Téměř milion Čechů trpí diabetem mellitus (DM), každý druhý pacient zároveň čelí nějakému typu přidružené nemoci, nejčastěji jde o kardiovaskulární choroby, srdeční selhání a onemocnění ledvin. Ovšem podle odhadů 20 % z nich o této komplikaci vůbec neví.

„Projevy srdečního selhání jsou  vleklé, chronické a často nespecifické. To znamená, že je často zaměňujeme za to, že stárneme, nemáme dobrou fyzickou kondici, přibrali jsme na váze,“ uvádí přednosta II. interní kliniky VFN v Praze a 1. LF UK prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. s tím, že typickými projevy jsou dušnost, dechová tíseň, snížená tolerance zátěže a únavnost či otoky dolních končetin. Podle odhadů se s tímto typem chronického onemocnění srdce potýká každý devátý až osmý pacient s diabetem.

Prognóza nemocného s DM se značně liší podle toho, zda má „pouze“ základní onemocnění, anebo se k němu přidružila nějaká komplikace. Přesvědčivě to demonstruje výsledek studie autorů Bertoni et al. z roku 2004, kteří se zabývali kohortou více než 150 tisíc pacientů s diabetem starších 65 let. Nemocné rozdělili do dvou skupin, první z nich měla diabetes bez srdečního selhání a během roku zde došlo k úmrtí v necelých 4 % případů. Druhou skupinu pacientů s diabetem během sledovaného roku postihlo srdeční selhání. Mortalita pak dosáhla téměř 33 %.  

Podle dat Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) nejvíce v České republice roste prevalence DM mezi 60. a 75. rokem věku, kdy se výskyt onemocnění téměř zdvojnásobuje z hodnoty 18 tisíc na 35 tisíc diabetiků na 100 000 obyvatel. Tedy každý třetí občan starší 60 let je diabetik. Jak uvedl přednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA., tato situace v ČR není ve srovnání s ostatními vyspělými státy nijak výjimečná. „Dokonce jsou země, například v Asii, kde je násobně vyšší (prevalence diabetu). Řekl bych, že se zařazujeme do zlatého středu vyspělých zemí světa,“ konstatoval.

Z dalších dat registru vyplývá, že počet nemocných se rovněž liší regionálně. Vůbec nejvíc diabetiků žije v Královéhradeckém, Moravskoslezském a Ústeckém kraji, tedy v regionech, které na tom nejsou ekonomicky příliš dobře.

Úspěch léčby a prevence komplikací diabetu úzce souvisí s dodržování optimální životosprávy. U diabetiků s vysokým kardiovaskulárním rizikem lékaři zpravidla doporučují v rámci léčby volit glifloziny, „perorální antidiabetika s převratným mechanismem účinku charakteristickým vylučováním glukózy moči. Vedle glykémie snižuji glifloziny i krevní tlak a hmotnost pacienta,“ konstatoval prof. Kvapil.