Podle odborníků roste prevalence Alzheimerovy choroby hlavně proto, že populace stárne. Zatímco ve věku 60 až 70 let je výskyt onemocnění mezi 0,5 – 1,5 %, mezi 70. a 80. rokem je to přibližně 8 % a mezi 80 a  90 lety Alzheimerovou chorobou trpí čtvrtina seniorů. S vyšším dožitím souvisí i vyšší prevalence onemocnění u žen, které v průměru žijí o pět let déle než muži. Krizovým obdobím pro projev nemoci je přechod do důchodu, kdy se zcela mění denní režim seniorů a objem nároků na činnost mozku se výrazně snižuje. „V rámci prevence demence je zejména v tomto období nutné zajistit pozvolný pokles zatížení mozku, rozloženě do několika dalších let,“ říká specialistka na geriatrii a medicínu dlouhodobé péče a ředitelka pro léčebnou péči v síti zařízení Alzheimercentrum MUDr. Ivana Doleželová. Mezi další preventivní opatření patří zdravý životní styl, ovšem nikoliv ve smyslu diety a běhání, ale spíše zachování životní pohody. Tedy umět si poradit s různými životními situacemi a pokud možno je akceptovat.

Alzheimerova choroba je vůbec nejčastější (62 %) příčinou demence. Nemoc způsobuje degenerativní změny v mozku, v důsledku kterých dochází k úbytku mozkové tkáně. Nemocný postupně ztrácí kognitivní funkce, charakteristický je pomalý začátek s postupným zhoršováním krátkodobé paměti, přidávají se problémy s prováděním každodenních úkonů a s vyjadřováním, zhoršuje se racionální úsudek a projevují se i časté změny nálad. Přesná příčina onemocnění není známa. „Dneska už se ví, že Alzheimerova choroba má částečně dědičný podklad, i když není zcela objasněna šíře genetické dispozice. Ovšem žádné další agens v tom nehrají roli,“ konstatovala MUDr. Doleželová.

Rehabilitace paměti, kognitiva, biologická léčba?

Léčebné možnosti se přímo odvíjejí od míry pokročilosti nemoci. Při prvních obtížích léčba zpravidla zahrnuje aktivizaci, rehabilitaci paměti, fyzická cvičení a nemocným je doporučeno dodržování zdravého životních stylu včetně dietních omezení. „V pozdějších fázích nemoci, kdy dochází ke ztrátě paměti, je vhodné do léčebného procesu zařadit kognitiva, která dokáží v mozku vyprovokovat k činnosti funkční rezervy, jež mozkové buňky mají. Čili nezasáhnou do příčiny a do degenerativního procesu, ale mají schopnost udržet mozek v kondici déle,“ popsala MUDr. Doležalová. Mezi další medikamentózní terapeutické možnosti patří mj. také antidepresiva. Nové možnosti v léčbě Alzheimerovy nemoci by mohla přinést biologická léčba, jež podle klinických studií dokáže zmírnit, nebo zcela zrušit klinické projevy demence.

Českým pacientům snad bude k dispozici během roku 2020. Účinnost biologické léčby se ovšem bude přímo odvíjet od stádia nemoci, ve kterém bude podávána.

Alzheimerovu chorobu zpravidla odhalí nikoliv samotný pacient, ale jeho okolí. Vzhledem k plíživým příznakům to zpravidla bývá až v pozdních fázích nemoci. Tedy v době, kdy už je nezbytné nasadit nemocnému kognitiva v kombinaci s jinou medikamentózní léčbu a kdy už je pozdržení funkční zdatnosti hůře dosažitelné.

V České republice evidujeme zhruba 155 tisíc osob s diagnostikovanou demencí. Podle odhadů reálně trpí onemocněním zhruba dvojnásobek Čechů.