Apalutamid, enzalutamid – přínos u Ca prostaty

Léčba nemetastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty (CRPC), při níž byly použity perorální inhibitory androgenového receptoru apalutamid nebo enzalutamid, u nemocných v randomizovaných, dvojitě zaslepených klinických studiích fáze III prodloužila dobu přežití bez metastáz (metastasis-free survival, MFS).

Apalutamid byl hodnocen ve studii fáze III SPARTAN, jíž se účastnilo 1207 mužů s nemetastazujícím CRPC, kteří již neodpovídali na androgen-deprivační terapii (ADT). V porovnání s placebem signifikantně (o 72 %) snížil riziko metastáz nebo úmrtí (HR = 0,28; p < 0,001) a rovněž signifikantně zlepšil MFS (medián 40,5 vs. 16,2 měsíce). Pozorován byl i nevýznamný trend ke zlepšení celkového přežití.

Enzalutamid uspěl ve studii PROSPER, která u 1401 mužů s nemetastazujícím CRPC porovnávala léčbu kombinací ADT + enzalutamid oproti režimu ADT + placebo. Kombinace prodloužila medián MFS (36,6 vs. 14,7 měsíce; p < 0,001) a u mužů s rychlým časem zdvojení prostatického specifického antigenu (PSA) klinicky i statisticky významně (o 71 %) snížila relativní riziko vývoje metastazujícího CRPC, dále prodloužila dobu do prvního podání nového antineoplastického agens (medián 39,6 vs. 17,7 měsíce; p < 0,001) i dobu do progrese PSA (medián 37,2 vs. 3,9 měsíce; p < 0,001). Nemocní v enzalutamidovém rameni měli oproti mužům užívajícím placebo také o 79 % nižší riziko, že bude nutné použít nové antineoplastické agens, a o 93 % nižší riziko progrese PSA. Mezi rameny nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v celkovém přežití.

 

Cabozantinib superiorní vůči sunitinibu v 1. linii léčby RCC

Ve studii fáze II CABOSUN, jíž se účastnilo 157 nepředléčených pacientů s pokročilým karcinomem z renálních buněk (RCC), cabozantinib zlepšil celkovou míru odpovědi (objective response rate, ORR) na léčbu i přežití bez progrese (progession-free survival, PFS) oproti sunitinibu, a to ve všech podskupinách. Největší benefit z hlediska ORR byl pozorován u pacientů s pozitivitou MET (34 % v rameni s cabozantinibem vs. 10 % v rameni se sunitinibem). Medián PFS byl v obou ramenech horší u pacientů, kteří měli skóre ECOG 1 či 2 nebo kostní metastázy.

 

Adjuvantní CHT pomohla při Upper Tract Urothelial Cancer

Adjuvantní chemoterapie (CHT) založená na gemcitabinu ve studii fáze III POUT prodloužila PFS ve skupině pacientů s uroteliálním karcinomem horních močových cest (UTUC) oproti režimu spočívajícímu ve stálém sledování.

Vědci randomizovali 345 pacientů s UTUC s invazí do svalů nebo pozitivními uzlinami, kteří podstoupili nefrouterektomii v rozmezí 90 předešlých dní, a to do ramene, v němž byla podávána CHT léčba kombinací gemcitabin + cisplatina, nebo do ramene, v němž byli pacienti pod trvalým dohledem s možností podat subsekvenční CHT v případě potřeby.

Míra dvouletého přežití bez známek onemocnění (disease-free survival, DFS) dosáhla při terapii kombinací gemcitabin + cisplatina 70 %, zatímco v druhém rameni 51 %. Skupina léčená CHT vykazovala rovněž signifikantně lepší PFS (HR 0,49; p = 0,03). Nežádoucí účinky (NÚ) grade 3 nebo horší byly hlášeny u 60 % versus 24 % nemocných.

Autoři shrnuli, že „zatímco pokračuje sledování v ukazateli celkového přežití, mohl by být tento přístup (kombinace gemcitabin + cisplatina – pozn. red.) u těchto pacientů uznán jako nový standard péče“.