Investiční zadluženost nemocnic v ČR je notoricky známou skutečností. Bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček na jedné z tiskových konferencí konstatoval, že vlastně není k dispozici souhrnný údaj o finanční částce, kterou by nemocnice potřebovaly na nápravu investičních „restů“, nicméně jde určitě o číslo v řádech desítek miliard.

Sobotkova vláda již 20. srpna 2015 schválila soubor strategických investic do státních zdravotnických zařízení, tedy do fakultních nemocnic a dalších pracovišť přímo řízených ministerstvem, které jak známo nemohou dosáhnout na prostředky ze strukturálních fondů EU.

Na investice v celkové výši 10,030 miliardy korun kabinet vyčlenil 7,021 miliardy ze státního rozpočtu, neboť 30 % nákladů jednotlivých akcí si musí příslušné zdravotnické zařízení pokrýt z vlastních zdrojů.

Jako strategické byly vybrány investice v sedmi nemocnicích. „V mnoha případech se jedná o rozhodnutí, které zabrání tomu, aby nám areály nemocnic začaly padat na hlavu. Jinde pomohou ke zkvalitnění péče i prostředí pro pacienty tak, aby specializovaná pracoviště nabízenými službami odpovídala 21. století,“ uvedl ministr Němeček při prezentaci vládního rozhodnutí.

FNHK: Zatím ve fázi soutěžení

Nejvíc státních peněz – 1,4 miliardy – půjde do Fakultní nemocnice Hradec Králové (FNHK), kde by od letoška do roku 2022 měla proběhnout rekonstrukce pavilonu chirurgických oborů za celkem 2 miliardy. Pověřená ekonomická náměstkyně FNHK Ing. Jitka Šmehlíková pro AM Review upřesnila: „Aktuálně je vypsána architektonicko-urbanistická otevřená dvoufázová soutěž o návrh. V letech 2018–2019 na ni bude navazovat zpracování studie budovy chirurgického centra a zpracování projektové dokumentace pro územní řízení. Státní dotaci budeme podle aktuálního harmonogramu čerpat až v roce 2019, a to na pořízení projektové dokumentace pro stavební povolení a další stupně projektové dokumentace. Zahájení výstavby, a tedy i rozsáhlejší čerpání dotačních prostředků, je plánováno až na rok 2021.“

 

FNB: Stavba finišuje, akce se registruje

Jen o 35 milionů méně, tedy 1,365 miliardy, přispívá erár na výstavbu gynekologicko-porodnické kliniky ve Fakultní nemocnici Brno (FNB) za 1,950 miliardy. Akce má plánovaný konec v roce 2019. Mluvčí FNB Mgr. Pavel Žára uvedl, že výstavba nové porodnice je ve finální fázi a momentálně nemocnice řeší s ministerstvem zdravotnictví registraci této investiční akce.

O nutnosti řešit porodnictví v moravské metropoli se mluvilo již dlouho před zahájením výstavby kliniky v Bohunicích. Přednosta kliniky prof. Pavel Ventruba již v lednu loňského roku na otázku, zda je opravdu nutné, aby Brno mělo novou, „mamutí“ porodnici, odpověděl: „Už ji opravdu potřebujeme. Odkládání začátku stavby nové budovy je na úkor trpělivosti lidí, kvality péče i ekonomiky. Nyní totiž máme porodnicko-gynekologickou kliniku rozdělenou na dvě pracoviště, která jsou od sebe vzdálená sedm kilometrů. Zbytečně cestujeme mezi těmito budovami, což nás stojí nejenom čas, ale také peníze. Navíc personální situace v českém porodnictví je opravdu vážná. Chybí kvalifikovaní lékaři a nových zájemců o porodnictví ubývá. To znamená, že zajišťovat rovnocenně služby na dvou pracovištích, mezi něž patří i čtyřiadvacetihodinová pohotovost, je doopravdy problémové.“

 

VFN: Studii čeká posudek památkářů

Ze tří pražských lůžkových zařízení, která dosáhla na strategickou investiční dotaci, dostane nejvíc Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) – 1,071 miliardy na vybudování sdruženého laboratorního pavilonu s energocentrem za celkem 1,530 miliardy do roku 2018. Toto řešení si vynucuje jednak špatný technický stav nemocničního energetického zázemí, jednak fakt, že VFN má laboratoře rozptýlené na řadě míst po celé Praze (např. i na Zbraslavi, kde se zpracovává krev).

V této souvislosti připomeňme, že VFN souběžně s uvedeným pavilonem realizuje další významnou (byť státem nedotovanou) investici, totiž centrální urgentní příjem.

Tiskový mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice PhDr. Filip Brož nám sdělil: „Pokud jde o budování sdruženého laboratorního pavilonu, nyní probíhá aktualizace již zpracované studie objektu, která bude předložena odborným organizacím památkové péče ke konzultacím a k vyjádření.“

Významně se projevuje handicap státem vlastněných zdravotnických zařízení v Praze, která jsou vzhledem ke svému sídlu vyloučena z většiny programů na rozvoj regionů, jež vedly prakticky k plné investiční obnově nemocnic mimo Prahu.

Jak Brož poukázal, vzhledem ke specifickým podmínkám VFN, v nichž poskytuje zdravotnickou péči, a potřebám investiční obnovy, je dotace nedostatečná. Ve srovnání s ostatními nejen výše zmíněnými nemocnicemi byly dotace pro VFN po desítky let malé. Příznivější situace posledních let to nestačí napravit.

Zhruba dvě třetiny objektů, které VFN spravuje, jsou nemovitými kulturními památkami a nemocnice nemůže z veřejných prostředků určených pro poskytování zdravotní péče hradit náklady na památkovou ochranu. Přitom podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, musí zajistit stanovenou povinnost vlastníka kulturní památky na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji.

