Prestižní odborné periodikum JAMA Neurology publikovalo observační studii, která na rozsáhlém souboru čítajícím téměř 30 000 osob zjistila nižší míru demence mezi staršími dospělými, kteří prožili otřes mozku a užívali statiny. V konkrétních datech: starší dospělí, kteří užívali statin do 90 dnů po otřesu mozku, měli o 13 % nižší riziko demence v průběhu přibližně čtyř následujících let než pacienti, již statin neužívali. Podrobnosti v JAMA Neurology uvedli autoři studie Dr. Donald Redelmeier ze Sunnybrook Health Sciences Center v Torontu, Kanada, a jeho kolegové.

Tématem se zabýval i odborný server MedPage Today, jehož redaktorka Judy Georgeová mimo jiné vyzdvihla informaci, že u lidí starších 65 let prodělaný otřes mozku zvýšil relativní riziko demence na 100 %. „V průměru otřes mozku zdvojnásobil riziko subsekventní demence,“ uvedl pro MedPage Today Dr. Redelmeier. „Platilo to především tehdy, pokud měli lidé více rizikových faktorů,“ pokračoval.

Ačkoli mnoho lidí zařazených ve studii užilo jiné léky než statiny, u žádného z nich výzkumníci nepozorovali žádný efekt – slovy Dr. Redelmeiera neprospěly ani neublížily. Statiny tak tvořily jedinou výjimku. „Být na statinu v době otřesu mozku se pojilo s asi deseti- až patnáctiprocentním snížením dlouhodobého rizika následné demence,“ uvedl pro MedPage Today. „U žádných jiných léků snižujících hladinu lipidů nebo jiných léků s kardiovaskulárním účinkem jsme to nezjistili.“

Redelmeier rovněž upozornil, že zatímco traumatickému poranění mozku (z angl. TBI) u vojenských veteránů a profesionálních atletů byla věnována velká pozornost, jen málo je známo o vztahu mezi otřesem mozku a demencí v jiných populacích. „Pro účely tohoto typu výzkumu musíte identifikovat opravdu tisíce a tisíce pacientů a sledovat je celá dlouhá léta, než budete moci něco zjistit, a to prostě proto, že nástup demence má tak velkou časovou prodlevu,“ uvedl v podcastovém rozhovoru zveřejněném JAMA Neurology. „Navíc musíte udělat všechno, co je ve vašich silách, proti standardním stereotypům, které se šíří v populárních médiích. Příkladem je třeba James Bond, který je v jedné scéně knokautován a v další žertuje, jako by naznačoval, že tato zranění mozku nevedou k trvalým poškozením,“ dodal.

„Snížené riziko demence, které bylo spojené s užíváním statinů u různých skupin pacientů a nezáviselo na použití jiných kardiovaskulárních léčiv, se časem zintenzivnilo, bylo odlišné od rizika následné deprese a nebylo pozorováno u pacientů po podvrtnutí kotníku.“

Redelmeier et al. 

Poznamenal, že jsou známé antioxidační účinky statinů, a že tudíž statiny mohou zachovat mikrocirkulaci mozku a modifikovat neuroinflamace (George J.: Concussion and dementia: do statins help? Medpagetoday.com 2019, May 20). Neuroprotektivní přínos statinů při otřesu mozku podle jeho slov již slabě naznačily menší studie: „Ze čtyř randomizovaných studií dvě ukázaly pozitivní přínos, dvě neprokázaly významný rozdíl a žádná neprokázala škodlivý vliv,“ řekl. Z jedenácti observačních studií pět prokázalo pozitivní přínos pro neurokognitivní výsledky a šest z nich vykázalo zanedbatelnou asociaci.

 

 

 

Riziko demence po otřesu mozku statiny snížily, zůstalo ale stále vyšší než v obecné populaci

„Otřes mozku je akutní zranění, které může vést k chronické disabilitě, přičemž užívání statinů může zlepšit neurologické zotavení,“ začínají abstrakt ke své práci v JAMA Neurology Redelmeier a kol. „V této rozsáhlé populační studii, která sledovala 28 815 pacientů po otřesu mozku, byla pětiletá incidence demence podstatná a užívání statinu bylo spojeno se sníženým rizikem následné demence,“ pokračují.

Pro účely studie identifikovali pacienty ve věku 66 let a starší z Ontario Health Insurance Plan, jimž byl diagnostikován otřes mozku od dubna 1993 do dubna 2013. Vyloučili osoby s předchozí diagnózou demence nebo deliria a rovněž pacienty přijaté do nemocnice do dvou dnů po otřesu mozku nebo zemřelé do 90 dnů od události. Získali také informace o preskripci, a to z databáze Ontario Drug Benefit Program.

