Odborníci: nový ministr nám dává naději

Jestli za poslední léta bylo někdy příhodné klima ke změnám ve zdravotnictví, tak je to nyní. V čele resortu stojí historicky nejmladší ministr, jednatřicetiletý Adam Vojtěch (ANO), který jak se to zatím jeví, je připraven inovovat. Jak sám řekl, ministerstvo chce otevřít a naslouchat širokém spektru odborníků napříč oborem. Nové je i to, že nejde o osobnost spjatou se zdravotním systémem, tedy je šance, že se na zdravotnictví dokáže podívat z většího nadhledu, než bývalo zvykem.

První vláda Andreje Babiše je nyní v demisi, ale i druhý pokus na sestavení kabinetu dostal šéf hnutí ANO a o výměně ministra zdravotnictví se nemluví. Této situace a také období (ještě stále) počátku nového roku naše redakce využila a položila lékařům a dalším odborníkům z oblasti zdravotního systému několik anketních otázek. Vedle určité bilance roku uplynulého a očekávaných letošních novinek nás zajímalo, jaká témata by podle nich měl nový ministr řešit prioritně a také s jakými očekáváními vyhlížejí nedávno započaté jednání o úhradách pro rok 2019.

eHealth, platy, primární péče

Odpovědi respondentů týkající se pracovních úspěchů loňského roku či očekávání do toho letošního lze těžko zobecňovat. Kliničtí lékaři jako například kardiologové Jindřich Špinar a Josef Kautzner či nefrolog Vladimír Tesař hodnotili především výsledky zásadních studií ve svém oboru, respektive zavedení léčby do praxe.

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler za úspěch předchozího roku považuje způsob, jakým se čeští zubaři vyrovnali s částečným zákazem amalgámových výplní. Předsedkyně společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP Jana Šeblová vyzdvihla mj. fakt, že se v roce 2019 bude v Praze konat evropský kongres urgentní medicíny.

Odborníci nejčastěji zmiňovali dvě témata, která by měl ministr řešit vůbec nejdříve. Šlo v první řadě o elektronické zdravotnictví, primárně eRecept. Podle předsedy ČLS JEP Štěpána Svačiny efektivní elektronizace povede k zprůhlednění zdravotnictví a k úsporám. Dalším zmiňovaným tématem je evergreen českého zdravotnictví: ministr by si měl poradit s nedostatkem sester, popřípadě lékařů, tedy zvyšovat platy. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Alena Šebková by ráda vyjednala lepší pozici pro primární péči, přednosta Kliniky kardiologie IKEM, Praha, Josef Kautzner by také uvítal definici nadstandardů, vstup komerčního připojištění do systému a kontrolu kvality.

Větší mandát stran v dohodovacím řízení

Ministr Adam Vojtěch opakovaně avizoval, že by rád ponechal pojišťovnám i poskytovatelům zdravotní péče výrazně větší mandát v dohodovacím řízení, než tomu bylo doposud. Námi oslovení odborníci tento postoj ministra vesměs velmi vítají. Mezi jinými pochopitelně i ředitel VZP Zdeněk Kabátek, který slíbil, že se pojišťovna „bude snažit dosáhnout dohody s maximálním možným množstvím segmentů, přičemž nejdůležitějším cílem bude zajištění kvalitní a bezpečné zdravotní péče pro klienty“.

Zástupce přednosty Centra experimentální medicíny IKEM internista a diabetolog Martin Haluzík doufá, že pojišťovny budou stále více ochotné hradit preventivní programy, léky a procedury, nikoli až drahou léčbu komplikací. Přednosta Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno Jindřich Špinar by se klonil k zavedení větší spoluúčasti pacienta, který by si tím uvědomil, kolik léčba skutečně stojí.

Co člověk, to názor. Ovšem nelze si při čtení reakcí nevšimnout, že řada námi oslovených odborníků projevuje alespoň mírný optimismus, pokud jde o avizované kroky nového ministra. „Současný ministr zdravotnictví mi dává naději. O podpoře primární péče hovoří, komunikuje s těmi, kdo v ní skutečně pracují, a naslouchá argumentům,“ uvedla například Alena Šebková.

