Do jaké míry jste se zatím stihla seznámit s českým trhem s léky?

Strávila jsem hodně času s lékaři, našimi zákazníky, setkala jsem se s pacienty. Nezávisle na kultuře, historii a politice, jedna věc je stejná všude na světě, pacienti potřebují velmi dobrou lékařskou péči. Česká republika v tom není výjimkou.

Nepochybně. Ovšem jde o to, jestli náš zdravotní systém, tj. politici, regulátor trhu – Státní ústav pro kontrolu léčiv – a pojišťovny pro to dělají maximum.

Jak už jsem řekla, myslím, že pacienti a jejich potřeby jsou všude podobné. Rozdíl je ve způsobu, jakým politici zprostředkují zdravotní péči lidem. Zásadní jsou limity rozpočtu, jednotlivé země se s nimi snaží popasovat různým způsobem.

Jednou z věcí, o kterou usilujeme v naší multinárodní organizaci, je sdílet kreativní proces, pomocí kterého budeme moci poskytnout inovativní terapie pacientům. Inspiraci z jedné země přenášíme do druhé a také se snažíme budovat partnerství s národními lékovými úřady, abychom mohli poskytnout naše léky pacientům.

Navrhla byste v této souvislosti konkrétní změny v českém zdravotním systému, díky kterým by se čeští pacienti snáze dostali k inovativní léčbě?

Jsem tu velmi krátce a zatím se učím a snažím pochopit systém českého zdravotnictví a trhu s léky, takže to komentovat nemůžu. Ale jedna věc mě přece jen napadne, byť se netýká úhrad ani plátců systému, ale pacientů jako takových.

Pacienti v České republice mají svá práva, a pokud jsou nemocní, nemají energii bojovat s byrokracií. Naše firma se domnívá, že optimálním řešením je vždy se dívat na problémy optikou pacienta. Tedy pomáháme pacientům, aby se uměli nahlas ozvat, aby se naučili lépe zvládnout svou situaci, aby se stali lepšími partnery svým lékařům a aby dokázali obhájit svá práva v jednáních s plátci péče. Tento program, který se týká práv pacientů, chceme přinést do České republiky a inspirovat vaše pacienty.

Máte v plánu založit nové pacientské organizace v České republice?

Myslím, že už je jich tu docela dost. Spíše preferujeme těmto organizacím pomoci, aby byly více slyšet. Například v jiné zemi jsme pro pacientské organizace uspořádali workshopy a snažili se jim vysvětlit právní postupy, pokud jde o nároky pacientů. Tento program bychom chtěli přinést i do České republiky.

Chystáte ještě další projekty na podporu českých pacientů?

Jak už jsem zmínila, v Takedě se řídíme filozofií, podle níž v centru pozornosti stojí vždycky pacient, ať už se věnujeme jakékoli činnosti. Což posiluje důvěru v naši společnost, stejně jako dobrou pověst, lidé důvěřují kvalitě našich produktů i našim zaměstnancům. Pak už je jen otázka času, kdy získáme zakázky.

Pochopitelně ne všichni naši zaměstnanci pracují přímo s pacienty. Proto jsme vyvinuli program, který se jmenuje In Their Shoes (V jejich kůži). Jde o aplikaci pro iPhone, která simuluje situaci pacienta, který se potýká s idiopatickými střevními záněty (IBD – Inflammatory Bowel Disease), což je onemocnění, jež člověka izoluje a ponižuje. Například právě probíhá náš rozhovor a aplikace mě upozorní, že mám ihned bez jakéhokoli vysvětlení vyběhnout z místnosti a 15 minut zůstat na toaletě. Nebo mi sdělí, že mám křeče v břiše, proto si mám okamžitě lehnout na zem.

Používáte tuto aplikaci? Možná budu svědkem podobné situace…

Už ne, ale vyzkoušela jsem si ji. Musím říci, že podobná zkušenost vás velice motivuje pomáhat pacientům s IBD.

Do jaké míry podle vás přispívají inovativní léky k lepší kvalitě života?

Naši vědci jsou srdcem biofarmaceutického průmyslu, pracují velice tvrdě na výzkumu léků, které pomůžou pacientům. V minulých desetiletích vyvinula naše společnost rozsáhlé portfolio léků, které jsou spolehlivé, bezpečné a účinné.

Aktuálně jsme přesvědčeni, že nejvíce potřebná je oblast závažných onemocnění, byť se týkají jen malé části populace.

Takeda chce tímto směrem upřít svou pozornost s ohledem na to, že buď zde neexistuje žádná alternativa léčby, anebo jen velmi omezená.  

Pokud mluvíme obecně o imunoterapii, jak se vaší společnosti daří vyvarovat se silných nežádoucích účinků?

Naše klinické studie jsou extrémně přísné, dosahujeme těch nejvyšších standardů při jejich administraci. Nepochybně Evropská léková agentura (EMA – European Medicine Agency) prochází nekonečné množství dat při ověřování bezpečnosti a účinnosti terapie. 

Proč jsou vlastně inovativní léky tak drahé? Pokud je neuhradí pojišťovny, je nemyslitelné, aby si je zaplatili sami pacienti.

Mým úkolem je úzce spolupracovat se SÚKL, stejně jako s pojišťovnami, které musejí být přesvědčeny o přínosu léku. Ovšem dokážete si představit, jak je frustrující pro vědce, který dvacet let vyvíjí lék, jejž schválí EMA, ovšem SÚKL mu nepřizná úhradu z veřejného zdravotního pojištění? S odůvodněním, že si ho české zdravotnictví nemůže dovolit? Naším úkolem je uspokojit lékové potřeby pacientů, ale zároveň rozpočtové možnosti jednotlivých zemí. A to je velká výzva.