Problémy malých nemocnic, zejména té sušické se tento týden zabýval senát. Zhruba 10 tisíc obyvatel Sušice u Klatov a jejího okolí totiž adresovalo horní komoře parlamentu petici, v níž požadují zachovat chod nemocnice a v ní obnovit rozsah akutní lůžkové péče, jako tomu bylo dříve. Konkrétně jde především o chirurgické nemocniční oddělení, internu i pediatrii.

Šumavská nemocnice se ovšem dlouhodobě potýká s řadou problémů, které v posledních letech jen gradují.  Jde o malé lůžkové zařízení, kde již historicky probíhalo velmi malé množství i omezené spektrum lékařských výkonů. Nemocnici řadu let chybí personál, a pokud vypadne byť jen jeden lékař například z důvodu dovolené nebo nemoci, management je nucen dočasně zavřít, anebo výrazně omezit konkrétní lůžkové oddělení. Nyní v červnu se to například týkalo provozu interních lůžek.

Nemocnici od roku 2015 provozuje společnost Penta Hospitals, která ji převzala od města. Především v důsledku personální nouze soukromý provozovatel zavřel v roce 2017 chirurgické lůžkové oddělení, a tím i provoz nepřetržité chirurgické ambulance. Po jednáních s městem společnost nakonec loni v dubnu nonstop ambulanci obnovila. Město ale muselo slíbit, že přispěje na mzdy lékařů sloužících odpoledne a v noci a o víkendech a svátcích. Na provoz ambulance přispěl i kraj. Kupící se problémy ovšem vedly k tomu, že Penta Hospitals o provozování nemocnice ztratila zájem a špitál se bude letos v srpnu opět vracet městu.

Začarovaný kruh

Zástupci Penty tvrdí, že provoz nemocnice v požadovaném rozsahu není možné udržet.

„Spektrum péče, které sušická nemocnice poskytuje je tak malé, že chybí komplexita konziliárních vyšetření, například neurologa, není zde dostatečný komplement, chybí CT,“

uvedla na slyšení v senátu jednatelka společnosti Nemos Sokolov (vlastněné Penta Hospitals) Barbora Vaculíková. Například v roce 2016 podle Vaculíkové bylo v rámci akutní lůžkové chirurgie provedeno pouze 585 operací, kdy jednotlivý chirurg v průměru operoval třikrát týdně. „Chirurgové nízkým počtem výkonů ztrácejí erudici, motivaci a do toho týmu nelze najít nové pracovníky,“ konstatovala Vaculíková.

Problémy malé nemocnice tvoří začarovaný kruh. Omezené vybavení nemocnice neumožňuje provádět širší a komplikovanější chirurgické výkony. Tím je pro řadu lékařů neatraktivní, navíc nesplní podmínky pro akreditaci vzdělávací instituce. Nemocnice proto nemůže zaměstnávat mladé a levnější lékaře, naopak musí spolupracovat s plně specializovanými odborníky. Vzhledem k obecně malému zájmu zdravotníků pracovat v periferních oblastech České republiky je musí zaplatit o to více, podle neoficiálních informací činí průměrný plat lékaře v podobných lokalitách více než 100 tisíc korun měsíčně.

„V roce 2016 dosáhly personální náklady 95 % veškerých výnosů od zdravotních pojišťoven, v roce 2017 100 %. Jinými slovy, provozovatelé malých nemocnic spotřebují veškeré výnosy na platy lékařů a sester, v tu chvíli nejsou schopni bez dotací od provozovatele platit nic, tedy ani vodné a stočné, není za co nakupovat materiály, léky, potraviny. O dalším rozvoji ani nemluvě,“ uvedla Barbora Vaculíková.

Navzdory petici

Problémy pochopitelně prosakují i na veřejnost, a ta, pokud si může vybrat, raději navštíví jiné zdravotnické lůžkové zařízení. V tomto případě zpravidla nemocnici v Klatovech. Tím vlastně dochází k paradoxu, obyvatelé Sušice a okolí podepisují petici za zachování místního špitálu, ovšem sami jej navštěvují méně a méně.

V současnosti je osud sušické nemocnice nejasný, v srpnu jej sice převezme zpět město, ale o dalším jejím provozu bude jednat s krajem. Již v roce 2017, když tamní obyvatelé sepsali první petici, zástupci města prohlásili, že nemocnici uživit nedokáží.

Problémy sušické nemocnice nejsou ojedinělé. Minimálně s nedostatkem lékařů a sester se potýká většina malých i středních špitálů.  „Jsme nuceni zcela rezignovat na kvalitu personálu, protože nemáme náhradu ani za ty špatné zaměstnance. V momentě, kdy i ten špatný odejde, je ohrožen celý obor,“ konstatoval například ředitel žatecké nemocnice Jindřich Zetek.

Také nemocnice v Litoměřicích neustále řeší chybějící lékaře a sestry. Vlastník nemocnice, město, chce zařízení prodat, v současnosti běží jednání s několika zájemci o koupi. Proti prodeji špitálu soukromému vlastníkovi se ovšem zvedla velká vlna nevole a i obyvatelé Litoměřic a přilehlých obcí připravili petici. Žádají zejména zachování současného rozsahu lůžkové péče a také ponechání vlastnictví v rukou veřejnoprávního subjektu.