„Věřím tomu, že současný ministr zdravotnictví myslí vážně své úsilí o úpravu legislativy a praxe tak, aby byl brán více zřetel k připomínkám pacientů a aby se mohli prostřednictvím svých organizací více zapojit do rozhodování ve zdravotnictví, včetně lékové politiky a dostupnosti léčiv,“ konstatovala ředitelka neziskové organizace Ústav lékového průvodce Ivana Plechatá.

V anketě jsme odborníkům pokládali čtyři otázky:

1. Co považujete za svůj největší pracovní úspěch v minulém roce?
2. Jaké nejzajímavější novinky očekáváte ve svém oboru v letošním roce?
3. Co by podle vás měl nový ministr řešit vůbec nejdříve?
4. Jaká jsou vaše očekávání, pokud jde o jednání o úhradách pro rok 2019?

Štěpán Svačina

Předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

---

Časopisu Terapie odpověděl: 

1. Zcela jistě dosažení úhrady senzorů glykemie pro diabetiky.
2. Doufám, že konečně vstoupí biologická léčba do metabolických oborů, zatím do léčby dyslipidemie a časem možná i do léčby diabetu.
3. Zjednodušení eReceptu a samozřejmě eHealth, což zprůhlední zdravotnictví a povede k úsporám.
4. Aby se konečně začalo hradit podle potřeb pacientů, a nikoli podle tradice úhrad s cílem udržet stabilitu.

Zdeněk Kabátek

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny

---

Časopisu Terapie odpověděl: 

1. Jednoznačně změnu v chování našich klientů. Poprvé od roku 2010 se začali od konkurenčních zdravotních pojišťoven vracet zpět k VZP. A pak samozřejmě také to, že se podařilo VZP plně ekonomicky stabilizovat.
2. Významně jinak než doposud by letos mělo vypadat dohodovací řízení, a to díky prostoru, který vytvořil pan ministr. Oceňuji také jeho podporu role zdravotních pojišťoven v systému českého zdravotnictví.
3. Domnívám se, že mi nepřísluší panu ministrovi radit.
4. VZP se bude snažit dosáhnout dohody s maximálním možným množstvím segmentů, přičemž nejdůležitějším cílem je zajištění kvalitní a bezpečné zdravotní péče pro naše klienty.

Roman Šmucler

Prezident České stomatologické komory

---

Časopisu Terapie odpověděl: 

1. Je to jistý restart České stomatologické komory, ale jsme teprve na začátku. Zdá se, že se podaří skoro nemožné. Uvést v realitu částečný zákaz amalgámových výplní a přitom neomezit, ale naopak rozšířit dostupnost stomatologické péče pro sociálně slabé pacienty. Za to patří dík i zdravotním pojišťovnám a ministerstvu.
2. Odborně jsme asi nejdynamičtější obor medicíny a řítíme se do automatizace a robotizace. Ovšem v denní praxi zdravotních pojišťoven budu rád, když zvládneme zákaz nedozovaného amalgámu u dospělých ku prospěchu pacientů.
3. Hodně už vyřešil, zmírnil zmatek kolem eReceptu, nově zahájil dohodovací řízení tak, aby pojišťovny konečně převzaly zodpovědnost za pacienty. My potřebujeme, aby nám odsouhlasil dohody s pojišťovnami ohledně amalgámu a individuálních zdravotnických prostředků. Máme necelý rok na doladění eReceptu, aby dával smysl.
4. Věřím, že vyřešíme problém amalgámových výplní, aby postupně mizel „nedostatek“ zubních lékařů, tedy těch ochotných pracovat pro zdravotní pojišťovny. Zdá se, že bychom se mohli domluvit. Více až zase za rok.

