Prof. Eva Králíková předložila hned několik argumentů o přínosnosti zákona, který vstoupil v platnost před rokem.
1. Pokles hospitalizací
Ústav zdravotní statistiky a informací (ÚZIS) zveřejnil data z Národního registru hospitalizací za období červenec – listopad 2016 a stejné období roku 2017. Jak bylo prezentováno, celkem bylo v daném období pro akutní srdeční onemocnění a akutní astmatické záchvaty hospitalizováno o 9400 lidí méně, tedy pokud by trend byl stejný, letos by nemuselo do nemocnice kolem 20 000 lidí a to jen proto, že kuřáci půjdou s cigaretou za dveře.
Pro jasné hodnocení by bylo ideální porovnávat trendy, tedy například roky 2014-16 a 2018-20, to znamená celé tři roky před a celé tři roky po zavedení zákona. To ale zatím možné není. Jakkoli se jedná jen o předběžné výsledky, dva důvody ukazují, že budou blízko pravdě: jednak podobná čísla vycházejí v desítkách jiných zemí (Češi tedy snad nejsou jiný živočišný druh) a jednak se pokles hospitalizací týká především mladších do 60 let a právě to je věk, v němž má pasivní kouření na tyto nemoci největší vliv.
2. Naprostá většina populace nekuřácké prostředí podporuje
Výzkum ministerstva zdravotnictví ukázal, že 2/3 populace zákon podporují, viz průzkum STEM.
3. Pohostinský průmysl: Stabilně roste jak počet zaměstnanců, tak tržby
Většina hostinských zákon vítá a profituje.
4. Obtěžování okolí kuřáků je letitý problém
Kouření před hospodami nepochybně vadí lidem v okolí. Těší mne na tom to, že si tohoto problému všimli i sami kuřáci – mnoho let dostávám dopisy, maily a stížnosti na obtěžování kouřením sousedů, kouřením na balkóně, z okna, šíření kouře celým světlíkem paneláku.... Věřím, že i tento problém se vyřeší a kuřáci budou ohleduplnější.