrátil ze Skotska, oženil se se Sarah Shelbyovou, dcerou válečného hrdiny a guvernéra Kentucky. Usadil se v Danvillu a začal svou lékařskou praxi.Krom jinéhose mu povedlo zdokonalit moderní chirurgickou techniku litotomie – odstraňování močového kamene. Jeho nejslavnějším pacientem v této oblasti byl jedenáctý prezident USA James Knox Polk. V učebnicích o břišní chirurgii ale v souvislosti s McDowellem narazíme spíš na jméno jisté ženy, kterou do jejích sedmačtyřiceti let skoro nikdo neznal. Ctihodná paní se jmenovala Jane Todd Crawfordová. 

První odstranění ovariálního nádoru

Dne 13. prosince roku 1809 byl McDowell zavolán ke zvláštnímu případu do Green County v Kentucky, což je 97 km od Danvillu. Když tam dorazil, vyšetřil paní Crawfordovou a zjistil, že není těhotná, jak se domníval jejílékař. Břicho měla zvětšené důsledkem přítomnosti obrovské ovariální cysty. Do té doby se neprováděly ovarektomie, možnost této operace zvažoval pouze výše zmíněný John Bell. Paní Crawfordová ale McDowella snažně prosila, aby se pokusil zabránit její pomalé a bolestivé smrti. Co se asi v tu chvíli honilo hlavou chirurgovi s pověstí soucitného a současně odvážného muže? Nakonec dal pacientce riskantní návrh:podstoupit operaci jako první pokusná osoba. Paní Crawfordová přijala.

V tomto napínavém okamžiku se informační zdroje v jednom detailu rozcházejí. V knize „Největší dobrodiní lidstva:Historie medicíny od starověku po současnost“ píše profesor Porter, že operace proběhla v domově paní Crawfordové. Oproti tomu Wikipedie barvitě líčí, jak pacientka cestovala koňmo 60 mil do chirurgova domu v Danwillu, což by dokreslovalo její neuvěřitelně silnou vůli žít. Ať tak či onak, jisté je, že operace byla provedena přesně na Štědrý den roku 1809, bez anestetik a antisepse. Pacientka byla po celou dobu při vědomí a zpívala církevní písně, aby přemohla bolest. Cysta naplněná tekutinou vážila 22,5 liber (10,2 kg) a celý zákroktrval 25 minut. Zdařilo se první úspěšné odstranění nádoru vaječníků na světě!

Jane Crawfordová se brzy zotavila a žila pak ještě dalších 32 let. „Otec břišní chirurgie“ McDowell následně provedl ovarektomii u dalších třinácti pacientek, osm z nich se úspěšně uzdravilo. McDowel byl hluboce věřící presbyterián a za svými úspěchy viděl především boží požehnání. Tento významný a v místní komunitě oblíbený muž zemřel 25. června 1830, zřejmě na akutní apendicitidu. Zůstali po něm dva synové a čtyři dcery.

V roce 1879 nechala tamní lékařská společnost postavit na jeho počest v Danvillu památník. O osmdesát let později, v roce 1959, vydala americká pošta u příležitosti 150. výročí první úspěšné ovariální operace pamětní známku s jeho podobiznou. Z McDowellova domu, kanceláře a lékárny se stalo muzeum a budovy jsou národní kulturní památkou. Po slavném chirurgovi bylo také pojmenováno zdravotní středisko v Danvillu. 

Pokračovatelé a další rozvoj gynekologie

Ovarektomii pak změnili v rutinní proceduru bratři Attleeové v Pensylvánii. John Attlee provedl 78 operací (z toho 64 pacientek se uzdravilo) a Washington Attlee dokonce 387 operací! Tyto výkony se ovšem setkávaly s různýmohlasem, napříkladv úvodu zmíněný Liston kriticky označoval všechny, kdo prováděli ovarektomii, za „rozparovače břich“.

V Anglii se ovarektomie začala provádět také, ale operační mortalita pacientek dosahovala 25 %. Situace se výrazně zlepšila až po zavedení Listerovy antisepse vroce1828. Pravidelným prováděním a zdokonalováním ovarektomie se v Londýně zabýval v prvé řadě sir Thomas Spencer Wells, pozdější chirurg královny Viktorie. V roce 1880 dosáhl počtu 1000 zákroků!

V oblasti gynekologických operací proslul ve druhépolovině 19. století také americký lékař James Marion Sims. Přínos jeho poznatků ale zastiňuje to, že svou chirurgickou techniku zdokonaloval bez anestezie na otrokyních. V té době sice byla tato lékařská praxe akceptována a Simsem provedené operace byly pro otrokyně nejlepším možným řešením, přesto je kontroverzní postavou v historii medicíny.

V roce 1888 provedl chirurg Robert Lawson Taitprvní úspěšnou operaci mimoděložního těhotenství. Za několik let pak publikoval výsledky 39 provedených operací,pouze se dvěma úmrtími. Tím skončily smutné časy, kdy ženy často vykrvácely z prasklého vejcovodu v nejplodnějším období svého života.