Z celkového vzorku 28 815 lidí tvořily 61,3 % ženy, střední věk účastníků studie činil 76 let. Asi čtvrtina (7058 osob, 24,5 %) obdržela do 90 dnů od otřesu mozku statin. Během sledování, které trvalo průměrně 3,9 roku, se u 4727 osob vyvinula demence. Nemocní, kteří ve zmíněné 90denní lhůtě dostali statin, měli o 13 % nižší relativní riziko demence ve srovnání s pacienty, kteří během této doby statin nedostali (RR 0,87, 95% interval spolehlivosti 0,81–0,93; p < 0,001). Po úpravě na základní charakteristiky se užívání statinu vázalo k poklesu rizika demence o 16 % (95% CI 10–22%; p < 0,001). Toto snížené riziko demence nezáviselo na jiných lécích účinkujících v kardiovaskulárním systému. Navýšení dávek statinu neposkytovalo další přínos.

Při přepočtu procentuálního rozdílu výskytu demence po otřesu mozku mezi uživateli a neuživateli statinu v této studii na rozdíl v roční incidenci byla získána následující data: ve skupině, která dostávala statiny, byla roční incidence demence 37 případů na 1000 osob, zatímco ve skupině bez statinu se jednalo o 43 případů na 1000 osob. Pro dokreslení Redelmeier a kol. doplnili, že roční výskyt demence v téže věkové skupině v obecné populaci v Ontariu dosahoval 19 případů na 1000 osob.

 

U rizika deprese se stejná asociace nepotvrdila

Výzkumníci testovali podobné modely u starších dospělých v Ontario Health Insurance Plan, kteří měli diagnostikováno podvrtnutí kotníku, nikoli otřes mozku, a souvislost mezi užíváním statinu a snížením rizika demence nepozorovali. V jiné analýze pro změnu hodnotili ovlivnění rizika deprese, nikoli demence, a výsledky byly nevýznamné. V abstraktu nabyté poznatky shrnují následovně:

„Snížené riziko demence, které bylo spojené s užíváním statinů u různých skupin pacientů a nezáviselo na použití jiných kardiovaskulárních léčiv, se časem zintenzivnilo, bylo odlišné od rizika následné deprese a nebylo pozorováno u pacientů po podvrtnutí kotníku.“

Studie má podle Redelmeiera a kol. několik omezení. Výzkumníci například nemohli zohlednit kouření, adherenci k užívání léků ani jiné faktory, které by mohly ovlivnit riziko demence. Studie také postrádala dostatečnou sílu k tomu, aby určila, zda statiny přispěly k nižšímu riziku demence například už před otřesem mozku. Celkový počet otřesů, které jedinec za život utrpěl, nebyl znám. Kromě toho medián doby sledování v této studii činil čtyři roky, trajektorie demence přitom často zahrnuje desetiletí subklinických změn.

 

První krok při shromažďování důkazů o možných budoucích léčebných intervencích po TBI

Dr. Rachel Whitmerová z University of California v Davisu, USA, která k článku Redelmeiera a kol. v JAMA Neurology napsala editorial, vyzdvihla řadu silných stránek studie. „Jednalo se o velkou skupinu jedinců, kteří byli sledováni až 20 let, tedy dost dlouho na to, aby byla shromážděna dostatečně velká skupina pacientů s otřesy mozku. To dalo statistickou sílu testování, zda byl předepsaný lék spojen s výsledkem,“ napsala.

„I když z této studie nelze vyvodit příčinnou souvislost, je to první krok při shromažďování důkazů o možných budoucích terapeutických intervencích po TBI,“ uvedla a vyzvala k další práci za účelem shromáždit nové informace o potenciálních ochranných faktorech nebo rizicích vzniku demence po poranění mozku.

„Traumatické poranění mozku (TBI) je hlavní příčinou úmrtí a disability ve Spojených státech, kde TBI trpí 1,4 milionu lidí ročně a 3–5 milionů v současné době žije s disabilitou spojenou s TBI. Otřesy mozku jsou obvyklou komponentou TBI. Těžká TBI, jako jsou příhody, které zahrnují ztrátu vědomí, získala velkou pozornost; je známo, že sportovci, u nichž dochází k vysokému výskytu těchto příhod, mají zvýšené riziko chronické traumatické encefalopatie. Už méně známé jsou krátkodobé a dlouhodobé účinky událostí, které nezahrnují ztrátu vědomí. Jedním z nejobávanějších dlouhodobých následků TBI je demence. Četné studie provedené v populaci Veteran Affairs naznačují souvislost mezi celkovým TBI a vyšším rizikem demence. Některé studie však neuvádějí žádnou souvislost mezi TBI nahlášenou pacientem a patologií Alzheimerovy nemoci a nedávná metaanalýza 18 článků nestanovila TBI jako rizikový faktor Alzheimerovy choroby, když většina expozic TBI byla hlášena samotnými pacienty. Specificky mezi otřesem mozku a demencí není vztah dobře znám a podle mých znalostí nejsou známy ani potenciální rozdíly v této asociaci dané statusem medikace. V současné době nevíme, zda může být spojitost mezi TBI a demencí zesílena nebo zmírněna u osob užívajících běžnou denní medikaci,“ shrnuje ve svém editorialu.