Lancet: Potvrzeny tři časné ukazatele horší prognózy pacientů s COVID-19

Retrospektivní multicentrická kohortová studie (Fei Zhou et al.) zahrnula všechny pacienty ≥ 18 let s laboratorně potvrzeným COVID-19 z nemocnice v Ťin-jin-tchanu a z pneumologické kliniky ve Wu-chanu, kteří byli do 31. ledna 2020 buď propuštěni, nebo zemřeli. Demografické, klinické, terapeutické a laboratorní údaje, včetně vzorků pro detekci virové RNA, byly získány z elektronické zdravotnické dokumentace a porovnány mezi přeživšími a zemřelými. Rizika úmrtí v průběhu hospitalizace byla hodnocena metodami univariační a multivariační regresní analýzy.

Do studie bylo zařazeno celkem 191 pacientů (135 z nemocnice v Ťin-jin-tchanu a 56 z pneumologické kliniky ve Wu-chanu), z nichž 137 bylo propuštěno a 54 zemřelo během hospitalizace. Celkem 91 (48 %) všech hospitalizovaných pacientů mělo přítomnu nějakou komorbiditu, nejčastější byla hypertenze (58 pacientů, tzn. 30 %), následovaná diabetem (36 pacientů, tzn. 19 %) a kardiovaskulární onemocnění (15 pacientů, tzn. 8 %).

Multivariační regresní analýza ukázala rostoucí pravděpodobnost úmrtí v nemocnici v korelaci s vyšším věkem (poměr šancí OR 1,10; p = 0,0043), vyšší mírou orgánové dysfunkce hodnocené podle skóre SOFA (OR 5,65; p < 0,0001), a koncentrací d-dimerů v plazmě vyšší než 1 μg/ml (OR 18,42; p = 0,0033) při přijetí do nemocnice. Medián doby vylučování viru  u přeživších činil 20 dnů (IQR 17,0–24,0) u zemřelých byl virus detekovatelný až do smrti.

Vyšší věk, vysoké skóre SOFA a hladina d-dimerů vyšší než 1 μg/ml mohou být podle závěrů studie považovány za ukazatele špatné prognózy pacientů v rané fázi onemocnění COVID-19.

DOI: 10.1016/S0140-6736(20)30566-3

 

Science: ACE2 – vstupní brána koronaviru do buňky

Studie čínských vědců (Renhong Yan et al.) s využitím kryoelektronového mikroskopu sledovala strukturální procesy s cílem identifikovat cesty, kterými nový koronavirus SARS-CoV-2 napadá buňky v lidském těle. Pozorovali, že „hrotový“ (spike) S protein nového koronaviru se váže na buněčný membránový protein angiotenzin-konvertujícího enzymu 2 (ACE2) a jeho prostřednictvím vstupuje do nitra buňky.

ACE2 je fyziologicky exprimovaný v buňkách plic, srdce, ledvin a střeva a jeho primární role je v řízení dozrávání angiotenzinu, peptidového hormonu, který řídí vazokonstrikci a krevní tlak. Protože se míra exprimace ACE2 v buňkách dýchacího ústrojí u jednotlivých lidí liší, mohlo by to podle autorů studie vysvětlovat, proč u některých nakažených vyústí COVID-19 v silný zánět plic.

Během infekce SARS-CoV-2 se protein S štěpí na podjednotky S1 a S2. Podjednotka S1 obsahuje vazebnou doménu na receptor (RBD), jejímž prostřednictvím se koronavirus naváže přímo na peptidázovou doménu (PD) ACE2. Podjednotka S2 pak pravděpodobně hraje roli v membránové fúzi.

Autoři studie sledovali pomocí kryoelektronového mikroskopu změny ve struktuře ACE2, když se váže na jeden ze svých typických ligandů, transportéru B0AT1, a jakým způsobem se ke komplexu ACE2–B0AT1 navazuje SARS-CoV-2. Další výzkum tímto směrem by mohl vést k vývoji „návnadových“ ligandů nebo přímo protilátek pro potlačení infekce novým koronavirem.

DOI: 10.1126/science.abb2762