Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se projevuje zánětem dýchacích cest, jejich obstrukcí a případně i přestavbou plic. Zpravidla ji vyvolávají inhalace zplodin vznikajících při spalování tabáku, případně i jiných substancí. Základem léčby je nikotinová abstinence, bronchodilatace a protizánětlivá léčba. Na CHOPN umírá každý osmý Evropan, evropské státy vydají na péči o pacienty celkem 380 miliard EUR za rok. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že do roku 2030 bude CHOPN třetí nejčastější příčinou úmrtí. Celkově nepříznivá je především dlouhodobá prognóza u pacientů hospitalizovaných pro exacerbace CHOPN, kdy až 50 % z nich umírá do pěti let.

Farmaceutická společnost Boehringer Ingelheim letos v dubnu v České republice představila výsledky studie DYNAGITO®, které byly zveřejněny v časopise The Lancet Respiratory Medicine. Studie se účastnilo více než 7800 pacientů z 51 zemí světa, cílem bylo porovnat efekt duální bronchodilatační léčby LAMA/LABA v kombinaci tiotropium/olodaterol 5/5 mg podávané ve formě jemné mlžiny s léčbou samotným tiotropiem. Ze studie vyplynuly dvě věci. Kombinační léčba o 7 % snížila výskyt středně těžkých až těžkých exacerbací u pacientů s CHOPN. A to jak u těch léčených systémovými kortikosteroidy, tak u těch léčených kortikosteroidy v kombinaci s antibiotiky. Zároveň však nutno říci, že primárního cíle studie, tedy předem specifikované hladiny statistické významnosti (p < 0,01), nebylo dosaženo. „Tiotropium je nesnadným komparátorem, protože disponuje mnoha důkazy z řady klinických studií o své schopnosti snižovat riziko výskytu exacerbací CHOPN,“ konstatoval hlavní investigátor studie, profesor Petr M. A. Calverley z oddělení plicního lékařství University of Liverpool ve Velké Británii.

Podle přednostky Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze prof. MUDr. Martiny Vašákové by bylo optimální studii prodloužit o několik dalších let.

Kuřáci versus nekuřáci: stejná léčba?

V České republice existuje preskripční omezení týkající se bronchodilatační léčby u pacientů s CHOPN, kteří se nevzdají kouření. Lékaři však postoj pojišťoven vnímají sporně. „Pokud pacient-kuřák není léčen např. tiotropiem, lze očekávat vyšší riziko akutních stavů zhoršení s nutností podávat nákladnější léčbu, včetně umělé plicní ventilace,“ poznamenala prof. Vašáková. Jak také uvedla ve své prezentaci, české zdravotnictví zaplatí z veřejného zdravotního pojištění 15 000 Kč za jeden den pacienta na umělé plicní ventilaci, základní cena dne stráveného na jednotce intenzivní péče je necelých 12 000 Kč.

CHOPN, stejně jako další chronické respirační nemoci, vyžadují celoživotní léčbu. Základem léčby i jedinou prevencí exacerbací jsou antifibrotické léky, střední doba přežití bez léčby je 2–3 roky. Četnost akutních exacerbací u pacientů s IPF je zhruba 9 % a ty pak vedou k mortalitě u 90 % pacientů.

S astmatem se v České republice potýká zhruba 8 % obyvatel, tj. zhruba 800 000 osob, z toho 5 % z nich má obtížně léčitelné stadium nemoci. České zdravotnictví vynaloží ročně cca 300 000 000 Kč na léčbu astmatu, jak uvedla prof. MUDr. Martina Vašáková.