Obézní ženy s velkým množstvím tuku viscerálního (měřeno poměrem obvod pasu/obvod boků) vykazovaly významně vyšší riziko rozvoje Ca prsu s negativním vyšetřením na estrogenový a progesteronový receptor (ER-/PR-; poměr pravděpodobnosti 1,64; p = 0,05).

S vyšším rizikem vzniku ER+/PR+ karcinomu se naopak významně pojilo množství tuku podkožního (měřeno na základě BMI; OR 1,68 ve srovnání se ženami s BMI v normě; p = 0,001), jak uvádí ve zprávě Dr. Zhigang Yu, PhD, z Shandong University, Čína, a spol.

„Možným důvodem je skutečnost, že podkožní tuk se podílí na tvorbě estrogenů, což může podpořit rozvoj ER+ karcinomu prsu,“ uvedl v prohlášení a dodal: „Viscerální tuk blíže souvisí s rezistencí na inzulin a může s vyšší pravděpodobností podpořit rozvoj ER- karcinomu prsu.“

Studie případů a kontrolních subjektů zahrnovala 1316 žen ve věku od 25 do 70 let s nově diagnostikovaným Ca prsu ve 21 nemocnicích v severní a východní Číně. Zahrnuty nebyly ženy s rekurentním nebo metastazujícím karcinomem, dalšími souběžnými malignitami nebo s anamnézou onkologického onemocnění. Kontrolní skupina se skládala z náhodně vybraných zdravých ambulantních pacientek, které navštívily nemocnici za účelem pravidelné zdravotní prohlídky. K posouzení souvislostí mezi faktory vztahujícími se na velikost těla a riziko Ca prsu podle přítomnosti receptoru vědci použili logistickou regresní analýzu.

„Výsledky této studie naznačují, že celková a středová obezita mohou hrát různé role u různých podtypů karcinomu prsu, což podporuje hypotézu, že obezita ovlivňuje karcinogenezi prsu prostřednictvím komplexních molekulárních propojení nad rámec účinků estrogenů,“ domnívají se vědci.

Například ženy vážící více než 62 kg měly oproti ženám s tělesnou hmotností nižší než 62 kg riziko ER+/PR+ Ca prsu vyšší o 21 % (OR 1,21) a o 34 % vyšší riziko karcinomu ER-/PR- (OR 1,34).

Studie se také zabývala účinností tamoxifenu v prevenci karcinomu ve vysoce rizikové populaci – jeho neúčinnost proti ER- karcinomu může souviset právě s nadměrným množstvím břišního tuku. „Různé strategie chemoprevence mohou být vhodné pro vybrané jedince, což zdůrazňuje potřebu obzvláště pamatovat na ženy s vysokým poměrem obvodu pasu ku obvodu boků, ale s normálním indexem tělesné hmotnosti. Vzhledem k nedostatku jakýchkoli prokázaných farmakologických účinků proti karcinomu prsu s negativním estrogenním receptorem lze u těchto jedinců doporučit přísnější opatření z hlediska kontroly hmotnosti,“ sdělili vědci.

Rozhodnutí o užívání léků v prevenci Ca prsu jsou založena především na nástrojích hodnocení rizik, jako je např. Gailův model, uvedli Zhigang Yu et al. „Nicméně žádný z těchto nástrojů nerozlišuje mezi rizikem rakoviny prsu ER+ a ER-, a proto jsou pro hodnocení rizika potřebné další faktory.“

Zdroj úvodní fotografie: World Obesity Image Bank