Alektinib je vysoce selektivní perorální inhibitor tyrozinkinázy ALK a RET druhé generace, který prokázal účinnost vůči mutovaným formám ALK, včetně mutací vedoucích k rezistenci nádorových buněk vůči léčbě krizotinibem.

Již dříve byly publikovány výsledky randomizované, multicentrické, otevřené klinické studie fáze III ALEX ověřující účinnost a bezpečnost podávání akletinibu v porovnání s krizotinibem pacientům s pokročilým/metastatickým ALK+ NSCLC v první linii léčby. Alektinib v ní oproti krizotinibu snížil riziko zhoršení onemocnění nebo úmrtí o 57 % (medián doby přežití bez progrese onemocnění PFS 34,8 vs. 10,9 měsíce).

 

Medián doby OS dosud nebyl dosažen

Dr. Solange Petersová, PhD, z Centre hospitalier universitaire vaudois, Lausanne, Švýcarsko, prezentovala v průběhu kongresu ASCO’20 Virtual nová aktualizovaná data o pětiletém přežití a také o dlouhodobé bezpečnosti alektinibu získaná po dalším 12měsíčním sledování pacientů ze studie ALEX. Medián doby sledování byl 48,2 měsíce u pacientů s alektinibem a 23,3 měsíce s krizotinibem.

Data o celkovém přežití (OS) jsou, jak upozornila Dr. Petersová, zatím nezralá, v intention-to-treat (ITT) populaci došlo  k událostem sledovaného cíle ve 37 %.

Medián doby OS s alektinibem dosud nebyl dosažen, pro krizotinib je 57,4 měsíce.

Míra pětiletého přežití činí  62,5 % při užívání alektinibu oproti 45,5 % u krizotinibu. „Musíme mít přitom na paměti, že 34,9 % pacientů léčených alektinibem a 8,6 % s krizotinibem užívalo v době analýzy stále svou studijní léčbu,“ zdůraznila Dr. Petersová.

Přínos alektinibu pro pětileté přežití byl konzistentní napříč všemi subpopulacemi stratifikovanými podle věku, pohlaví, rasy, historie kouření tabáku i výkonnostního stavu. Již z preklinických dat bylo známo, že alektinib má schopnost prostupovat přes hematoencefalickou bariéru do CNS. I v prezentovaných datech z prodlouženého sledování se projevil trend vyššího prospěchu z podávání alektinibu u pacientů s mozkovými metastázami přítomnými při vstupu do studie (42% snížení rizika úmrtí) v porovnání s pacienty bez metastáz v CNS (24% snížení).

V průběhu prodlouženého sledování se podle Dr. Petersové neobjevily žádné nové bezpečnostní signály, poměr všech nežádoucích účinků i závažných nežádoucích účinků byl ve skupinách s alektinibem i krizotinibem plně srovnatelný.

Prodloužené sledování umožnilo také nahlédnot do problematiky, jak se vyvíjí další terapie pacientů s ALK+ NSCLC po selhání prvoliniové léčby. Dr. Petersová shrnula, že u celkem 84 pacientů v rameni s alektinibem a 114 pacientů s krizotinibem došlo v průběhu léčby k progresi onemocnění, zahrnující i zhoršení symptomů. Pacienti, kteří progredovali při užívání alektinibu, dostali v 38,1 % případů další léčbu tyrozinkinázovými inhibitory (TKIs) – nejčastěji lorlatinib nebo krizotinib (shodně13,1 % z nich). V rameni s krizotinibem dostalo léčbu jinými TKIs po progresi onemocnění 53,5 % pacientů – nejčastěji ceritinib a alektinib (rovněž shodně 21,1 % z nich). Nejčastější jinou protinádorovou léčbou, než jsou TKIs, byly po progresi onemocnění v obou skupinách pemetrexed, karboplatina a cisplatina.

„Nejdůležitější na prezentovaných výsledcích je, že pocházejí z první globální randomizované studie s ALK tyrozinkinázovým inhibitorem druhé generace, která demonstrovala klinicky významné prodloužení doby celkového přežití oproti krizotinibu,“ uzavřela svou přednášku Dr. Petersová.

Redakce kongresového zpravodajství