Ing. David Pospíšil

  • Absolvent biomedicínského inženýrství Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií na Vysokém učení technickém v Brně
  • Stojí před obhajobu disertační práce v oboru kardiologie a na částečný úvazek pracuje v pozici odborného asistenta na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
  • Je vedoucím klinickým inženýrem na Interní kardiologické klinice Fakultní nemocnice Brno, kde pracuje v oboru srdečních arytmií, především jejich invazivní diagnostiky a nefarmakologické terapie (srdeční elektrofyziologie), včetně kardiostimulační techniky.
  • Kardiologické problematice se věnuje od magisterského studijního programu (cca devět let).
  • Během stáže na George Washington University ve Washingtonu, D.C., USA, se významně podílel na vývoji unikátní metody a vlastního funkčního návrhu katétru, který v budoucnu dokáže rapidně zkrátit a zefektivnit elektrofyziologický výkon v lidském srdci.
  • Jeho zájmy jsou technika, medicína, věda a výzkum, sport (běh, cyklistika, dříve florbal), péče o dům a zahradu.

 

Jak jste se dostal k řešení záznamu srdečního tepu na běžných sporttesterech?

Když jsem v roce 2014 začal používat svůj první sporttester (Garmin Forerunner 610 HR), zajímalo mě, jak spolehlivě dokáže zaznamenávat tepovou aktivitu. Toho času jsem běhal se sporttersterem i s medicínským záznamníkem EKG, výsledky se zájmem analyzoval a porovnával. Jelikož jsem již z titulu formálního vzdělání měl solidní náhled jak do technické, tak i medicínské stránky problematiky, dokázal jsem si představit, co za naměřenými daty stojí, proč a kde vznikají či mohou vzniknout chyby a nepřesnosti.

Co vše je možné pomocí běžného sporttesteru odhalit?

Za běžný, funkční sporttester považuji GPS hodinky s funkcí záznamu tepové aktivity pomocí hrudního pásu – údaje o srdeční aktivitě jsou získány z vnějšího elektrického projevu aktivity srdečních komor. Tento nástroj při správném použití dokáže spolehlivě zaznamenat tepovou frekvenci spolu s jejími okamžitými změnami. Je potřeba si uvědomit, že se nejedná o záznam EKG, ale pouze o znalost okamžité tepové frekvence v průběhu času. I s tímto však dokážeme poměrně dost, především v kontextu případných symptomů.

Jak jsou snímače sporttesterů spolehlivé?

Snímače obecně spolehlivé jsou, ale je potřeba alespoň bazálně porozumět jejich funkci. Nejvíce nejasností vzniká jejich nesprávným použitím a nekritickým přístupem k naměřeným datům. Obecně vzato jsou nejpřesnější hrudní pásy zaznamenávající přímo elektrickou aktivitu srdce, naopak měření ze zápěstí je už z podstaty a metodiky snímání daleko více zatíženo rizikem chyb. Kvalitní hrudní pás, pokud je správně umístěn, utažen a není úplně suchý, což nebývá problém zajistit, spolehlivě zachytí jednotlivé QRS komplexy – tedy zjednodušeně řečeno elektrické pulzy odpovídající stahům srdečních komor. Tento naměřený signál má mnohokrát vyšší amplitudu než okolní šum, který vzniká pohybem, otřesy, třením pásu o kůži a třením oblečení o pás. U měření ze zápěstí jsou využívána optická čidla, pomocí kterých je detekována pulzová vlna v krevním řečišti – vyhodnocovanou veličinou je rozdílový signál mezi amplitudou naměřenou v okamžiku pulzu a mimo něj. Tato metoda vykazuje z podstaty věci menší rozdíl měřeného signálu vůči šumu, a je tedy náchylnější k rušení. Parazitní šum vzniká zejména vzájemným pohybem senzor – kůže, a jako první se proto nabízí zesílit utažení sporttesteru. Zvýšený tlak však často sníží perfuzi tkání pod senzorem a využitelný signál se dále zmenší. Krevní řečiště je navíc poměrně variabilní a například v zimě, kdy se tělo brání chladu snížením periferního prokrvení, nemusí být signál vůbec měřitelný, a to ani v klidu. Výrobci se neduhy měření ze zápěstí snaží intenzivně řešit, za zlatý standard záznamu tepové frekvence během sportovní aktivity je stále považováno měření elektrických projevů srdce pomocí hrudního pásu.

Jaký je postup? Co se děje, když se vám například kolega z běhu svěří, že má podezřelou křivku srdečního tepu? Jaká vyšetření následně podstoupí?

