Lancet: Výsledky léčby těhotných pacientek s COVID-19

Na průběh onemocnění COVID-19 u těhotných žen se zaměřila aktuálně publikovaná retrospektivní studie (Nan Yu et al.).  Zahrnula všechny těhotné ženy (n = 7) hospitalizované s COVID-19 ve wu-chanské nemocnici Tchung-ťi mezi 1. lednem až do 8. únorem 2020. Žádná z nich nenavštívila tržnici Chua-nan, předpokládané prvotní ohnisko nákazy.

Průměrný věk pacientek byl 32 let (29–34 let) a průměrná délka těhotenství 39 týdnů plus 1 den (rozmezí 37 týdnů až 41 týdnů plus 2 dny). Tři pacientky byly primipary, zbývající čtyři multipary. Dvě pacientky (29 %) měly souběžné chronické onemocnění (hypotyreózu a syndrom polycystických vaječníků) a tři (43 %) zjizvení dělohy.

Průměrná inkubační doba COVID-19 činila 5 dní (rozmezí 2–9 dní). Nejčastějšími klinickými projevy onemocnění byly horečka (6 pacientek, tj. 86 %), kašel (1 pacientka, 14 %), dušnost (1 pacientka, 14 %) a průjem (1 pacientka, 14 %). Data z laboratorních testů ukázala, že všechny pacientky měly normální počet leukocytů, pět z nich (71 %) mělo zvýšené hladiny neutrofilů. Lymfocyty byly pod normálním rozmezím u pěti pacientek (71 %), krevní destičky pod normálním rozmezím u dvou pacientek (29 %) a D-dimery nad normálním rozmezím u všech sedmi pacientek.

Dvě pacientky (29 %) měly různý stupeň abnormality jaterních funkcí s elevací ALT, AST nebo obou. alaninaminotransferázu nebo aspartátaminotransferázu nebo obojí. Pokud jde o biomarkery související s infekcí, prokalcitonin (měřeno u 6 pacientek) a rychlost sedimentace erytrocytů (měřeno u 5 pacientek) byly nad normou u čtyř pacientek (57 %) a všech sedm pacientek mělo abnormálně vysoké koncentrace C-reaktivního proteinu. Interleukin-6 byl testován u 4 pacientek, u všech byly hodnoty zvýšené. Dvě pacientky měly koinfekci chřipkou H1N1 a u jedné byla zjištěna Legionella pneumophila. Podle nálezu na CT hrudníku mělo šest pacientek (86 %) bilaterální pneumonii, zbývající dvě pacientky (14 %) jednostrannou.

Všem 7 těhotným pacientkám s COVID-19 byla nazálně podávána kyslíková terapie. Všechny dostávaly antivirovou léčbu, včetně oseltamiviru (75 mg každých 12 hodin perorálně), gancikloviru (0,25 g každých 12 hodin intravenózně) a interferonu (40 μg denně inhalací) a arbidolu (200 mg třikrát denně perorálně) v kombinaci s přípravky tradiční čínské medicíny.

Všechny nemocné dostávaly zároveň buď jedno antibiotikum (2 pacientky, 29 %), nebo kombinaci antibiotik (5 pacientek, 71 %). Použitými antibiotiky byly cefalosporiny, chinolony a makrolidy. Pět (71 %) pacientů bylo po císařském řezu léčeno methylprednisolonem.

Všechny pacientky porodily po konzultaci s multidisciplinárním týmem do 3 dnů od klinické manifestace COVID-19 císařským řezem. Šest z nich mělo kombinovanou spinální a epidurální anestézii a jedena celkovou anestézii. Intraoperační saturace kyslíkem byla udržována na minimu 98 %, průměrný intraoperační infuzní objem byl 1036 ml (rozmezí 500–1500 ml), průměrné intraoperační krvácení 193 ml (50–300 ml) a průměrné použití oxytocinu činilo 26 jednotek (20–30 jednotek).

Na konci sledování (12. března 2020) byly výsledky všech rodiček dobré. Žádná z nich nemusela být během celé doby sledování přijata na jednotku intenzivní péče a všechny byly propuštěny z nemocnice po splnění následujících kritérií: normální tělesná teplota déle než 3 dny; výrazné zlepšení respiračních příznaků; významné zlepšení akutních exsudativních lézí na CT a dva negativní testy na SARS-CoV-2 ze sputa a nazofaryngeálních výtěrů v intervalu ≥ 24 h.

Novorozenecká hmotnost a skóre podle Apgarové byly u všech narozených dětí normální. Čtyři novorozenci byli propuštěni domů, aniž byli testováni na SARS-CoV-2 – během následného telefonického obvolávání 28 dní po narození nebyla u nich hlášena horečka, žloutenka ani jiné příznaky. Další tři děti zůstaly na novorozeneckém oddělení na pozorování byly testovány na SARS-CoV-2, u jednoho byl test 36 hodin po narození pozitivní. Tento infikovaný novorozenec byl přemístěn do wu-chanské dětské nemocnice určené pro děti infikované COVID-19. Po přijetí neměl horečku ani kašel, byl jen mírně dušný. Rentgen hrudníku odhalil mírnou plicní infekci. Dušnost se při standardní péči rychle zmírnila, dítě bylo propuštěno po 2 týdnech po dvou po sobě jdoucích negativních výsledcích testu. Autoři uzavírají, že maternální, fetální i neonatální výsledky u pacientek infikovaných SARS-CoV-2 v pokročilém těhotenství, se zdjí být velmi dobré. Léčba, která byla těmto ženám podávána, by mohla být považována za standard dobré praxe, alespoň do doby, než budou k dispozici výsledky jiných studií.

DOI: 10.1016/S1473-3099(20)30176-6