Ivana Plechatá

Ředitelka neziskové organizace Ústav lékového průvodce

---

Časopisu Terapie odpověděla:

1. Jde o týmový úspěch, kterým je založení a společné akce nezávislé platformy Hlas pacientek, jejich blízkých, lékařů, pacientských a podpůrných organizací, které se snaží o to, aby byl více slyšet hlas a potřeby žen s metastatickou rakovinou prsu. Za úspěch pokládám to, že je nám nasloucháno a snad se brzy dočkáme i změn, které jsou pro další osud a kvalitu života těchto žen potřeba.
2. Věřím tomu, že současný ministr zdravotnictví myslí vážně své úsilí o úpravu legislativy a praxe tak, aby byl brán více zřetel k připomínkám pacientům a aby se mohli prostřednictvím svých organizací více zapojit do rozhodování ve zdravotnictví, včetně lékové politiky a dostupnosti léčiv.
3. Jakákoli platba za péči by měla být spojena s efektivitou a kvalitou poskytovaných služeb, a to jak v krátkodobém horizontu (kvalita diagnostiky a terapeutického zásahu, prostupnost pacienta systémem), tak v tom dlouhodobém (preventivní programy či programy pro chronické pacienty).
4. Že to budou skutečná vyjednávání nad reálnými a ověřitelnými daty a čísly podepřená výstupy z předchozích období na jedné straně a jasně definovanými celospolečenskými potřebami na straně druhé. Přála bych si, aby pojišťovny více využily svá data z praxe při rozhodování o tom, s kým smlouvu podepíší a s kým ne. Pokud jde o léky, zejména ty moderní a nákladné, aby se rozpočty dělaly podle skutečných medicínských potřeb pacientů (princip platba za pacientem).

Alena Šebková

Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost

---

Časopisu Terapie odpověděla: 

1. Za svůj největší pracovní úspěch považuji, že „moji rodiče“, tedy ti, kteří svěřili své potomky do péče mé ordinace praktické lékařky pro děti a dorost, neutíkají, přestože se kromě nich věnuji se svými kolegy již několik let boji za zachování primární péče o děti a dorost. Naopak si velmi vážím toho, že si uvědomují, že je to boj pro ně a jejich děti.
2. Můj obor, ve kterém mám specializovanou způsobilost, byl zrušen. Přes veškeré argumentace, přes jasné trendy v Evropě i ve světě, kde naopak sílí podpora primární péče, kde i Světová zdravotnická organizace považuje fungující primární péči o děti, dorost a dospělé za základ každého zdravotnického systému. Co tedy očekávám? Že i u nás bude prioritou a že vývoj v primární péči o děti a dorost půjde cestou rozvoje dalších metod rychlé diagnostiky, rozvoje nových kompetencí, nových ambulantních léčebných postupů, které budou založené na vzdělání pro primární péči, jež přestane být zpochybňováno.
3. S ohledem na výše uvedené je asi moje odpověď jasná. Tedy aby primární péče a lékaři v ní pracující měli v systému zdravotnictví ČR takové místo, které jim po právu patří. Současný ministr zdravotnictví mně dává naději. O podpoře primární péče hovoří, komunikuje s těmi, kdo v ní skutečně pracují, a naslouchá argumentům. Což zde dlouho nebylo.
4. Jednáním o úhradách se zabývají kolegové z naší profesní organizace, SPLDD ČR. Je nutné, aby segment, který má poskytovat základní, všem občanům dobře dostupnou zdravotní péči, byl náležitě ohodnocen. V tom případě nevidím objem prostředků jdoucích do něj z peněz na zdravotnictví jako dostatečný. Očekáváme, že dojde k dorovnání dluhu ve výši 10 procent za výkony obsažené v kapitaci. A doufáme, že zdravotní pojišťovny budou respektovat vyjádření ministra zdravotnictví o nezbytnosti posílení primární péče.

