Co to znamená Disease managementprogram?

V zásadě jde o koordinaci poskytování zdravotní péče o chronicky nemocné. Začíná to proaktivním záchytem pacientů v riziku chronického onemocnění ideálně ještě před propuknutím diagnózy nebo v jejím počátečním stadiu a včasným zahájením léčby. Systémová podpora, která je automatizovanou součástí Disease management programu,lékařům s aktivním záchytem rizikových faktorů pomáhá. Dle míry rizika je pak pacient zařazen do programu praktickým lékařem nebo příslušným specialistou. Nemocní jsou aktivně zváni na pravidelné prohlídky a dostávají maximální možnou péči lege artis. Správně vedená péče se projevuje na výsledcích léčby i nižších počtech komplikací.

 

A jak si takový systém máme představit konkrétně?

Aby byl program úspěšný a mohl být implementován v celé síti ambulantních zařízení EUC, musí být součástí jednotného informačního systému. Díky tomu je možné zařadit do programu stovky až tisíce pacientů s různými kombinacemi chronických diagnóz napříč spektrem ordinací praktických lékařů i specialistů.

V pravidelných intervalech program automaticky prověřuje v informačním systému klinické údaje pacienta, jeho aktuální laboratorní výsledky, medikaci a samozřejmě diagnózy, jsou-li již stanoveny. Zachytí-li systém díky pozitivním záchytovým kritériím nového potenciálního pacienta, upozorní lékaře, aby si ho pozval,a pokud se diagnóza potvrdí, lékař navrhne zařazení pacienta do Disease management programu. Systém pak pro daného pacienta vygeneruje léčebný plán na dvanáct měsíců, který vychází z doporučených postupů odborných společností pro jednotlivé diagnózy. V léčebném plánu je navržena frekvence dispenzárních kontrol a laboratorních vyšetření včetně toho, co se má přesně vyšetřit,či navazujících prohlídek u specialisty. Pacient je pak díky informačnímu systému včas upozorňován na blížící se kontroly prostřednictvím SMS, případně je kontaktován call centrem. Neznamená to samozřejmě, že by lékař nemohl postupovat jinak, vyžaduje-li to pacientův stav.

 

Jakým způsobem zajistíte, aby se vědělo o každém pacientovi a každý byl dispenzarizován u příslušného lékaře?

Do programu zapojujeme nejen praktické lékaře, ale také internisty, diabetology a kardiology. Rozřazení zachycených pacientů probíhá dle předem stanovených kritérií. Dle míry rizika je pak pacient pro svoji diagnózu zařazen do programu buď praktickým lékařem nebo příslušným specialistou. V programu je poté na první pohled viditelné, že konkrétní pacient je pro danou diagnózu dispenzarizován konkrétním lékařem dané odbornosti.

 

Začínali jste s diabetem. Které diagnózy jsou do programu zařazeny dnes?

Pilotním projektem byl diabetes mellitus 2. typu. Dnes kromě diabetu řešíme prostřednictvím programu širší spektrum diagnóz v rámci primární i sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění, prediabetes, arteriální hypertenzi, dyslipidemii, obezitu. Potenciál pro Disease management program je ale daleko širší: 70 % lidístředního a vyššího věku trpí jednou z chronických nemocí nebo jejich kombinací. Čeká nás tedy hodně práce, plánujeme rozšířit program o další chronické diagnózy, napříkladonemocnění respiračního systému, tedy astma či CHOPN, nebo poruchy štítné žlázy a další. Velké téma je i péče o onkologicky nemocné v rámci primární péče.

 

Jak Disease management program mění práci lékařů a sester?

U zdravotnického personálu vždy platí, že se z důvodu velké pracovní zátěže a vytížení ne vždy dobře zavádějí novinky, obzvlášť pokud jsou spojené se změnou zaběhnutých stereotypů. Proto od začátku dbáme na to, aby na každé klinice byl systém zaváděn právě takovým tempem, aby bylo možné proškolit každou ordinaci individuálně. To je opravdu důležité, protože potřebujeme, aby lékař i zdravotní sestra pochopili všechny funkcionality systému a plně je využívali. Každá ordinace má k dispozici podrobný manuál, ke kterému se mohou lékaři i sestry v případě potřeby vracet. Jsou v něm přehledně zpracované jednotné léčebné postupy pro všechny diagnózy a popis práce s dílčími úkony v programu. A samozřejmě jek dispozici technickápodpora, pokud něco nefunguje. Děláme tedy maximum pro to, aby všechno neskončilo již na samém počátku. Podaří-li se systém v dané ordinaci správně implementovat, znamená to pro zdravotníky v konečném důsledku časovou úsporu a celkově efektivnější organizaci péče o chronicky nemocné.

