medRxiv: První data o šíření COVID-19 v možné závislosti na počasí a podnebí

Názory na to, zda sezónní kolísání teploty může mít dopad na přenos SARS-CoV-2, se různí. Autor recentní analýzy Michael Triplett připomíná, že např. prof. Marc Lipsitch z Harvardské univerzity 30. dubna konstatoval: „Je jasné, že teplejší počasí přenos SARS-CoV-2 nezastaví... Není pochyb o tom, že koronaviry jsou schopny přenosu i v teplém a vlhkém počasí.“ Několik studií, které však v době publikace Triplettovy analýzy ještě neprošly recenzním řízením, ale naopak naznačilo, že schopnost přenosu koronaviru by se měla se zvyšující se teplotou snižovat. Michael Triplett také upozorňuje, že známé respirační infekce, např. chřipka, vykazují setrvale sezónní charakter. Rovněž výskyt původce onemocnění SARS, které vypuklo v Hongkongu v roce 2003, se ukázal být závislým na teplotě a vlhkosti vzduchu.

Michael Triplett si tedy dal za cíl shromáždit dostupná data z kumulativních hlášení WHO o výskytu SARS-CoV-2/COVID-19 do 27. března a analyzovat je na základě geografických a meteorologických údajů.

Vypozoroval souvislost s mírou šíření COVID-19 a hranicí 30° severní šířky – v regionech ležících na této rovnoběžce a výše se COVID-19 šířil rychleji než v jižnějších oblastech. Rovněž vysledoval souvislost mezi průměrnými denními teplotami nad 22,5 °C a mírou přenosu koronaviru.

Autor zároveň konstatuje jistou míru variability v různých lokalitách, kterou nelze dost dobře vysvětlit ani geografií, ani teplotou vzduchu. Nicméně další výzkum přenosu koronaviru v závislosti na teplotě vzduchu a jeho vlhkosti by mohl být základem budoucích opatření proti pandemii.

DOI: 10.1101/2020.04.02.20051524