Vladimír Tesař

Přednosta Kliniky nefrologie VFN a 1. LF UK v Praze

---

Časopisu Terapie odpověděl: 

1. V minulém roce byly publikovány dvě důležité studie, na kterých jsme se významně podíleli. Protinádorový lék bosutinib významně ovlivnil růst cyst (a tedy progresi onemocnění) u pacientů s autozomálně dominantními polycystickými ledvinami. Inhibitor receptoru pro C5a složku komplementu avacopan úspěšně nahradil v indukční léčbě ANCA-asociované vaskulitidy kortikosteroidy. Podařilo se nám také významně pokročit v našem projektu věnovaném biomarkerům fibrózy u pacientů s chronickými glomerulopatiemi.
2. Jako i v jiných oborech probíhá v nefrologii řada klinických studií, jejichž výsledky by měly být v průběhu roku postupně prezentovány. Měla by se objevit další data týkající se renoprotektivního účinku gliflozinů, antagonistů endotelinu nebo významu plazmaferézy pro léčbu pacientů s renální vaskulitidou.
3. Hlavním problémem je nepochybně neutěšená personální situace, zejména nedostatek zdravotních sester, ale i lékařů. Pokud se situace nemá dále zhoršovat, je třeba, aby pokračovalo dorovnávání platů zdravotnických pracovníků za základní pracovní dobu tak, aby se dostaly do podobných relací k průměrné mzdě, podobně jako v zemích západní Evropy. Dalšími naléhavými problémy je na jedné straně udržení dostupnosti inovativní léčby, na druhé straně také zajištění dostupnosti zdravotní péče v některých regionech ČR a větší propojení činnosti mezi stávajícími, v současné době velmi izolovanými sektory zdravotní péče v ČR (praktickými lékaři, ambulantními specialisty a nemocnicemi).
4. Doufám, že se v rámci úhrad podaří zohlednit dle mého názoru nezbytné další navyšování platů zdravotnických pracovníků. Nedořešená zůstává také úhrada VILP, která těsně souvisí s výše zmíněnou dostupností inovativní léčby pro naše pacienty.

Jana Šeblová

Předsedkyně společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP

---

Časopisu Terapie odpověděla: 

1. Urgentní medicína není individualistickou disciplínou, je týmová a často mezioborová ze své podstaty a ve všech aspektech činnosti. Takže za příklad klinického a typicky takto „hromadného“ úspěchu považuji záchranu chlapce, který se po pěti dnech po tonutí vrátil bez následků domů. V jeho případě ideálně zafungoval celý záchranný řetězec od kvalitní první pomoci na místě až po špičkovou nemocniční péči. Za úspěch si též dovoluji považovat, že se evropský kongres urgentní medicíny bude konat v roce 2019 v Praze. Je za tím dlouhodobá práce na evropské půdě a určitě to byl jeden z mých snů. A v neposlední řadě mám radost, že se nám podařilo s kolegy odevzdat rukopis pro druhé, doplněné a aktualizované vydání publikace Urgentní medicína v klinické praxi lékaře.
2. Medicína se nemění tak často jako módní trendy, jde spíš o setrvalý vývoj a poctivé ověřování, zda užívané postupy fungují tak, jak by měly, tedy ku prospěchu pacientů. V blízké budoucnosti očekávám zejména rozvoj telemedicíny a s tím související rozvoj nejrůznějších diagnostických možností typu POCT (point-of-care testing), tedy přímo u pacienta, což šetří čas, v kritických stavech velmi vzácnou komoditu.
3. Nejsem ani ekonom, ani nemám přehled ve všech oborech medicíny, tak si nedovoluji radit a vypíchnout jednu jedinou oblast. Co je však dlouhodobě díky neustálým a ne zcela konzistentním změnám ve velkém chaosu, je postgraduální vzdělávání. Ovlivňuje přitom nejen mladé lékaře, ale i jednotlivé obory, v mnoha specializacích hrozí, či už dokonce nastal velký propad počtu lékařů s plnou kvalifikací, s čímž zápasí zejména menší zdravotnická zařízení. Takže za sebe bych hlasovala pro prioritu vzdělávání.
4. Doufám, že se podaří projednat a prosadit návrh kódů pro činnost urgentních příjmů, které jsme za odbornou společnost předkládali. Zatím je péče na těchto odděleních hrazena převážně ze zdrojů zdravotnických zařízení samotných a vykazuje (a proplácí) se jen její zlomek.

