Dřívější studie ukázaly, že abdominální obezita je významným rizikovým faktorem pro první IM. Ale „souvislost mezi abdominální obezitou a rekurencí aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění po infarktu myokardu zůstává neznámá“, jak upozorňují autoři práce v abstraktu.

Observační studie, o níž je řeč, je podle sdělení tiskové zprávy vydané Evropskou kardiologickou společností (ESC) největším a nejúplnějším hodnocením provedeným na toto téma. Sledovala více než 22 000 pacientů ze švédského celostátního registru SWEDEHEART, kteří prodělali první IM v letech 2005–2014. Vědci zkoumali vztah mezi abdominální obezitou (měřenou podle obvodu pasu) a rizikem rekurentní kardiovaskulární (KV) příhody. U pacientů bylo sledováno rekurentní aterosklerotické KV onemocnění definované jako nefatální infarkt myokardu, úmrtí z důvodu ischemické choroby srdeční a nefatální nebo fatální ischemická cévní mozková příhoda. Medián doby sledování činil 3,8 roku.

Jak výzkumníci shrnují v abstraktu, abdominální obezitu měla většina pacientů. „Během doby sledování, jejíž medián činil 3,8 roku, byly u 7,3 % (1232 mužů) a 7,9 % (469) žen zaznamenány rekurentní aterosklerotické kardiovaskulární příhody,“ píší autoři. Doplňují, že genderově stratifikované analýzy ukázaly, že asociace mezi obvodem pasu a rekurencí KV příhody byla u mužů obdobná, zatímco u žen tvořila křivku ve tvaru písmeneU, tzn. nejméně riziková byla střední hodnota obvodu pasu.

V tiskové zprávě dále stojí, že zvětšení abdominální obezity bylo nezávisle spojeno s fatálním a nefatálním IM a CMP bez ohledu na další rizikové faktory (kouření, diabetes, hypertenze, hyperlipidemie, BMI) a léčbu podávanou v rámci sekundární prevence a že obvod pasu byl mnohem důležitějším ukazatelem rizika rekurence než celková obezita.

Autorka studie Dr. Haníja Mohammadíová z Karolinska Institutet ve Stockholmu, Švédsko, řekla, že „výsledky naznačují, že mohou existovat negativní mechanismy spojené s abdominální obezitou, které jsou nezávislé na uvedených rizikových faktorech a zůstávají nedoceněné“. „V naší studii mělipacienti s rostoucí abdominální obezitouještě zvýšené riziko rekurence příhod,navzdory léčebným postupům, které snižují tradiční rizikové faktory spojené s abdominální obezitou, tedy užívání antihypertenziv, antidiabetik a hypolipidemik.“

Podle tiskové zprávy se jednalo o první studii svého druhu, která analyzovala data mužů a žen dohromady i samostatně.

Pokud jde o možné důvody různýchvýsledkůmezi pohlavími, Dr. Mohammadíová řekla: „Některé studie naznačují, že abdominální obezita může být příměji spojena se ‚zlým‘viscerálním tukem u mužů než u žen. U žen se má za to, že větší část břišního tuku je tvořena tukem podkožním, který je relativně neškodný.“

V abstraktu k práci pak autoři shrnují: „U pacientů po infarktu myokardu je častá abdominální obezita a větší obvod pasu se zdá být nezávisle spojen s rekurencí aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění, zejména u mužů. Doporučujeme využití údaje o obvodu pasu pro identifikaci pacientů se zvýšeným rizikem rekurence aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění po infarktu myokardu.“