EET, neboli elektronická evidence tržeb, se ordinacím nevyhne, přestože lékaři již v době její přípravy před zavedením této agendy do své branže varovali. Například Sdružení praktických lékařů ČR ústy předsedy Václava Šmatláka (a samozřejmě i mnohých dalších) argumentovalo, že to odradí od pokračování v praxi kolegy v důchodovém věku, což ale speciálně v tomto oboru citelně ohrozí dostupnost péče. Statistiky mj. uvádějí, že až 15 procent pracujících praktických lékařů překročilo věk 65 let.
Ambulantní specialisté například žádali, aby se evidence tržeb netýkala lékařů s příjmy v hotovosti pod 60 tisíc korun ročně. „Pokud by si lékaři měli kvůli okrajovým, přímo placeným službám pořizovat EET pokladny, nevyplatí se jim tyto služby nabízet. Zdravotní služby placené v hotovosti by tak mohly zmizet,“ prohlásil předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Nicméně zdravotnictví výjimku z EET nedostalo a od 1. března 2018 bude oblast CZ-NACE 86 Zdravotní péče (Nomenclature génerale des Activités économiques dans les Communautés Européennes – NACE, klasifikace ekonomických činností používaná EU) spadat do agendy EET. Vedle všech typů zdravotnických zařízení disponujících lůžkovou kapacitou do této skupiny náleží konzultační a léčebná činnost praktiků a ambulantních specialistů, všeobecná i speciální zubní péče a ortodoncie. Mimochodem, patří sem i veškeré činnosti humánní medicíny, které nejsou vykonávány v nemocnicích nebo lékaři, ale příslušníky středního zdravotnického personálu, již mají právní kvalifikaci k ošetřování pacientů.

Kritéria souběhu hotovostních příjmů

Ing. Tomáš Hajdušek, poradce specializovaný na EET, měl v rámci letošního kongresu primární péče interaktivní přednášku na dané téma – velkou pozornost zde vyvolala problematika souběhu činností, tedy např. maloobchodní činnosti v ordinaci a zdravotní péče.
T. Hajdušek informoval, že čisté platby za zboží „nakoupené a prodávané v nezměněném stavu, bez jakékoli přidané hodnoty“ (např. potravinové doplňky, zubní kartáčky apod.) podléhají EET již od 2. fáze, tedy od 1. 3. 2017 (nicméně za určitých okolností až od března 2018 – viz dále). Hotovostní platby (vč. plateb kartou) za zboží, které je součástí zdravotní péče (např. aplikace zvláštní injekce, kontaktní čočky, naslouchátko atd.), jednoznačně od března 2018.
Jak je to tedy s agendou EET v reálu? Ing. Hajdušek k tomu doslova řekl: „Zákon o elektronické evidenci tržeb (zákon č. 112/2016 Sb. – pozn. red.) stanoví, že obchodní činnost podléhá elektronické agendě od března 2017 a taktéž nemá žádné ustanovení o minoritní činnosti. Finanční správa ale přistoupila k naplňování této normy velmi kreativně. Definovala podmínky, kdy i obchodní činnost jakožto minoritní aktivita podléhá EET od března 2018.“
Těmito podmínkami podle Tomáše Hajduška jsou:
* Obchodní činnost nesmí být provozována v samostatné provozovně, musí tedy probíhat v ordinaci a ve stejném režimu jako hlavní činnost ordinace.
* Platby z obchodní činnosti mohou tvořit maximálně 49 procent z celkových hotovostních plateb provozovny (ordinace). Nemohou tedy převýšit hotovostní platby, které souvisejí se zdravotní péčí.
* Platby z obchodní činnosti nesmějí celkem ročně převýšit 175 tisíc korun (v případě více minoritních činností se tržby za ně sčítají).


Tomáš Hajdušek ve své přednášce prezentoval tabulkové schéma, které postihuje tři možné varianty souběhu obchodní činnosti a příjmů ordinace vyplývajících z poskytnutých zdravotních služeb. Platby od zdravotních pojišťoven jsou v tabulce uvedeny jen symbolicky, nemají žádný význam pro agendu EET. V první variantě jsou splněna výše uvedená kritéria a EET se na daného lékaře vztahuje až od příštího března. Ve druhé variantě je porušena podmínka, že hotovostní platby za zboží převyšují hotovostní doplatky za zdravotní péči, v třetí variantě pak platby za zboží převyšují limit 175 tisíc korun ročně. Druhá a třetí varianta zařazuje danou ordinaci do elektronické evidence tržeb již od 1. 3. 2017.