V hlavním sympoziu zaměřeném na cerebrovaskulární problematiku představil MUDr. Aleš Tomek, Ph.D.,z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha, výsledky indikátorů iktové péče v ČR za rok 2018 v přednášce s názvem „Organizace péče o iktové pacienty: Současný stav a budoucí výzvy“.

Na úvod MUDr. Tomek uvedl, že v ČR je 45 akreditovaných center vysoce specializované cerebrovaskulární péče, z toho je 13 komplexních cerebrovaskulárních center (KCC) a 32 iktových center (IC). Tato centra jsou také místem sběru informací o pacientech a péči o ně, od roku 2019 zdravotníci nově zadávají data do registru RES-Q, který blíže v dalším bloku představil prof. Mikulík (jeho vystoupení se věnujeme později).

„V České republice sbíráme data všech pacientů, kteří absolvovali rekanalizační léčbu,“ informoval MUDr. Tomek přítomné.„Dále zadáváme data všech pacientů s cévní mozkovou příhodou, včetně těch, kteří nejsou rekanalizovaní a krvácejí. Data zadáváme jen dva měsíce v roce, vždy v březnu a říjnu, a takmáme za relativně málo práce relativně reprezentativní ukázku toho, jak jsou naši pacienti léčeni,“ upřesnil.

Meziročně je počet pacientů stabilní

Počet ošetřených pacientů s cévní mozkovou příhodou (CMP)se od roku 2013 příliš meziročně nemění, drží se stabilně mezi 26,5–27 tisíci. Data by měla být relativně přesná a pokrývat přibližně 90 %pacientů, jak uvedlpřednášející. V roce 2018 bylo 64,7 %pacientů s CMP hospitalizováno na JIP, přičemž někteří by bývalimohli být pouze na standardním monitorovaném lůžku. Rekanalizační léčbu (trombolýza při cerebrálním infarktu, TICI) ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) podle něj v České republice podstoupí 89 % těchto pacientů. „Cílem center je pokrýt co největší počet pacientů rekanalizační léčbou,“ podotkl.

Mezi sledované parametry patří také způsob léčby a to, zda pacientovi byla provedena intravenózní trombolýza (IVT) nebo mechanická trombektomie (MT). Trombolyzováno bylo 26,36 %pacientů s CMP, což je výrazně více oproti roku 2013, kdy to bylo 11,14 %. Několik set trombolýz bylo zahájeno a provedeno mimo centra vysoce specializované péče, například poté co pacient dorazil do nemocnice sám,mimo systém ZZS,a bylo třeba zahájit léčbu, aby nedošlo k prodlení. Celkový počet IVT provedených v ČR v roce 2017 dosáhl 4856 a v roce 2018 činil 4862, což opět značí nárůst v posledních letech – například v roce2009 jich bylo provedeno 1067.

Do 60 minut od vzniku CMP bylo v roce 2018 provedeno 93,34 %IVT, zatímco v roce 2013 to bylo 63,33 %. Pokud se jedná o MT, v roce 2018 bylo v ČR provedeno 1361 těchto výkonů, zatímco v roce 2013 jich bylo 410. MUDr. Tomek uvedl, že věk pacientů by neměl být kontraindikací MT, protože najeho pracovištiléčí uvedenoumetodou i starší pacienty a mají s tímto přístupem dobré zkušenosti, a to ipřes více pooperačních komplikací.

Hlavní výzvou do budoucnosti je reakreditace center

Jako jednu z největších výzev v roce 2019 jmenoval MUDr. Tomek reakreditaci systému center vysoce specializované cerebrovaskulární péče, která musí být provedena vždy po pěti letech a odehraje se znovu v roce 2020. Podmínky pro akreditaci budou nastaveny jinak, podle přednášejícího detailněji a přísnějioprotiprvní vlně akreditace. Je třeba, aby centra splnila určité minimální standardy kvality péče.

Bude zavedena přednostní triáž pacientů s uzávěrem velké intrakraniální cévy (z angl.LVO) s pozitivním FAST PLUS testem do KCC. FAST PLUS test je používán záchranáři k identifikaci pacienta se suspektní CMP, přičemž následně by pacient měl být směřován přednostně do centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče, kde mají podmínky pro jeho ošetření a rovněž větší zkušenosti.

Úroveň výkonnosti a kvality péče v jednotlivých centrech by se měla do budoucnapřibližně vyrovnat, v současnostijsoumezi jednotlivými centry značné rozdíly. Současně by mělo být samozřejmostí trvalé vylepšování všech center.