Připomeňme ještě, že nemocničnímu areálu v centru Prahy už 225 let.

 

FNP: Promyšlená koncepce, crash room, heliport na střeše

Nový pavilon chirurgických oborů Fakultní nemocnice Plzeň (FNP) by po pětileté výstavbě měl být hotov v roce 2020. Nemocnice na něj dává „ze svého“ 450 milionů, od státu dostane celkem 1,05 miliardy.

Základní koncepční zadání pro pavilon vypovídá, že vzniká pracoviště na nejvyšší technické a provozní úrovni. V objektu budou kliniky chirurgie, neurochirurgie, urologie (přesun z Borů), ortopedie a traumatologie, anesteziologicko-resuscitační, jakož i crash room. Celková kapacita by měla činit zhruba 400 lůžek, z toho asi osminu lůžka intenzivní a urgentní péče.

Součástí pavilonu bude šest centralizovaných operačních sálů pro urgentní případy s vazbou na emergency a heliport, neurochirurgický operační sál s napojením na magnetickou rezonanci a intervenční sál. Bude zde vysokoprahový i nízkoprahový příjem pro chirurgické obory s propojením s centrálním příjmem interních oborů (o společném urgentním příjmu koncepce neuvažuje).

V pavilonu budou na jednom podlaží koncentrovány JIP pro chirurgii a ortopedii, septická JIP a lůžkové oddělení ARK. Neurochirurgická JIP bude umístěna ve stejném patře jako lůžková jednotka neurochirurgie.

Všechny lůžkové jednotky v pavilonu umístěných oborů jsou koncipovány v podstatě jako univerzální, včetně personálního zázemí. Ve více úrovních bude řešeno propojení nového objektu se stávajícími budovami, v úrovni suterénu především pro zásobování, v přízemí pro veřejnost, v dalším podlaží pro bezkolizní napojení na stávající operační trakt. Na střeše nové chirurgie bude také heliport.

 

TN: Je zpracován záměr, nastane projektování

Pražská Thomayerova nemocnice (TN) by měla vybudovat do roku 2020 za 0,8 miliardy centrální urgentní příjem, ze státního rozpočtu na to má dostat 560 milionů korun. „Je zpracován investiční záměr a čeká nás příprava projektová dokumentace. Naše nemocnice řeší finanční prostředky na kofinancování a věříme v pomoc ministerstva zdravotnictví, potažmo ministerstva financí,“ napsal náměstek ředitel TN pro ekonomiku a personální práci Mgr. Luboš Vaněk.

Potvrdil, že projekt má pro nemocnici prioritní význam, protože spádová oblast zahrnuje více než 300 000 lidí a vybudování centrálního urgentního příjmu významně zlepší služby pro obyvatele Prahy a Středočeského kraje. Tato potřeba je ještě umocněna plánovaným vybudováním stanice metra přímo před vstupem do nemocnice.

Dotační podpora státu umožňuje Thomayerově nemocnici řešit obnovu zdravotnické techniky a stavební investice do budov, které jsou 90 let staré. „Samozřejmě bychom uvítali určitou předvídatelnost množství finančních prostředků a časový harmonogram, které by nám umožnily lépe plánovat obnovu zdravotnických přístrojů a rekonstrukce a opravy budov, jež jsou památkově chráněny,“ dodal náměstek Vaněk.

 

FNOL: Znovuzrození „Františka Josefa“

Strategickou investicí do Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) je státní příspěvek 1,050 miliardy na rekonstrukci a dostavbu hlavní budovy, která bude celkem stát 1,500 miliardy. Termínem realizace jsou roky 2016–2019.

Jedná se o „znovuzrození“ nejstaršího pavilonu, tzv. Františka Josefa, v němž původně sídlila geriatrie. Po rozšíření budovy zde budou např. klinika ústní a obličejové chirurgie, novorozenecké oddělení, porodnicko-gynekologická, neurologická, neurochirurgická i ortopedická klinika, dále dialyzační středisko či krevní banka.

V době, kdy byl tento investiční záměr koncipován, argumentoval tehdejší ředitel FNOL MUDr. Radomír Maráček v médiích: „Nemocniční areál je rozlehlý a jednotlivé kliniky v něm byly během více než stoleté historie budovány jako samostatné pavilony. Velký prostor tak sice nabízí volné parkové plochy, ale provoz klinik sídlících v zastarávajících samostatných budovách se prodražuje. Z provozně-ekonomického pohledu je tak efektivnější soustředit je takzvaně pod jednu střechu.“

 

IKEM: První pacienti až v roce 2021

Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) by měl za 750 milionů vybudovat nové pavilony G1 a G2. Dotace ze státního rozpočtu činí 525 milionů. Vládní rozpis strategických investic původně předpokládal realizační období v letech 2016–2018, ale tento termín určitě nebude dodržen. Vyplývá to ze sdělení tiskové mluvčí nemocnice Mgr. Šárky Nevoralové: „Předpokládáme, že stavbu zahájíme po prázdninách 2018. První pacienti by měli být v nových prostorách ošetřeni koncem roku 2021.“

Dále upřesnila, že se nyní zpracovává projektová dokumentace pro územní a stavební řízení. Po vydání stavebního povolení bude zahájena práce na projektové dokumentaci. Ta by měla být připravena nejdříve v lednu 2018. Čerpání dotace zahájíme až po výběrovém řízení na zhotovitele stavby.

Součástí stavby bude nové energocentrum, které zajistí energii pro budoucí stavbu a též energii pro provoz pavilonů G1 a G2. Jeho realizaci předpokládáme počátkem roku 2018.