Vědci zkoumali krev 77 neočkovaných dětí, které měly spalničky v průběhu epidemie v Nizozemsku v roce 2013. Střední věk dětí byl devět let. Z těchto dětí mělo 34 mírnou formu spalniček a 43 závažnou. Kontrolní skupinu tvořil soubor 115 dětí, které nebyly nakaženy, a dospělých. Vzorky byly odebrány před onemocněním spalničkami a po něm. Střední doba mezi odběry po spalničkách činila sedm týdnů. K detekci protilátek byl použit VirScan.

Mina a kol. uvedli, že po prodělání závažné formy spalniček došlo u neočkovaných dětí k úbytku 40 % (medián) již vytvořených protilátek proti specifickým patogenům a po prodělání mírné formy spalniček k úbytku 33 % (medián) již vytvořených protilátek. Naopak u jedinců v kontrolní skupině bylo v průběhu obdobného časového období uchováno více než 90 % jejich protilátkového repertoáru. Navíc u 20 % dětí, které byly spalničkami postiženy nejvíce, došlo k úbytku více než poloviny protilátek proti specifickým patogenům. U některých dětí byl detekován až 70% úbytek protilátek proti specifickým patogenům, jak poznamenali vědci.

V prohlášení z Harvard Medical School se pokusili tyto poznatky zařadit do číselného kontextu. Uvedli, že pokud by jedinec měl 100 různých protilátek proti neštovicím před tím, než onemocněl spalničkami, po prodělání infekce by měl pouze 50 z nich.

Dr. Peter Hotez, PhD,z Baylor College of Medicine v Houstonu, USA, jenž se výzkumu neúčastnil, připomněl publikaci z roku 2015 na toto téma, která ukázala, že spalničky mají prodloužené účinky na odolnost hostitele. Tyto účinky mohou trvat až 2–3 roky a mohou také způsobovat zvýšení výskytu úmrtí nesouvisejícího se spalničkami u dětí.

„Poskytuje to další mechanistické údaje popisující tento fenomén,“ uvedl pro odborný server MedPage Today Dr. Hotez.„Víme, že spalničky mají celou řadu ničivých účinků, mezi něž patří například spalničková pneumonie, encefalitida nebo hluchota. Jedná se o akutní onemocnění, která často vyžadují hospitalizaci na JIP. Kromě toho existují další chronické závažné následky spalniček, jež jsou dalším důvodem, proč je pro ochranu dětí zásadní vakcinace,“ poznamenal.

Hovořil i o významu vakcinace proti spalničkám. Uvedl, že studie „dále zvyšuje nutnost zajištění, že se spalničky nevrátí“.„Pokud zpomalíme nebo zvrátíme to, co jsme zatím s ohledem na spalničky v oblasti veřejného zdraví dokázali, bude to mít katastrofální následky,“ řekl.

Důležitost očkování zdůraznili také Mina a kol. Ti navrhli, aby byly dětem, které prodělaly spalničky, podávány booster vakcíny proti ostatním onemocněním preventabilním očkováním (např. hepatitidě nebo dětské obrně).