 

Jakým způsobem program zdravotníkům pomáhá?

Například nastavené léčebnéplány a jejich naplňování hlídá dispečink procesů, dost kroků je v systému přednastaveno. Třebapředdefinované žádanky pro laboratorní vyšetření u každé konkrétní diagnózy. Nemusí se tedy každý požadavek jako dosud zaškrtávat v dlouhém seznamu. Zjednodušuje se i vykazování výkonů pro zdravotní pojišťovnu – každá diagnóza má svůj jasně definovaný balíček. Takže kromě úspory práce to znamená, že se na nic nezapomene. A to platí i pro péči, u které je zaručen postup lege artis, jelikož léčebné plány vycházejí z doporučených postupů, jak jsem již zmiňovala.

 

Jaká je náročnost toho programu? Zvládne s ním pracovat každý lékař?

Nové funkce navazují na stávající informační systém tak, aby nenarušily každodenní práci zdravotníků. Tyto procesy pracují poloautomaticky a lékař či sestra vidí už jen jejich výstupy: blížící se návštěvu pacienta, laboratorní vyšetření atd. Není to práce navíc, je třebanaučit se jen nového pacienta zařadit do programu.

 

Jak probíhá proškolení?

Jednotlivé ordinace školíme v tandemu lékař a IT specialista, který je zodpovědný za vývoj a implementaci projektu po technické stránce. Časová dotace na zaškolení jedné ordinace je dvě hodiny, ale většinou nám stačí hodina a půl a pak věnujeme čas praktickému zkoušení systému, mají-li lékaři či sestry zájem. Také se případně snažíme nastavit nějaké úpravy nebo změny, pokud to v dané ordinaci potřebují a systém to umožňuje. Je pravda, že se do některých ordinací opakovaně vracíme. Hodně spoléháme na sestry, na které přechází mnoho nových kompetencí, mimo jiné například i plánování edukace pacienta.

 

Takže v Disease management programu se počítá i s edukací pacientů?

Je to jedno z důležitých kvalitativních kritérií hodnocení úspěšnosti programu. Aby byly výsledky léčby skutečně dobré, je zásadní, aby do ní byl pacient tzv. aktivně zapojen. To znamená, aby měl dostatek informací o své nemoci a převzal spoluodpovědnost za léčbu tím, že bude chodit na pravidelné kontroly, bude pravidelně užívat léky. Zároveň je důležité, aby prováděl selfmonitoring, dodržoval dietní režim a další režimová opatření. Proto na každé klinice rozvíjíme edukační centrum. V této souvislosti zdravotní sestry procházejí certifikovanými kurzy v edukaci diabetiků a dále rozvíjejí své vzdělání. Zatím nepokrýváme celé spektrum chronických nemocí, ale do budoucna je to naším záměrem.

 

Plánujete sbírat i reakce pacientů?

V této fázi zatím ne. V budoucnu by určitě pacient měl hodnotit, jak byl jeho léčebný plán naplňován, jak byl spokojen, zda mu vyhovuje způsob edukace atd. Tato zpětná vazba pro nás bude velice důležitá, počítáme s tím, ale nyní se plně soustředíme na zavádění systému.

 

Jsou lékaři s novým systémem spokojeni?

Máme samozřejmě pozitivní i negativní reakce. Někteří lékaři jsou dlouhodobě zvyklí na svůj způsob práce a není vždy možné jejich zvyky měnit. Velký úspěch máme u mladších lékařů, pro které je technika běžnou součástí života.

 

Jak vás napadlo program zavést?

Vývoj veřejného zdraví prodělává velkou změnu. Chronická onemocnění se dramaticky dostávají do popředí zájmu. Na to musí zdravotní systém včetně poskytovatelů reagovat. Obdobné programy komplexní péče probíhají všude ve světě. Například v Německu se podařilo s podporou státu zařadit do Disease management programu pro diabetické pacienty v průběhu šesti let více než tři miliony pacientů! Zkušenosti jsou velmi dobré, prokazatelně došlo ke snížení mortality a celkových nákladů na léčbu a výrazně narostla spokojenost pacientů s léčbou.

