Takzvaný emergentní systém by podle Doležala měl přinést také větší transparentnost a kontrolu distribuční cesty léků a léčiv na tuzemském trhu. Jde o mimořádný způsob objednání léčivého přípravku pro případ, kdy jej není možné zajistit běžně přes distributora.

"Slovenský model vnímáme jako v principu vhodný i pro český trh. Emergentní dodávky budou pro české pacienty jednoznačně přínosem v případě výpadku výroby léků, nedostatku surovin pro jejich výrobu nebo jejich účelovým reexportem a současně při jasně nastavených pravidlech a jejich důslednou kontrolou odpovědnými institucemi," uvedl Doležal.

V Česku mají dosud zmíněnou povinnost právě distributoři léčiv, podle ministerstva zdravotnictví i lékáren to ale moc nefunguje. V připravované novele zákona o léčivech, která by podle dřívějšího vyjádření resortu mohla začít platit během příštího roku, se české ministerstvo zdravotnictví slovenským systémem inspirovalo.

Návrh, který představilo v srpnu, počítá s tím, že výrobce bude muset v konkrétním případě dodat lék do dvou dní, půjde o zákonem vymezené situace. Podle tehdejšího vyjádření České lékárnické komory by měla být problematika řešena komplexně a emergentní systém pouze výjimečným způsobem distribuce léčivých přípravků.

Na Slovensku bylo emergentní zásobování léků zavedeno novelou zákona v dubnu loňského roku. Doležal uvedl, že měsíčně se tam tímto způsobem vyřídí v průměru na 1500 objednávek. Z aktuálních statistik slovenské Asociace dodavatelů léků a zdravotnických pomůcek (ADL) vyplývá, že lékárna na Slovensku v průměru využije emergentní systém jednou až dvakrát měsíčně.

"Výhodou je, že recept následuje konkrétního pacienta, pro kterého je určený, a to do konkrétní lékárny. Nevýhodou jsou vyšší náklady na takovou distribuci v porovnání s normální distribucí. Náklady samozřejmě hradí výrobce," uvedl prezident ADL Koloman Gachall.

Podle ADL naplnil emergentní systém na Slovensku očekávání garance dostupnosti léků, a to i v situaci, kdy se z tamního trhu léky stále vyváží, i když v menší míře než před účinností novely. Legislativa umožňuje export léků jen na základě písemného pověření držitele registrace.

Dopad příslušné novely na slovenský farmaceutický trh popisuje i výzkum agentury QuintilesIMS (nyní IQVIA) z loňského roku. Po trvalém růstu v posledních několika letech došlo podle něj už v průběhu první poloviny loňského roku ke snížení celkového obratu z prodaných léků meziročně o 5,8 procenta.

Phoenix lékárenský velkoobchod patří do skupiny Phoenix Group, která patří k největším evropským farmaceutickým velkoobchodům s ročním obratem přes 23 miliard eur (kolem 600 miliard korun). V minulém finančním roce, který začal loni v únoru a skončil na konci letošního ledna, zvýšil v Česku meziročně čistý zisk o 6,6 procenta na 275,6 milionu korun. Tržby naopak klesly o 2,8 procenta na 23,4 miliardy korun.