V lednu se na půdě poslanecké sněmovny sešli zástupci nemocnic, ambulancí, ministerstva zdravotnictví i poslanců s cílem projednat evergreen posledních let, nedostatek zdravotnického personálu v ČR. Notoricky známé informace potvrdila analýza dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) z roku 2017. V akutní lůžkové péči aktuálně chybí více než dvě tisícovky zdravotních sester.  Toto číslo je přitom více než trojnásobné ve srovnání s rokem 2010. Problémem je i regionální nevyváženost, zatímco například v Olomouckém kraji či na Vysočině sestry v akutní péči nechybí, v Praze je podstav téměř o 650 zaměstnanců.

Lékařů je zatím dostatek, ovšem s ohledem na jejich vysoký průměrný věk, zejména v ambulantní sféře, budeme i zde brzy čelit personálnímu problému. Vůbec nejstarší jsou praktičtí lékaři pro děti s dorost, kterým je v průměru 56 let.  Jen o rok nižší je průměrný věk ambulantních chirurgů, dětských specialistů či ambulantních gynekologů. Vysoký věk je podle analýzy hlavním důvodem, proč lékaři v primární péči i ambulantní specialisté v poslední době nejčastěji ukončují své praxe. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v čele s prof. RNDr. Ladislavem Duškem v této souvislosti vypracoval prediktivní scénář, podle kterého již v příštím roce bude v Česku chybět 200 lékařů. S cílem vyrovnat tento propad navýšilo ministerstvo zdravotnictví kapacity lékařských fakult, více informací níže v článku.

Prof. Ladislav Dušek popsal i další bolístku personální oblasti, platy a mzdy zdravotnického personálu. Nejde ani tak o jejich celkovou výši, zdravotníci, zvlášť ti ve směnném provozu, dostali v posledních letech opakovaně přidáno, naposledy letos od 1.ledna. Hlavní problém podle prof. Duška spočívá v tom, že významnou složku odměn tvoří příplatky za přesčasy, což „přispívá ke snižující se atraktivitě těchto zaměstnání, zejména pro mladší ženy, matky.“

Jen pro představu, průměrný hrubý plat lékaře akutní péče činil v roce 2017 74 758 korun, ovšem základní tarif tvořil pouze polovičku z toho, 37 040 korun. Mzdy v průměru dosahovaly na 68 829 korun, z toho základ byl na úrovni 40 431 korun. Plat sester opět v akutní péči v průměru činil 36 687 korun, z toho základní tarif se rovnal 22 843 korunám, v případě mezd se jednalo o 31 337 korun, z toho základ tvořilo 20 332 korun. Vše udávané v hrubém.

Co na to ministerstvo?

Ministerstvo zdravotnictví v čele s ministrem Adamem Vojtěchem (ANO) je v otázkách ohodnocování zdravotníků velkorysé. V oblasti lůžkové péče v průměru navýšilo od 1. ledna tohoto roku úhrady o 5 % oproti loňskému roku, což lze dle uvážení jednotlivých poskytovatelů péče použít na růst platů a mezd. Zároveň přidalo pracovníkům ve směnném provozu, zdravotním sestrám 5000 korun měsíčně, nižšímu zdravotnímu personálu 2000 korun. Zdravotníkům rovněž rostly platové tarify, a to o 2 – 7 %.

Jak uvedla na setkání ve sněmovně náměstkyně ministra zdravotnictví MUDr. Alena Šteflová, od loňského roku funguje v rámci úřadu pracovní skupina pro personální stabilizaci ve zdravotnictví. Ta mj. řešila i další benefity pro sestry, včetně výsluh či příspěvků na bydlení. Pracovní skupina také prosazuje kontroverzní téma zvyšování kompetencí sester, jež by měly převzít část úkolů od lékařů a naopak jinou náplň by z nich měl sejmout nižší zdravotnický personál. Další aktivitou je chystaná videokampaň pro sociální sítě, jež by je měla motivovat ke studiu na zdravotních školách.

 Stárnutí lékařů by mělo do budoucna vyřešit navýšení kapacity lékařských fakult o 15 % studentů, které vláda schválila již pro nejbližší akademický rok 2019/2020, stejně jako na 10 následujících let. Pro tyto potřeby, stejně jako pro zvýšení odměn učitelům na těchto fakultách, vláda vyčlenila sedm miliard korun.

Konečně ministerstvo slíbilo řešit i kapacitu rezidenčních míst, kde se v rámci postgraduálního vzdělávání školí budoucí všeobecní praktičtí lékaři a lékaři pro děti a dorost.

Přebujelý systém

Poskytovatelé zdravotní péče i zdravotníci jistě vítají opětovné navyšování úhrad, platů a mezd. Na druhou stranu nepovedou všechny ty příplatky či navyšování kapacit lékařů a sester mj. k dalšímu přiživení již tak přebujelého a neefektivního zdravotního systému? Ve kterém pacienti mnohdy zbytečně obcházejí lékaře, zůstávají v lůžkových zařízeních a řada z nich zbytečně konzumuje zdravotnickou péči poté, co rezignovala na samostatnou péči o své zdraví a prevenci onemocnění?

Nadměrně čerpanou zdravotní péči velmi dobře demonstruje frekvence návštěv českých pacientů ve zdravotnických zařízeních, viz graf Počet kontaktů s lékařem za rok (zdroj doc. Svatopluk Býma, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP). Z něj vyplývá, že zatímco Češi navštíví lékaře v průměru 11krát ročně, Rakušané 7krát a například Švédové dokonce jen třikrát. „Je zcela evidentní, že náš personál vykonává práci, kterou nemusí vykonávat. Je to do určité míry dáno přebujelostí sítě a systémem úhrad, je tady spousta duplicit, pacienti cirkulují systémem vyšetření ovšem bez výsledku,“ konstatoval MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR. 

Neefektivity systému si je vědomo i ministerstvo zdravotnictví a její posílení označuje za jeden ze stěžejních plánů pro období mezi lety 2020 a 2030. Důraz chce klást především na primární péči, využívání elektronického zdravotnictví, posilování zdravotní gramotnosti a odpovědnosti občanů za vlastní zdraví. Bude to jistě nezbytné s ohledem na demografické předpoklady, podle kterých bude zdravotní péči za 15, respektive 20, 30 let, až zestárnou dnešní padesátníci, respektive čtyřicátníci, čerpat stále více osob. Ovšem nebude to snadné.