Lancet: Je nutné sjednotit screening dárců fekální mikrobioty

Fekální transplantace (fekální mikrobiální transplantace) je přenos stolice v nativní či zpracované formě od dárce k příjemci. Je prováděna za účelem léčby příjemce, vysoká účinnost je prokázána zvláště v terapii recidivující, vůči antibiotikům rezistentní enterokolitidy způsobené Clostridiem difficile.

Členové mezinárodního expertního panelu pro fekální mikrobiální transplantace (Gianluca Ianiro et al.) v recentním vydání Lancet Gastroenterology & Hepatology upozorňují na to, že fekální transplantace nejsou ve všech zemích regulovány stejně – někde se řídí pravidly platnými pro léčiva (např. v USA, Velké Británii či Francii), jinde pravidly pro nakládání s tkáněmi (např. v Itálii) a jinde se na ně žádné regule nevztahují (např. v Austrálii). To znamená, že nejsou ani jednotná doporučení pro to, jak při fekální transpantaci předcházet šíření infekce. Ještě závažnějším problémem podle autorů jsou amatérské domácí fekální transplantace lidmi, kteří si chtějí tuto léčbu vyzkoušet a aplikovat sami mimo klinické indikace nebo klinická hodnocení.

V loňském roce vydal mezinárodní expertní panel (včetně několika autorů komentáře v Lancet Gastroenterology & Hepatology), vydal doporučení, jak vyšetřovat dárce fekálních mikrobiálních transplantátů, včetně odebrání anamnézy a doporučených vyšetření krve a stolice. Vzhledem k pandemii COVID-19 jsou autoři přesvědčeni, že je naléhavě zapotřebí tato doporučení aktualizovat (alespoň dočasně).  

Riziko přenosu SARS-CoV-2 fekální mikrobiální transplantací je pravděpodobně vyšší než u jiných tkáňových transplantátů. Přítomnost SARS-CoV-2 byla prokazatelně doložena ve vzorcích stolice pacientů s COVID-19 a některé vzorky byly pozitivní, i když nebyl koronavirus  detekovatelný v dýchacích cestách, což naznačuje možnost fekálně-orálního přenosu onemocnění. Tento koncept podporuje i přítomnost gastrointestinálních příznaků u některých pacientů postižených COVID-19.

Autoři proto doporučují k zabránění přenosu SARS-CoV-2 rozšíření a sjednocení screeningu dárců. Ve všech zemích by měli lékaři prověřit dva hlavní ukazatele. Za prvé přítomnost typických příznaků COVID-19 (včetně horečky, únavy, suchého kašle, myalgie, dušnosti a bolesti hlavy) během předchozích 30 dnů. Za druhé pak cestovní anamnézu dárce, zda v předchozích 30 dnech nepobýval v oblastech, které jsou z hlediska rozšíření COVID-19 označeny za rizikové, resp. zda ve stejném časovém období neměl úzký kontakt s jedinci s prokázanou nebo suspektní infekcí SARS-CoV-2. Pokud je jeden z těchto ukazatelů pozitivní, potenciální dárce fekální mikrobioty by měl být odmítnut, nebo testován na SARS-CoV-2. V endemických zemích by měl být tento test zvažován u všech dárců, i když jsou asymptomatičtí a i když neuvádějí rizikové cesty nebo kontakty. Alternativně by mohla být odebraná zmrazená stolice skladována v karanténě po dobu 30 dnů před použitím a uvolněna k použití pouze v případě, že se u dárce nevyvinou příznaky COVID-19.

DOI: 10.1016/S2468-1253(20)30082-0