Je tedy logické, že o podobný přístup se snaží i skupina EUC, která je největším poskytovatelem ambulantní péče na českém trhu. Našimi ordinacemi projde velké množství chronicky nemocných, často s kombinacemi diagnóz nebo s vysokým rizikem jejich vzniku. Jsou to tisíce lidí, jejichž kvalita života může být výrazně ovlivněna naším přístupem. Zavedení programu řízené péče o chronicky nemocné je tudížvelmi dobrým krokem ke zlepšování kvality péče a zároveň z pohledu plátce opodstatněným ekonomickým přínosem.

 

Takže by nakonec zdravotní pojišťovny mohly tuto péči i bonifikovat…

Věříme tomu. Jednotné léčebné postupy v rámci péče o chronicky nemocné v Disease management programu jsou v ordinacích EUC sjednocujícím standardem. V rámci interakce se zdravotními pojišťovnami je to klíčový faktor v jednání o úhradách a bonifikacích za takto vedenou péči. Díky Disease management programu jsme schopni systematicky sledovat vývoj klinických parametrů, tedy stav kompenzace našich pacientů anávaznou péči o ně u specialistů,a poskytovat tak zdravotním pojišťovnám standardizovaná validní data.

Kromě profitu pro pacienta přináší Disease management program zdravotním pojišťovnám ve střednědobém a dlouhodobém horizontu finanční úsporu díky lepší kompenzaci nemocných. Pokud chronického pacienta začneme včas a správně léčit, významně se sníží nebo oddálí riziko vzniku vážných komplikací, které jsou značnou ekonomickou zátěží pro celý systém zdravotní péče. Některé zdravotní pojišťovny z těchto důvodů již samy iniciují a podporují takovéto programy koordinované péče.

 

Existují k tomu nějaká čísla?

Například v Německu v již zmiňovaném programu s více než třemimiliony pacientů s DM 2. typu pravidelné kontroly dolních končetin snížily výskyt kožních vředových komplikací a data naznačují, že klesá i mortalita pacientů. Zvýšila se také jejich spokojenost s péčí a klesly celkové náklady na péči o diabetiky. Malé navýšení nákladů na léky a ambulantní péči přineslo 25%snížení nákladů na nemocniční péči.

 

Jak jste se zaváděním Disease management programu daleko?

V létě 2019 jsme zavedli program na první EUC klinice, v současnosti pokračujeme již na páté. V prvnípolovině roku plánujeme zapojit většinu zbývajících ordinací,a díky tomu bude možné systematicky pracovat s programem v celé sítiEUC. Potenciálně tedy budeme schopni postupně zařadit do programu chronicky nemocné z celkového počtu více než 50 tisíc registrovaných pacientů.

Ne na všech klinikách máme všechny odbornosti, takže bude v některýchpřípadech nutné zajistit i externí poskytovatele, musíme důkladně rozvinout edukační program, chceme do systému zapojit i nutriční specialisty a samozřejmě další diagnózy… Je toho opravdu hodně. Ke zlepšování péče o chronicky nemocné plánujeme propojení Disease management programu s dalším projektem EUC s názvemVirtuální klinika. Řešení řady zdravotních problémů je totiž možné poskytnout prostřednictvím konzultací s lékaři na dálku. Díky synergiis projektem Virtuální klinikase kapacita ordinací pro chronicky nemocné efektivně uvolní pro ty, kdopotřebují dlouhodobou a kontinuální péči.

 

MUDr. Klára Fialová

Část své profesní dráhy strávila v klinické praxi, v oboru gynekologiea porodnictví. Více než osm let pracovala v manažerských pozicích nadnárodních farmaceutických společností. Studovala na International Business School v Brně. V roce 2011 se stala zakládající členkou a manažerkou týmu české telemedicínské platformy eVito, kdebyla zodpovědná za medicínský obsah a vývoj produktů pro chronicky nemocné. V EUC pracuje na rozvoji klinických programů, aktuálně je zodpovědná za metodiku, vývoj a řízení programu Disease management chronických onemocnění.