Autoři metaanalýzy proto provedli rešerši literatury s využitím databází PubMed, Embase a Web of Science, aby identifikovali jakékoli publikace informující o terapii trifluridinem/tipiracilem u nemocných s karcinomem žaludku či tlustého střeva a hlášenými srdečními příhodami, publikované do 31. prosince 2019.

Z 869 prací splnilo kritéria pro zařazení 17 randomizovaných klinických studií – tři fáze III, šest fáze II a osm fáze I. Do metaanalýzy byla nakonec zahrnuta 4 klinická hodnocení s celkovou populací 1877 pacientů, ze kterých byly odvozeny poolované poměry šancí (OR) pro rozvoj jednotlivých kardiovaskulárních onemocnění oproti placebu. Z výsledků vyplynulo, že ve srovnání s placebem nevedlo podávání trifluridinu/tipiracilu ke statisticky významnému zvýšení rizika vzniku infarktu myokardu (OR 1,97), hypertenze (OR 0,73), palpitací (OR 1,51), kardiopulmonální zástavy (OR 0,83) ani synkopy (OR 1,50). Celková incidence srdečněcévních komplikací byla v kohortě 1252 jedinců léčených trifluridinem/tipiracilem nízká, nejčastějším nežádoucím účinkem byla hypertenze s 21 příhodami. Dále byly evidovány u 6 pacientů palpitace, 3 infarkt myokardu a u 2 kardiopulmonální zástava. Ve zmíněných čtyřech randomizovaných klinických studiích nebylo zaznamenáno žádné úmrtí.

Závěrem autoři metaanalýzy pod vedením Lopeze et al. shrnují, že na rozdíl od jiných fluoropyrimidinů, které jsou stále páteřním prvkem terapie gastrointestinálních malignit, se trifluridin/tipiracil jeví jako lék „kardiovaskulárně příznivý“, bez zvýšeného rizika srdečních příhod v porovnání s placebem. Může se tedy stát vhodnou alternativou pro jedince, u nichž došlo ke vzniku kardiotoxicity. Zapotřebí však budou další prospektivní studie s trifluridinem/tipiracilem cílené na kardiovaskulární rizikové faktory.

Redakce kongresového zpravodajství