Josef Kautzner

Přednosta Kliniky kardiologie IKEM, Praha

---

Časopisu Terapie odpověděl:

1. Osobně si velice vážím nejvyššího vyznamenání České kardiologické společnosti, zlaté Libenského medaile, kterou jsem minulý rok obdržel za práci v oboru kardiologie a zejména arytmologie.
2. V současnosti je ve vývoji celá řada technologických novinek, které by měly umožnit provedení katetrizační ablace rychleji a bezpečněji. Některé z nich budeme mít možnost testovat v klinické praxi. Očekáváme také s napětím výsledky velké mezinárodní studie, která by měla dát odpověď na otázku, zda katetrizační léčba fibrilace síní přináší kromě zlepšení kvality života také zlepšení prognózy nemocných. Vyvíjejí se intenzivně i nové chlopně, které bude možno implantovat katetrizační cestou. Podobně se ubírá vývoj v oblasti mechanických srdečních podpor, ať krátkodobých nebo dlouhodobých.
3. Měl by řešit především příčiny postupujícího nedostatku sester i lékařů. Jednou z hlavních jsou úhrady, které neodpovídají skutečnosti. Dalšími jsou definice nadstandardů, absence léčebných standardů (které by měly být hrazené plně), komerčního připojištění a pojištění, které by přinesly do systému více peněz, a zvýšila se tak motivace pracovníků. Chybí také systém kontroly kvality. To vše jsou politická rozhodnutí, která však žádná z vládních stran nechce učinit, protože nebudou populární a nepřinesou politické body. Bez nich však bude pokračovat krize zdravotnictví.
4. Bohužel žádná nová v porovnání s předchozími léty. Muselo by dojít k zásadním změnám v systému, aby se výrazněji změnily úhrady zdravotní péče.

Jindřich Špinar

Přednosta Interní kardiologické kliniky LF Masarykovy univerzity a FN Brno

---

Časopisu Terapie odpověděl:

1. Kardiologie je nesmírně dynamicky se rozvíjející obor a určitě velké úspěchy jsou především v nefarmakologické léčbě, tedy v intervenční kardiologii, například v oblasti ablací fibrilace síní či jiných arytmií, ale i v léčbě ischemické choroby srdeční. Mojí oblastí zájmu je především farmakologie, proto s radostí sleduji rozvíjející se preskripci direktních antikoagulancií a velké naděje vkládám do tzv. PCSK9, tedy zcela nového přístupu v léčbě dyslipide Velkým pokrokem je jistě zavedení tzv. SGLT2 inhibitorů do léčby diabetu mellitu a kardiovaskulárních onemocnění.
2. Když navážu na předchozí otázku, na jaře letošního roku by měla být prezentována studie Odyssey Outcomes s alirokumabem (PCSK9), která přinese další informace o této lékové skupině. Na podzim se pak očekávají výsledky studie DECLARE s dapagliflozinem (SGLT2), do které je zařazena i velká skupina diabetiků bez kardiovaskulárního onemocnění, ale s vícečetnými rizikovými faktory. Tato studie by mohla SGLT2 inhibitory posunout do první linie léčby diabetu
3. Na počátku února proběhla ve Fakultní nemocnici Brno diskuse s panem ministrem a myslím si, že jako hlavní problém se jeví nedostatek sester a pomocného zdravotnického personálu, což vede k zavírání oddělení, či dokonce celých nemocnic (např. nemocnice v Tišnově) a potom k nedostatku lůžek. Pan ministr zcela správně říkal, že by chtěl především posílit terénní, ambulantní sféru, což považuji za velmi správné.
4. Nevěřím v nějakou zásadní změnu. Domnívám se, že úhrady v České republice jsou dobře nastaveny a je samozřejmé, že nikdy a nikde na světě nebudou všechny léky dostupné všem pacientům, kteří by je dostat měli. Jde především o drahou onkologickou léčbu, ale třeba i o již zmíněné PCSK9 inhibitory, které jsou pravděpodobně velmi účinné v primární i sekundární kardiovaskulární prevenci, ale finance na ně nejsou. Já osobně se domnívám, že by byla dobrá i větší spoluúčast pacienta, aby si každý uvědomil, kolik jeho léčba stojí.