Nejprve rozebereme situaci – je důležité, čím a jak bylo měřeno, v jaké fázi běhu, jaký to byl typ aktivity. Pokud není odpověď hned jasná, je třeba se zaměřit na korelaci tepové frekvence s okamžitou zátěží a existencí případných symptomů. Pokud opravdu padne podezření na poruchu srdečního rytmu, je běžci doporučeno objednání do kardiologické ambulance. Dle anamnézy a symptomů jsou pak provedeny krevní testy a většinou také echokardiografické vyšetření, doporučena holterovská monitorace EKG či (spiro)ergometrické vyšetření.

Čeho by si běžci měli u svých záznamů všímat?

Rozhodně bych každému běžci nejen pro klid v duši doporučil absolvovat odborné měření výkonnosti, na základě kterého lze stanovit nejen optimální tréninkové zóny, ale také posoudit stav a reakci oběhového systému na zátěž a vyloučit zjevné abnormality, které by mohly zejména při vysoké zátěži vést k vážným zdravotním důsledkům.

U záznamů z aktivit by si běžci měli všímat především nenadálých skokových změn tepové frekvence doprovázených neobvyklými a nečekaným pocity, jako je například náhlé zadýchání v průběhu konstantní zátěže nebo náhlé vyčerpání s nutností výrazné změny tempa. Riziko vzniku asymptomatické arytmie během zátěže je poměrně nízké – pokud by vznikla, byla by nejspíše spolehlivě vnímána. Opačně je tomu v klidu či v noci, kdy čerpací funkce srdce pokrývá metabolické potřeby organismu i při nízké frekvenci s daleko většími rezervami – arytmie, pokud není pociťována jako bušení, přeskakování či potíže s dechem, nemusí být u určité skupiny lidí v klidu vůbec vnímána. Zde nám sporttester, který měří aktivitu kontinuálně například světelným senzorem, může pomoci. U těchto klidových měření jsou pak nejúčinnější sporttestery, které zaznamenávají přímo EKG, o těch ale naše povídaní primárně není.

Může sporttester odhalit vadu, která by mohla později způsobit závažnou příhodu při zátěži na závodě nebo tréninku?

Zajímavá otázka. Sporttester sám o sobě ne, není to medicínský diagnostický přístroj, ale může nás upozornit na problém, který se pak odhalí při odborném vyšetření.

Jak je to s přediagnostikovaností? Co lze ještě považovat za normální, v jakém případě by měl sportovec jít k lékaři a kdy je to ještě v normě?

Sportovci nejsou entitou, u níž by se nadměrně vyskytoval patologický strach o vlastní zdraví, avšak hranice mezi tím, co je a není normální, může být nejasná a dvěma různými lidmi naprosto odlišně vnímaná. Rozhodně na tom bude jinak začínající běžec, který své tělo ještě nezná, oproti ostřílenému sportovci, který už si prošel všemožnými stavy, včetně například přetrénování. Jasným signálem k návštěvě lékaře jsou subjektivní příznaky přeskakování či bušení srdce, i pokud nejsou jakkoli viditelné na záznamu tepové frekvence ze sporttesteru. Ve většině případů poté lékařské vyšetření vyloučí závažný podklad, nicméně tyto příznaky bych rozhodně nedoporučil podceňovat. A jak už jsem zmínil, každý, i hobby běžec, který se čas od času vydá na nějaký ten závod, by se dle mého názoru měl ve vlastním zájmu nechat alespoň jednou odborně vyšetřit.

Šárka Spáčilová

Příběh Tomáše Hrdiny

Tomáš je devětatřicetiletý muž, vytrvalostní běžec bez významné anamnézy sledovaných onemocnění.

Neobvykle vnímaného projevu svého srdce si začíná všímat v roce 2008 a první sporttester se záznamem tepové aktivity pomocí hrudního pásu si pořizuje v roce 2013.

Podezřelou aktivitu zaznamenal Tomáš na závodě, kde nejprve běžel s poměrně stabilní tepovou frekvencí kolem 150–160 tepů za minutu (BPM), která nenadále vyskočila na cca 200 BPM. Tomáš pociťoval extrémní zadýchání a musel zpomalit, v závodě však pokračoval, protože „tohle už znal“. Ještě během závodu arytmie ustoupila, TF se opět vrátila do pásma obvyklých hodnot a Tomáš mohl opět zrychlit.

Po rozboru a konzultaci jsme doporučili záznamník EKG, tzv. rytmokartu, kterou má pacient stále u sebe a v případě problémů si ji přiloží na prsní sval a nahraje úsek EKG. Z něj pak spolehlivě zjistíme typ srdečního rytmu a rozhodneme o dalším postupu. Tak se stalo i u Tomáše.

Diagnostikovali jsme nezávažnou srdeční arytmii, která nevyžadovala léčbu, a zároveň jsme vyloučili, že by za popisovanými problémy stála závažná poruchu srdečního rytmu.