Hned v první kapitole autor nehovoří o různých typech závislosti, jak by čtenář očekával, ale o procesu truchlení po úmrtí milovaného člověka. A teprve v dalších kapitolách tento proces truchlení aplikuje na terapii závislostí. Rozlišuje závislost jedince a spoluzávislost rodinných příslušníků závislého člověka, u kterých se v podstatě také jedná o určitou formu závislosti. V druhé kapitole autor rozebírá biblický příběh o ztraceném synovi, na kterém se pokouší vysvětlit cestu člověka od závislého pocitu vlastní hodnoty k nezávislému. Sám připouští, že toto podobenství jakoby úplně stavělo na hlavu vzorce viny, pokání a smíření a nabízí svůj vlastní výklad jednoznačně hájící postoj otce k oběma synům a počítá i s tím, že ne všichni čtenáři s ním budou souhlasit. Ve třetí kapitole pak autor vykresluje několik typických struktur osobnosti a jejich vztah k závislosti: závislou strukturu osobnosti, hraniční poruchu osobnosti a dále struktury narcistní, hysterickou, nutkavou a schizoidní. V dalších kapitolách pak vysvětluje nutnost absolutní abstinence a popisuje nelátkové závislosti (workoholismus, chorobnou závislost na jídle, mentální anorexii, gamblerství, závislost na internetu, závislost na sportu a závislost na nakupování). Zmiňuje se také o poruchách sexuality a o krizích během terapie závislostí.
Kniha je psaná čtivě a srozumitelně nejen pro odbornou veřejnost, ale domnívám se, že jí mohou dobře porozumět také lidé závislostí postižení, kteří zde mohou nalézt mnohé paralely se svým vlastním chováním, pokud jim to kritičnost vůči sobě samému dovolí. V knize oceňuji, že autor jednoznačně zdůrazňuje několik zásadních věcí, týkajících se diagnostiky a terapie závislostí, a sice že chorobná závislost se vyvíjí plíživě a nepozorovaně, že je to záležitost celoživotní, že ji nelze vyléčit, a že k tomu, aby člověka neničila, je třeba absolutní abstinence od příslušné drogy. A na závěr ještě citát z knihy: „Chorobná závislost je typická nemoc ztráty smyslu…Cílem je cesta, nikdo nemůže být v tomto životě skutečně hotov s prací na své osobnosti…Práce na sobě samém je celoživotní proces“.
Knihu mohu doporučit jako originální pojetí vzniku a léčení závislostí nejrůznějšího druhu, kterou si s chutí přečtou nejen psychiatři a psychologové, ale také lékaři dalších oborů, studenti a také laická veřejnost, která má snahu této problematice porozumět.
MUDr. Helena Kučerová, Psychiatrická ordinace, Hranice, okr. Přerov
Praha, Portál 2015