Poradit si v každé situaci, mít vše pod kontrolou a především zachovat chladnou hlavu, to musí zvládat lékař ve vojenské zahraniční misi. Zazněly i postřehy a rady z praxe.

Pplk. MUDr. Michal Baran z Agentury vojenského zdravotnictví v přednášce s názvem „Denní praxe praktického lékaře na zahraničních operacích“ v sobotu 2. listopadu přiblížil, jak většinou vypadá vykonávaná práce lékaře a jeho týmu v zahraniční misi. Shrnul své zkušenosti z praxe a důležité poznatky, které by neměly chybět zájemcům o účast v misích.

Dr. Baran působí jako praktický lékař Centra zdravotnických služeb v Bechyni aúčastnil se dvou zahraničních vojenských misí:v roce 2011 jako člen provinčního rekonstrukčního týmu v Loganu v Afghánistánu a v roce 2019 byl v misi NATO v Litvě.

„Kromě toho, že se zabýváme poskytováním zdravotních služeb ve smyslu legislativy po vzoru všeobecného praktického lékařství,věnujeme sesamozřejmě léčebně preventivní péči, posudkovéčinnosti, zdravotnickédopravní službě, zabýváme se hygienicko-epidemiologickými a veterinárními opatřeními, poskytujeme zdravotnické zabezpečení operací a zdokonalovacího výcviku. Největší boj, který svádíme, je alev papírech, ve smyslu zásobení se zdravotnickým materiálem,“ shrnul na začátku stručně okruh činností lékaře pplk. MUDr. Baran

Před odjezdem je důležité se informovat

Jako velmi důležitou pro účastníky v zahraniční operaci zdůraznil MUDr. Baran znalostposkytovatele zdravotnických služeb. Tato informace se dá najít v technické dohodě. „Při výjezdu na zahraniční operaci doporučuji se s touto informací seznámit, protože se takmůže zabránit neshodám se zahraničními partnery v koalici. Technická dohoda obsahuje velmi zásadní ustanovení ohledně kompetencí a je dobré předcházet konfliktům tím, že se s ní seznámíte,ještě než vyrazíte do zahraniční operace,“ doporučil zájemcům o místo lékaře v zahraničních misích.

Podle MUDr. Barana je pro praktického lékaře před vycestováním do zahraničí důležité zopakovat si znalosti z oborů, které standardně při své činnosti nepotřebuje, protože je zajišťují odborné ambulance. „V první řadě by si měl každý zopakovat základy radiologie a radiodiagnostiky, tak aby byl schopen bez problémů odečítat rentgenový obraz, srdce, plíce, hrudník a eventuálně končetiny. Nemusí to být na úrovni profesora radiologie, ale je třeba to umět,“ doporučil. Nebývá obvyklé ani v EU, že z radiologie přijde popis snímku.„Dostanete mokrý snímek a musíte si s ním poradit,“ upozorňujeMUDr. Baran a dodává, žetotéžplatí i pro stomatologii, protože někteří čeští vojáci podceňují stomatologickou péči a potom se jejich problémmusí řešit přímo v zahraničí.

Chybět by neměla ani znalost základní fyzioterapie. Největší množství obtíží je spojeno s postižením pohybového aparátu a je třeba umět se o pacienty postarat po této stránce.

Léčebně preventivní péče se skládá z řešení bojových a nebojových postižení zdraví. Z nebojových jsou nejčastější běžná onemocnění, s nimiž se setkáváme iv ambulanci praktického lékaře. Například respirační, průjmová onemocnění a dáleúrazy, které nejsou přímo spojeny s bojovou činností. Nicméně v podstatě na každé misi dochází k tomu, že vinouneznalosti neznáméhoprostředí během pohybu v něm nastaneřada nepříjemných situací.

V ambulanci lékaře se rovněž může objevit pacient se závažným interním nebo nádorovým onemocněním, ačkolije voják před odjezdem do zahraničí důkladně prohlédnut – některým věcem se jednoduše zabránit nedá.

Předobrazem českého vojáka není Švejk, ale kutil Béda Trávníček

Podle MUDr. Barana není předobrazem českého vojáka dobrý voják Švejk, ale známý animovaný zahradník Béda Trávníček. A to proto,že každý voják, který přijede na zahraniční operaci, má základní potřebu vybudovat si nějaký svůj koutek, kde se bude cítit jako doma. To se stále opakuje. K tomuto účelu si voják vyrobí nějakou skříňku nebo poličku, kterou zavěsí nad lůžko, a potom hledá, co by na poličku umístil. První vlna úrazů bývá spojená s budováním poličky nebo skříňky. Následuje první noc, kdy chce obvyklevojáknebo jeho kolega vstát tak, aby nerušil ostatní, a o nový kus nábytku si rozbije hlavu nebo se jinak poraní.