Zavedení zobrazení„penumbry“ (neinvazivní zobrazení cévního řečiště) a posunutí časového okna „door-in-door-out“jmenoval MUDr. Tomek jako druhou výzvu do dalších let. Důvodem je skutečnost, že i v případě, kdy od vzniku CMP uplynulovíce než šest hodin, může být do 24 hodin provedena trombektomie a do devíti hodintrombolýza. V této oblastijsou podle přednášejícího velké rezervy.

Jako další plán do budoucna zmínil zlepšení úrovněinformovanosti veřejnosti, tak aby pacientidokázali rozpoznat příznaky CMP a věděli, jak v této situaci reagovat.

Výsledky jednotlivých iktových center jsou dostupné on-line

Prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.,z Mezinárodního centra klinického výzkumu FN u sv. Anny v Brně ve své přednášce představil výsledky systému RES-Q, na který v roce 2019 přešel sběr dat o léčbě CMP v ČR. Registr RES-Q byl založen multidisciplinárním týmem specialistů v čele s prof. Mikulíkem v roce 2016 s cílem shromáždit data o kvalitě péče ze střední a východní Evropy. Dnes už jsou v něm zahrnuty údaje ze zemíze všech kontinentů kromě Austrálie. Systém mapuje kvalitu péče na úrovních nemocnic, krajů a států. Data je třeba interpretovat podle znalosti způsobu jejichzadávání v konkrétní zemi. V registru je aktuálně více než 125 tisíc pacientů ze 61 zemí.

Prof. Mikulík zopakoval, že všechna iktová centra v ČR se podílejí na sběru dat. Toje ve světovém měřítku unikátní. Každý zdravotnický pracovník může mít po přihlášení přístup k aktuálním informacím, což je podle přednášejícího velký úspěch. Podle výsledků dat se kvalita péče mezi jednotlivými centry v ČR poměrně liší a je tu prostor pro zlepšování. Data o kvalitě péče budou dálepoužita při recertifikaci center vysoce specializované cerebrovaskulární péče.

Prof.Mikulík v závěru přednášky zdůraznil, že je důležité, aby byla tatodata maximálně využita, a že dalším krokem je dosáhnutí stavu, kdy každý zdravotnický pracovník bude mít co nejjednodušší přístup k výsledkům svého pracoviště. Také neopomenul zdůraznitvýzkumné využití zdrojových dat, která jsou nyní on-line přístupná.

Kromě Švýcarska a Německa získala certifikaci ESO jen ČR

Jaké jsou podmínky certifikace European Stroke Organisation (ESO) pro iktová centra,ve své prezentaci nastínil doc. MUDr. Michal Bar,Ph.D., přednosta Neurologické kliniky LF OU a FN Ostrava. Vyjmenoval důvody, které vedou centra ke snaze o získání certifikace ESO. Mimo větší prestiže a snadnějšího přístupu k výzkumu, stážím a výuce je to především odhalení chyb v organizaci péče a její zlepšení. Certifikaci ESO se podařilo získat ČR, Švýcarsku a Německu.

Akreditace do sítě center vysoce specializované cerebrovaskulární péče v ČR v roce 2020 by podle přednášejícího mohla obnášet zavedení nové triáže, změny ve spádových oblastech, pokračující sledování jednotlivých indikátorů kvality péče a zpětné reporty centrům.

Zadávání dat o léčbě do registru po vyhodnocení pomáhá v léčbě

S doporučeními pro MT akutního mozkového infarktu pro rok 2019, která připravila Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP,seznámil přítomné doc. MUDr. Daniel Šaňák,Ph.D., z Neurologické kliniky LF UP a FN Olomouc. Zdůraznil, že každý pacient s rozvíjejícími se příznaky CMP je kandidátem TICI až do okamžiku, kdy je tato léčba indikována,nebo vyloučena, a dáleže pacient má být neodkladně dopraven do centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče. Je nutné jej odeslat do centra v režimu primární péče s cílovou hodnotou časového okna „door-in-door-out“ do 45 minut. Vhodnost MT může být určena pomocí testu FAST PLUS.

V závěru své přednášky pak doc. Šaňák upozornil, že u všech pacientů léčených MT musejí být sledovány, vyhodnocovány a dokumentovány parametry kvality péče, a také žeje nezbytné, aby data o léčbě MT u pacientů s CMP byla zadávána do příslušných registrů.