Riziko sebevražd se zvýšilo trojnásobně. Rada vlády proto schválila opatření navržená ke zvládnutí současné situace a požádala o dopracování doporučení pro případ druhé vlny COVID-19. Zároveň vyzvala zdravotní pojišťovny k využití fondů prevence na podporu oblasti duševního zdraví.

Kvalita života

V souvislosti s epidemií COVID-19 nabírá téma duševního zdraví na významu. Dotýká se vysokého počtu obyvatel ČR, jelikož má zásadní dopady do kvality života jednotlivců a jejich rodin či blízkých, ale i do fungován státu a jeho ekonomiky. Ministerstvo zdravotnictví v souladu s WHO, OECD a ostatními nadnárodními organizacemi již od počátku vnímalo závažnost dopadů epidemie COVID-19 do oblasti duševního zdraví obyvatel ČR a intenzivně začalo řešit opatření k jejich zmírnění. „V období epidemie jsme zřídili bezplatnou linku první psychické pomoci, tvořili jsme doporučení pro veřejnost na webu ministerstva nebo metodicky podporovali psychiatrické nemocnice, a to jak v oblasti přizpůsobení péče, tak v oblasti lidských práv. Pod Radou vlády byla ustavena mezirezortní pracovní skupina, která na základě mapování situace připravila komplexní doporučení opatření ke zmírnění dopadu COVID-19 do oblasti duševního zdraví a Rada vlády pro duševní zdraví ji dnes schválila,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Linka první psychické pomoci pro veřejnost na čísle 1212 pod volbou 5 celkově za 3 měsíce provozu odbavila 2 600 hovorů, v krizových dnech to bylo až 100 hovorů denně.

„Na dnešní radě jsme se shodli na vytvoření sítě zdravotnických krizových center při nemocnicích tak, aby bylo v každém kraji jedno. Budeme se snažit na jejich vznik získat evropské prostředky a myslím si, že by do roka mohla vzniknout,“ dodal ministr s tím, že v ČR již máme síť Center duševního zdraví, která se dále rozvíjí. Rada vlády považuje také za klíčové zvýšit dostupnost psychoterapeutických služeb a služeb psychosociální podpory, urychlit práce na legislativním rámci, metodikách a úhradách v oblasti telemedicíny a zacílit fondy prevence zdravotních pojišťoven i na podporu psychické odolnosti.

Riziko sebevražd

V průběhu epidemie vzrostlo v ČR riziko sebevražd až trojnásobně. Tento negativní trend v souvislosti s nepříznivým vývojem ekonomiky bude pravděpodobně i nadále pokračovat, proto je třeba jej aktivně řešit. Ministerstvo zdravotnictví již před časem připravilo a rada vlády dnes schválila strategický dokument, a sice Národní akční plán prevence sebevražd. „Vliv pandemie byl široký. Lidé řešili strach z onemocnění sebe samých či svých blízkých, možné výčitky z přenosu choroby. Další negativní dopady do duševního zdraví měla sociální izolace a další opatření, která byla přijímána k zabránění šíření infekce, a u pracovníků první linie se projevilo extrémní pracovní nasazení s následným psychickým i fyzickým vyčerpáním. V neposlední řadě jsou zde ekonomické dopady, jako významný důvod růstu duševních obtíží v populaci v budoucnosti,“ uvedl Ivan Duškov, předseda Výkonného výboru pro implementaci Strategie reformy psychiatrické péče, důvody vzniku duševních problémů v populaci v posledních měsících.  

Pracovní skupina RVDZ iniciovala šetření v oblasti dopadů na duševní zdraví obyvatel. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví stoupl výskyt současných duševních onemocnění z 20 % na 30 %. Riziko sebevražd se zvýšilo 3x, deprese se zvýšily 3x, úzkostné poruchy se zvýšily 2x. Zvýšila se také frekvence tzv. binge drinking, pití velkého množství alkoholu při jedné příležitosti.

Pracovní skupina RVZD

V rámci analýzy pracovní skupiny RVDZ se zmapovaly také psychické obtíže u dětí a mladistvých. Podle šetření České školní inspekce ČR se 10 000 dětí vůbec nezapojilo v distanční výuce, duševní zdraví i rozvoj těchto dětí mohou tak být nyní i do budoucna výrazně ohroženy. „Větší množství stresu během nouzového stavu, zejména pak strach a obavy o vlastní zdraví a zdraví svých blízkých, či celospolečenská nejistota a bezmoc ve vztahu k opatřením, to jsou časté příčiny vzniku symptomů duševních onemocnění u dětí a mladých lidí.  Patří tam i nedostatek informací a nástrojů, jak situaci řešit. U dětí se pak často jedná o narušení spánku, nedostatek podnětů, nedostatek sportovního vyžití, málo soukromí, konflikty uvnitř rodiny apod., to vše může vést k duševnímu diskomfortu,“ přiblížila Marie Salomonová, jedna ze zakladatelek organizace Nevypusť duši,  a dodala, že Linka bezpečí registrovala v průběhu epidemie COVID-19 v ČR až 30% nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, 30% nárůst osobních problémů a psychických potíží či 30% nárůst tématu problému s internetem, včetně sexuálního zneužívání.

Pracovní skupina RVDZ zmapovala také dopady na duševní zdraví u zdravotníků. Nárůst peer intervencí pracovníkům ve zdravotnictví v souvislosti se zvýšenou psychickou zátěží zdravotnického personálu ve vztahu ke COVID-19 byl potřebnou a efektivní pomocí. „Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo linku kolegiální psychické podpory pro zdravotníky, kteří byli v první linii a často ošetřovali pacienty s infekcí, pracovali přesčas a s nutností rychlé reakce a adaptace na změny v pracovním režimu. Odborníci na druhé straně linky pomáhali zdravotníkům tyto stresové situace zvládat,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Tiskovou zprávu najdete online i na stránkách MZ ČR.