Řadaúčastníků mise má také potřebupořídit si zvíře, z čehož by měla jistě radostdvojice moderátorů pořadu České televize „Chcete mě?“ Jiří Srstka a Marta Kubišová. „Koťátka, štěňátka, ti odvážnější se pouštějí i do něčeho zajímavějšího,podle toho, kde se zrovna nacházejí,“ popisuje počínání vojáků MUDr. Baran. „Solifugy, škopioni... A také je tu skupina lidí, která si hraje na amatérské herpetology,“ doplňuje seznam chovaných zvířat, která všakmohou své majitele ohrozit. Zdůrazňuje: „Zmije se opravdu ochočit nedá!“

Dále MUDr. Baran uvedl, že u nás nejsme zvyklí na to, že ve volné přírodě jsou často zvířata zasažena vzteklinou. Česká republika je jednou z mála zemí bez vztekliny, kde se od volně pohybujících zvířat lidé nakazit nemohou. Totéž se ale nedá říct o Afghánistánu. 

Sport a doprava jsou v zahraniční misi rizikové faktory

Další oblastí, kde dochází kmnohazraněním, je sport. „Kdyby to bylo na mně, sportování v zahraničních operacích bych zakázal,“ konstatoval MUDr. Baran. Podle něj vede k tomu, že si lidé, kteří se často celý rok nepřinutí k žádnému pohybu, při sportovní aktivitě hned přivodí úraz.

Velké množství zranění také vzniká při autonehodách. Často i přes nepříliš vysokou frekvenci dopravy nebo omezenou rychlost, například v autoparku, bývají nehody fatální.Viníkem je většinounepozornost.

Základem je první pomoc, zastavení krvácení a triáž

Bojová zranění se obecně dělí na pronikající a nepronikající/tupá bojová zranění, bojový stres a popáleniny. Základní terapií je včasná první pomoc podle algoritmu C, A, B, C s důrazem na zástavu masivního krvácení a důslednétřídění raněných.

Posudková činnost je další oblastí působení vojenského lékaře. Vojáci si před odjezdem do zahraniční operace například běžně zapomínají prodloužit platnost řidičského oprávnění. Často jde také o bodové hodnocení úrazů a zdravotní klasifikacivojáků.

U zdravotnického zajištění operací je nutné znát předběžnou kalkulaci ztrát. „Jestliže vám velící operace není schopný říct, jaké očekává ztráty, tak je vždy předpokládejte maximální,“ doporučuje na základěsvých zkušeností z praxe MUDr. Baran.„Představa, že vše půjde jako na drátkách, byla mnohokrát překonána.“ Posvých zkušenostech z Afghánistánu rovněž doporučil si vždy připravit speedbox. Jde o pohotovostní dávku materiálu připravenou na paletě tak, aby ji v případěpotřebyjen někdo dovezl. Zdravotníci jsou pro nepřítele cíl číslo jedna. Pro jednotku není nic horšího, než když je zdravotník vyřazen. „Vždy se osvědčuje veškerý zdravotnický materiál zakrývat, aby nebylo poznat, co to je,“ radí dáleMUDr. Baran.

Hygienicko-epidemiologická opatření se pak týkají pohlavně přenosných chorob, vakcinace, přenosu infekčních nemocí hmyzem a řešení veterinárních opatření,mimo jiné ve spojitosti s africkým morem prasat. U veterinárních opatření bývá lékař po odborné stránce nejpovolanější osobou, pokud není k dispozici veterinář. „Je třeba kontrolovat, jakým způsobem se provádí očista a dezinfekce materiálu, bojové techniky a podobně. Zabírá to hodně času, je s tím spousta papírování,“ doplnil MUDr. Baran s tím, že udělat se to ale nezbytně nutně musí. 

Transport pacientů a zásobování jsou časté bolístky

„První problém, na který člověk při transportu narazí, je zajištění tepelného komfortu pacienta. Často není k dispozici nic, co bychom mohli použít standardně. Doporučuji, aby všichni, kdomají na starost transportní prostředky, zajistilidostatečnou zásobu dek a dalšího materiálu, aby bylo možné člověka zahřát,“ otevřel chronický problém se zásobováním MUDr. Michal Baran. „Z vlastní zkušenosti vím, že například v Pobaltí platí základní postuláty o ruské zimě, a pokud máte pacienta někam vézt, tohle je první věc, která vás musí zajímat.“

Další důležitouvěcí, na kterou musí lékař myslet, jsou rozměry nosítek a kompatibilita redukcí u plynových lahví mezi jednotlivými koaličními partnery v zahraniční operaci. Ač by měly být stejné, v praxi tomu tak často není. U nosítek se odlišné rozměry řeší běžně tak, že se pacient předává z nosítek na nosítka. Redukce u tlakových lahví bývajínaprosto rozdílné u těchamerických, kompatibilní pak uněmeckýchči lahví ze zemí Beneluxu.

Práci lékaře může komplikovat skutečnost, že objednávání zdravotnického materiálu cestou POLP trvá dlouho. „Je třeba na to myslet,“ důrazně upozornil přednášející.„Pokud objednáte materiál, nejkratší doba, za kterou vám dorazí, budou dva měsíce.“ Zdravotnický materiál je prototřeba objednávat včas, nejlépe již při rekognoskaci před vlastním zahájením operace. Každý zdravotník má oblíbená léčiva a zdravotnické sety, je však třeba myslet také na to, že materiál (případně jeho alternativy)by měl být objednán pro všechny myslitelné situace.

Šárka Spáčilová